"Den narození sedmimiliardtého člověka je alarmující upomínkou složitého problému naší planety. Každou hodinu se rozrůstáme o 10 tisíc(obyvatel). OSN předpovídá, že do roku 2050 nás bude 9,3 miliardy. Odchylka je ale až 2,5 miliardy, což byl stav lidské populace v roce 1950," napsal nedávno v listu The Guardian Roger Martin z nevládní organizace Population Matters.
Dokážeme se nakrmit?Je na planetě dost místa pro více než sedm miliard lidí? Zhluboka si vydechněte, odpověď je ano. A nejen proto, že sedm miliard lidí lze vměstnat do amerického státu Texas, který by tak dosáhl hustoty obyvatel velkoměsta New Yorku, kde to není zase tak špatné. |
Když se před 12 lety narodil šestimiliardtý občan, svět byl naprosto odlišným a světlejším místem. Je mnohem snazší hovořit o světlých vyhlídkách rostoucí planety, pokud si světová ekonomika pobroukává, je jen několik rozsáhlejších konfliktů a když můžete projít s lahví vody přes letištní kontrolu.
On-line počítadlo světové populace |
Situace je v roce 2011 trochu černější, takže najednou více lidí vidí jen větší počet krků, které je třeba krmit, vnímají větší konkurenci na trzích a více brček v mléčném koktejlu. Lze to pozorovat i na tom, že přistěhovalectví se ve Spojených státech opět stalo žhavým politickým problémem a že populační narůst vyvolává apokalyptický strach.
Joel Cohen z Rockefellerovy univerzity nedávno v listu The New York Times poukázal na to, že lidstvo má více než dostatek jídla, vody a dalších základních potřeb, aby každý ze sedmi a i mnohem více miliard mohl poklidně žít.
Polovina potravin skončí v odpadcích
Miliarda lidí, což je každý sedmý, dnes trpí hladem. Není to ale kvůli tomu, že planeta není schopna vyprodukovat dostatek potravin k jejich nasycení. Více než polovina celosvětově vyprodukovaného jídla končí v odpadcích, shnije na polích, v krámech nebo v našich lednicích. Mohli bychom nakrmit sedm, osm, devět a dost možná i více miliard lidí, pokud bychom se tak rozhodli učinit.
"To je jeden z důvodů, proč jsem vcelku optimistický k populačnímu problému," míní Bryan Walsh, autor článku v časopisu Time. Je prostě nemožné předpovědět budoucnost a okolnosti z minulosti nejsou garancí budoucích výsledků. Lidstvo si ale doposud počínalo docela dobře, když čelilo výzvám, které před nás planeta stavěla. A v budoucnu to může být ještě lepší. Více lidí koneckonců znamená více hlav, které mohou problémy řešit, a ne jen více hladových krků.
Je zde ale nepopiratelná cena, kterou lidé za všechen růst platí - planeta sama. Ačkoli se počet obyvatel zvyšuje a bohatne, je zdravější a odolnější, jiné druhy trpí. Studie zveřejněná loni v magazínu Science zjistila, že průměrně se každý rok přiblíží vyhynutí 52 druhů savců, ptáků a obojživelníků. Téměř pětina existujících druhů obratlovců včetně 41 procent obojživelníků je ohrožena. Nedávný výzkum otisknutý v Science ukázal, že lidstvo ničí velké dravce, jako jsou tygři, vlci nebo žraloci.
Obětí je životní prostředí
S růstem naší populace vymírají jiné druhy. Studie v časopisu Nature tvrdí, že vstupujeme do období historického vymírání. Nezdá se, že by pomáhalo to, že vytváříme stále více a více přírodních rezervací. Strmý nárůst našich materiálních potřeb, emisí uhlíku a produkovaného odpadu totiž znamenají méně a méně prostoru pro ostatní druhy.
Přelidněnost planety není tou apokalypsou, kterou nás straší vědeckofantastické filmy a někteří environmentalisté, ale mohl by jí být nesmírně zmenšený svět, píše Time.