Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

10 rad, jak se vyhnout potížím v nemocnici

Zdraví

  6:00
Až každý desátý pacient utrpí v nemocnici nějakou újmu, říkají zahraniční studie citované českým ministerstvem zdravotnictví (tuzemské údaje nejsou k dispozici). Jak se může hospitalizovaný nemocný případným potížím sám vyhnout?

Muži používají výmluvu na úmrtí dvakrát častěji než ženy, o soudech lžou čtyřikrát více. foto: Shutterstock

Pod názvem Rádce pacienta vydalo Ministerstvo zdravotnictví ČR aktualizovanou verzi příručky, která má nemocnému napovědět, když hledá zdravotnickou pomoc. Obsahuje i rady, co má pacient sám dělat v nemocnici, aby snížil případná rizika.

Chyba se vloudí

Nemocnice je prostředí, kde se přes veškerou snahu vyskytují nebezpečné infekční zárodky, navíc lékaři, sestry a další zdravotnický personál jsou jenom lidé a mohou udělat chybu.

Taková chyba se může stát zvláště tehdy, když zdravotníci zamění jednoho pacienta za jiného a dají mu nevhodné léky, výjimečně na něm provedou nesprávnou operaci. Jak připomíná příručka ministerstva zdravotnictví, mnohé nemocnice se snaží záměně předejít identifikačními náramky, které pacient nosí, anebo třeba tím, že před operací přímo na těle pacienta označují místa, na nichž mají lékaři zákrok uskutečnit. Nicméně i pacient, pokud tedy je v bdělém stavu, by měl sledovat, jestli léky, které dostal, nebo vyšetření, které lékaři provádějí, jsou skutečně určeny jemu.

Ministerská příručka doporučuje, aby se například pacient před narkózou ujistil, že zdravotníci vědí, kdo je a na jakou operaci míří. Zvýšená pozornost je namístě hlavně tehdy, když o pacienta přechodně pečuje lékař nebo sestra, kteří jej neznají.

Pokud má nemocný alergii na některé léky nebo potraviny, je vhodné to zdravotníkům opakovaně připomínat a všimnout si i toho, jestli je tento fakt zaznamenán ve zdravotnické dokumentaci. Jestliže nemocný dostane jiný lék, než na jaký je zvyklý, měl by se zeptat, jestli je to tak v pořádku. Může tak zabránit nebezpečné záměně.

Mlčení není zlato

Lékaři se pacienta rutinně ptají na anamnézu neboli na to, jaké nemoci, operace a vyšetření už prodělal a jaké choroby se objevily u jeho rodičů, prarodičů a sourozenců – podstatná jsou především nádorová onemocnění, vysoký krevní tlak, srdeční infarkt či mozková mrtvice.

Desatero pro bezpečí pacienta v nemocnici

  • Sledujte, jestli si vás personál nemocnice neplete s jiným pacientem.
  • Znejte historii svých nemocí a hlavní choroby blízkých příbuzných, abyste o nich mohli lékaře informovat.
  • Hlaste nemocničnímu personálu jakékoli změny svého zdravotního stavu, jakoukoli nepohodu.
  • Dodržujte nemocniční řád, přispívá to vašemu uzdravení.
  • Ptejte se lékaře, když vám není jasné něco kolem vašeho zdravotního stavu. Máte právo znát i názor jiného lékaře.
  • O své nemoci se vzdělávejte z hodnověrných zdrojů (například od lékařských společností), ne z neznámých stránek na internetu.
  • Dodržujte v nemocnici hygienu a sledujte, zda ji vždy dodržují zdravotníci.
  • Dělejte si poznámky o tom, co chcete říci lékaři a co on řekl vám. Snížíte tak riziko nedorozumění.
  • Na cestu do nemocnice si vezměte doprovod, ulehčí vám to přijetí i jednání se zdravotníky.
  • Nebojte se oslovit zdravotníky, když něco potřebujete, a nebojte se jim říci i pro vás nepříjemné osobní informace, může to být důležité.

Není vůbec rozumné zatajovat před lékařem neřesti, které ovlivňují pacientovo zdraví, tedy jestli kouří, požívá ve větším množství alkohol a podobně. Pacient by měl zmínit i to, jaké léky si „naordinoval“ sám.

