Oba, jak autor, tak interpret, vstupují na dosud neprobádané území. I když Trojan – jako Zelenkovo alter-ego – už těch rolí podivínských a hodně svérázných pábitelů sehrál pěknou řádku a proputoval s tímto autorem a režisérem čas od třicítky do padesátky (jinými slovy od Příběhů obyčejného šílenství po Fifty), monodrama – nebo snad stand-up – je přece jenom něčím jiným.
Žáby přinášejí do jejich společné práce zase nový odstín. Nejen vydržet, ale bavit a dojímat na scéně zcela sám téměř hodinu a půl je ovšem, pokud jde o energetický výdej, něco jako vysokohorská túra. Nicméně nepřekvapí, že Ivan Trojan to zvládá suverénně. A chytrý Zelenkův text je mu v tom dobrou oporou.