Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Vulkanický ostrůvek, který se vynořil u Japonska je přírodní laboratoří

Věda

  6:00
TOKIO - Nový vulkanický ostrůvek, který se vynořil u Japonska, se stává skutečnou přírodní laboratoří, kde japonští biologové pozorují živočišné druhy. Vědci ji chtějí za každou cenu zachovat, píše agentura AFP.

Ostrůvky v Pacifiku foto: Reuters

Přírodovědci tu hodlají především studovat vznik ekosystémů, a to zejména za pomoci trusu mořských ptáků na tomto panenském ostrově. Ten se zrodil sopečnou aktivitou v listopadu 2013 uprostřed souostroví Ogasawara asi tisíc kilometrů jižně od Tokia.

Rostlina z japonského ostrova Okinawa prodlužuje život, tvrdí vědec

Souostroví přes jeho izolaci zařadilo UNESCO v roce 2011 na Seznam světového dědictví pro jeho biologické bohatství, které umožňuje studovat mechanismy vývoje přirozeného prostředí.

Ostrovy Ogasawara jsou znamenitým příkladem probíhající evoluce v ekosystémech oceánských ostrovů, uvádí UNESCO na svých internetových stránkách. Nový ostrůvek se stále rozšiřuje a spojuje se se sousedním ostrůvkem Nišinošima.

Koncem letošního února tak zvětšená Nišinošima měřila zhruba 1,95 kilometrů od východu k západu a 1,8 kilometru od severu k jihu. Podle japonské pobřežní stráže má celkem 2,45 kilometrů čtverečních. Nová země se v této jižní zóně Japonska objevila poprvé po 40 letech.

„My biologové máme velký zájem o nový ostrov, protože tu můžeme sledovat samý začátek procesu evoluce,“ uvádí profesor Naoki Kači, ředitel oddělení výzkumu na souostroví Ogasewara při Tokijské univerzitě.

Poslední letecká fotografie Nišinošimy pochází z 27. dubna. Je na ní vidět mohutný bílý kouř stoupající z vulkanického komína. Nyní na ostrov nikdo nemůže.

Profesor Kači varuje před proniknutím cizorodých druhů do této „přírodní laboratoře: „Žádám všechny, kdo by na ostrově přistáli, aby byli velmi ohleduplní k zachování místního prostředí a především aby s sebou nevozili cizí druhy,“ zdůrazňuje.

„Biologové vědí, co mají dělat. Ale první vědecký tým, který vkročí na ostrov, bude zřejmě složen z geologů a vulkanologů, kteří se nemusejí v této problematice vyznat,“ dodává.

Když Kači v roce 2007 začínal studovat jiný ostrůvek Ogasewary, jeho tým měl připravený vydezinfikovaný prostor ke skladování všech přístrojů, které byly nové a předběžně sterilizované. Profesor vyzývá k bdělosti a prohlašuje, že je ochoten svým kolegům poradit.

Laboratoř v oceánu

Až se na Nišinošimě zpomalí vulkanická aktivita, japonský biolog očekává, že sem mořské proudy či migrující mořští ptáci zanesou semena a rostliny.

„Mým oblíbeným tématem je vliv ptáků na ekosystém rostlin: jak jejich trus přeměněný v organické hnojivo ovlivňuje vegetaci a jak jejich činnost narušuje ekosystém,“ vysvětluje Kači.

Ptáci by nakonec na novém ostrově mohli hnízdit. Bývalá Nišinošima skýtala útočiště koloniím ptáků, které vyhnaly erupce a kteří se pravděpodobně vrátí, až vulkán usne. Na souostroví Ogasawara se vyskytuje téměř 200 různých druhů ptáků.

V Japonsku, kde je více než stovka činných sopek, se od konce války v Tichomoří náhle objevily čtyři nebo pět ostrůvků. Jeden z nich vznikl v roce 1986 a za dva měsíce zase zmizel, další vyrostl v září 1973 u Nišinošimy.

Nišinošima by tak mohla kráčet ve šlépějích islandského ostrova Surtsey, který se v roce 1963 objevil asi 30 kilometrů od islandského pobřeží. Zde již vědci mohli sledovat, jak sem mořské proudy zanesly semena, poté objevení plísní, bakterií, hub a o rok později prvních cévnatých rostlin. Počátkem nového tisíciletí tu už bylo podle UNESCO 89 druhů ptáků a 335 druhů bezobratlých živočichů.

Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...