„Přestože cyklisté považovali cyklostezky vždy za svoje a společně s inlainisty, dávali běžcům najevo, že překážejí, zdá se mi, že nějak „zesršenovátěli“. Takže, když si dnes odpoledne vyběhnete po jakékoliv cyklostezce vedoucí Prahou, či jejím nejbližším okolí, tak se připravte na to, že budete překážet,“ říká běžecký guru Miloš Škorpil.
Běhání po asfaltu může kloubům uškodit, říká odbornice |
Po cyklostezkách sice můžete běhat dál, ale nejlepší je to brzy po ránu. Odpoledne pak, pokud běžíte ve skupině, běžte hezky jako husy za sebou, večer dbejte na to, abyste byli vidět.
„Při večerním běhání však můžete být dosti často oslněni dvouhlavou saní, alespoň z pohledu běžce to tak vypadá, když se proti vám řítí dvě velmi intenzivní světla - čelovka na hlavě cyklisty a světlomet umístěný na jeho kole, které vás donutí uskočit do strany, jako když běžíte po silnici a řítí se proti vám auto s rozsvícenými dálkovými světly,“ doplňuje Škorpil.
Když už přeci jenom vyběhnete po cyklostezce, držte se vždy vlevo, jako po silnici a uhýbejte doleva, abyste neomezili v jízdě ty, co jedou za vámi, a nedošlo tak ke zbytečné srážce. „Blížíte-li se k zatáčce, za níž nevidíte, přesuňte se však raději co nejvíce na pravou stranu, již mnohokrát se stalo, že se z té zatáčky přiřítil cyklista, který si spletl cyklostezku z tréninkovým cyklistickým oválem a srazil se s běžcem či chodcem. Bohužel tyto střety většinou odnáší daleko více běžci či chodci než cyklisté a to i poměrně vážnými zraněními,“ vysvětluje Škorpil. Pokud si chcete opravdu dobře zaběhat, vyběhněte si spíš do lesa, kde je větší klid.
10 nejhorších běžeckých tras v Praze
|