„Lékař pracuje s informacemi, které mu sdělíte, a na nich pak staví. Proto zde doslova platí, že podle zkreslených plánů dobrý dům nepostavíš...“ přirovnávají autoři příručky.

Určitě neuškodí, když si pacient rodinnou anamnézu ještě před příchodem do zdravotnického zařízení v klidu promyslí a zapíše na papír, aby nezapomněl na něco, co se může ukázat jako důležité pro stanovení diagnózy nebo výběr léčby. Samozřejmě by měl při vyšetření lékaře aktivně upozornit na svá omezení, třeba alergie, bolesti, omdlévání, poruchy zraku, sluchu, dietní omezení, implantovaný kardiostimulátor a další podstatné věci.

Stejně tak je dobré, když si pacient dělá písemné poznámky o tom, co mu řekl lékař. Zase tím sníží riziko, že zapomene na něco podstatného.

Příručka Rádce pacienta připomíná, že mlčení se nikdy nevyplácí. „Nebojte se zeptat – jde přece o vaše zdraví! Máte právo na získání srozumitelné informace. Mimo jiné tím pomůžete i zdravotnickému personálu a připomenete mu, pokud na něco zapomněl,“ radí autoři publikace.

Pozor na internet

Pro pacienta obvykle není snadné rozhodnout se, jestli bude souhlasit s náročnou operací nebo jiným zdravotnickým výkonem. Zdravotní péče totiž může být poskytnuta jen tehdy, když s ní nemocný souhlasí. Výjimkou jsou pochopitelně situace, kdy jde o neodkladnou péči a pacientův zdravotní stav mu neumožňuje se k léčbě vyjádřit. Výjimečně může být péče nařízena i proti jasně vyjádřené vůli pacienta, například z důvodu onemocnění infekční chorobou v zájmu ochrany ostatních lidí.

V ostatních případech má pacient, který je při smyslech, právo léčbu odmítnout. Měl by k tomu ovšem mít dostatek kvalitních a srozumitelných informací, které může v klidu a svobodně zvážit. Pro své rozhodování, s jakou léčbou by měl souhlasit, má pacient zákonné právo vyslechnout druhý názor od jiného lékaře.

V této souvislosti ministerstvo zdravotnictví ve své příručce přímo varuje, že ne všechny informace, které se dají najít na internetu, jsou vědecky ověřené a aktuální, takže rozhodně není dobrý nápad se jimi řídit při rozhodování o vlastním zdraví.

Hygiena se vyplatí

Jednu z nejčastějších komplikací při pobytu v nemocnici představují nemocniční nákazy, které se v tomto prostředí drží. Jejich riziko však aspoň snižuje přísné dodržování hygienických pravidel. Pacient by si proto měl všímat, jestli si ošetřující personál myje a dezinfikuje ruce, kdykoli na nemocného sahá. Zda si při výkonech bere nové rukavice. „Pokud se tak neděje, nebojte se na to upozornit,“ radí ministerská příručka.

Stejnou přísnost by však měli nemocní vztahovat i na sebe – tedy často si mýt ruce a často se sprchovat (pokud to zdravotní stav a ošetřující personál dovolí). A měli by na nutnost mýt si ruce, používat návleky a někde i plášť upozorňovat i své návštěvy.

Doprovod je výhodou

Pacient mívá někdy větší jistotu, když jej na vyšetření do nemocnice doprovází někdo, komu důvěřuje, ať už je to příbuzný, nebo blízký člověk. Pro tyto případy platí, že pacient má právo, aby se doprovázející osoba účastnila všech výkonů s výjimkou těch, kde by mohlo nastat ohrožení jejího zdraví nebo kde to hygienické požadavky neumožňují – příkladem je rentgen nebo operační sál. Pacientem pověřená osoba jej může doprovázet i do ordinace a promluvit si s lékařem společně s pacientem nebo místo něj.

Zahraniční studie ostatně ukázaly, že doprovázený nemocný je v nemocnici ošetřen rychleji, než když přijde osamocený. Důvodem pravděpodobně je, že doprovázený pacient získá větší pozornost personálu a doprovázející osoba navíc přispěje k péči o něj – pomůže jej převézt z místa na místo, uložit na postel a podobně.

Autor:

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...