LN Poslední dobou to vypadá, že snad každý druhý je alergický na lepek nebo mléko. Nejčastější alergií však zůstává ta na pyl, je to tak?
Ano, trpí jí každý pátý Čech. Vmédiích se teď často píše o různých potravinových alergiích a nesnášenlivosti, ale je to přehnané. Spousta lidí dnes o sobě tvrdí, že mají alergii, většinou se však jedná jen o potíže v zažívacím traktu v důsledku špatného trávení nebo špatně sestaveného jídelníčku. Ne všechny zažívací problémy po jídle jsou příznakem alergie.
LN Kolik lidí tedy trpí potravinovou alergií?
V České republice přesná statistická čísla nemáme. Ve vyspělých zemích se potravinová alergie udává v dětské populaci kolem šesti až osmi procent, u dospělých kolem jednoho až tří procent.
LN Přibývá alergiků?
Alergie se řadí mezi civilizační choroby a jejich výskyt poslední desetiletí stoupá s tím, jak v našem jídelníčku přibývá exotických potravin i chemických sloučenin, jako jsou konzervanty, stabilizátory a další. Náš střevní imunitní systém se na ně nestačí adaptovat. Skutečně významný přírůstek pak vidíme u astmatiků, jejichž počet se za posledních 50 let zčtyřnásobil.
Doc. MUDr. Jaromír Bystroň, CSc.Doc. MUDr. Jaromír Bystroň, CSc. (1952) Po studiu na lékařské fakultě v Olomouci nastoupil do Nemocnice s poliklinikou Havířov. Od roku 1988 pracuje ve Fakultní nemocnici v Olomouci na oddělení alergologie a klinické imunologie, od roku 2004 jako přednosta. V Havířově provozuje privátní praxi. |
LN Čím si takový nárůst alergií vysvětlovat? Skutečně za ně může jen znečištěné životní prostředí a průmyslově vyráběné potraviny?
To rozhodně také. Ale nejen to. Změnil se způsob života, který se zrychlil a přesunul z vesnic do měst. Žijeme pohromadě, jezdíme hromadnou dopravou, předáváme si infekce, které nemáme čas léčit, žijeme ve stresu. Studie, které zjišťovaly výskyt alergií v odloučených horských oblastech, na vesnicích a ve městech, došly ke zjištění, že na vesnici je alergií třikrát více, a ve městech dokonce devětkrát více než v horách.
LN Vědci zkoumali i vliv genetiky. K jakým došli závěrům?
Díky studii lidského genomu víme, že téměř 60 procent lidské populace nese vlohy pro vznik alergií. Zevní prostředí a lidské aktivity pak určují, zda se alergie vyvine, či ne. Proto nemá klinické projevy alergie všech šedesát, ale jen zhruba 25 procent lidí. Jde tedy o interakci genetiky a vnějšího prostředí. V posledních letech se také rozvíjí obor epigenetiky, který zkoumá vliv prostředí na genofond. Díky lékařské péči přežívá a dál se množí i naše generace zahlcená nemocemi. Kvůli degradaci genofondu jsou pak i další generace náchylnější k nemocem.
LN Jak dnes probíhají alergologická vyšetření? Stále se pacientům píchne několik alergenů a sledují se kožní reakce?
Ano, hlavní vyšetřovací metodou zůstává pečlivá anamnéza a kožní expoziční testy. Poslední dobou přibývají nové diagnostické metody, tzv.multiplexy, které umožní pomocí jediného vyšetření z malého množství krve určit několik desítek alergenů. Samozřejmě tyto metody nejsou levnou záležitostí, takže se nedají provádět jako vyhledávací, screeningové, ale pouze v odůvodněných případech, kde nemáme jednoznačnou diagnózu. Základní vyšetřovací metodou alergologa je a vždy asi bude anamnéza. Je to v podstatě detektivní vyšetřovací činnost. Laboratorní testy jsou jen na podporu lékařova závěru.
LN Na trhu se objevují stále nové léky proti alergiím. Jaká bude nová generace léků, které jsou zatím v testovací fázi?
Výzkum se snaží o stále účinnější preparáty s nižším rizikem nežádoucích účinků. Tedy o takové, kdy lék působí přímo v místě, kde dochází k nejvýznamnější alergické reakci. Na alergickou rýmu nosní spreje či kapky, na astma léky vdechované přímo do průdušek a podobně. Když podáme lék v tabletě, tak prochází zažívacím traktem a zbytečně ho zatěžuje, navíc trvá, než se účinná látka dostane tam, kde je potřeba. A také to samozřejmě může mít vedlejší účinky na další orgány. Proto je teď hitem biologická léčba, v rámci které se snažíme zapůsobit na konkrétní buňku, její receptory, na konkrétní cytokiny a bílkoviny.
LN Co přesně si pod tímpředstavit?
Je to cílená léčba ušitá na míru. Podáváme tzv. monoklonální protilátky, které působí jen přímo proti té alergizující molekule. Nositeli alergické reakce jsou bílkoviny – specifické imunoglobuliny. Když se pacientovi aplikuje monoklonální protilátka proti této bílkovinové molekule, tak potlačíme alergickou reakci a on pak nemá potíže i několik týdnů. Podobným způsobem můžeme vyblokovat aktivitu určitého druhu bílých krvinek, které se v konečné fázi významně podílejí na klinických potížích astmatiků.
LN Říkáte léčba ušitá na míru. I proto je dost drahá.
Ano, biologická léčba těžkého astmatika stojí mezi dvaceti a čtyřiceti tisíci měsíčně, proto se předepisuje jen vybraným pacientům s těžkým průduškovým astmatem a u těžkých, běžnou léčbou nezvladatelných kopřivek. My bychom to rádi využívali i u jiných alergických onemocnění, jako jsou ekzémy, alergie na hmyz nebo potravinové alergie, ale zde nás čeká ještě mnoho jednání se zdravotními pojišťovnami. Je to těžké rozhodování, komu takovou léčbu předepsat, ve které fázi onemocnění, kdy se to vyplatí pro pacienta, pro celou společnost.
LN Podle jakých kritérií se pacient vhodný pro biologickou léčbu vybírá?Samozřejmě pohled na potřebnost a indikovanost takové léčby je u lékařů a zástupců pojišťoven poněkud odlišný. Především jde o pacienty, kterým původní protiastmatické léky působily nežádoucí účinky, aniž by plně dokázaly zabránit opakování těžkých exacerbací, tedy zhoršení nebo nové vzplanutí nemoci, u astmatiků konkrétně těžké dušnosti s potřebou hospitalizací, návštěv pohotovostí, pracovní neschopnosti či invalidizace.
