Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Alzheimera může spustit i stres. Účinný lék zatím neexistuje

Zdraví

  6:46
Podle odhadů Mezinárodního sdružení pro Alzheimerovu chorobu vzroste počet pacientů s touto nemocí do roku 2050 až trojnásobně. Účinný lék je přitom zatím v nedohlednu. V Česku navíc stále chybí národní plán boje s touto nemocí.
Ilustrační foto

Ilustrační foto foto: Shutterstock

V roce 1906 došlo ve světě k několika fatálním událostem. Erupce sopky Vesuv zničila Neapol. Na druhé straně planety zemětřesení srovnalo se zemí San Francisco. A jistý německý lékař jménem Alois Alzheimer popsal zvláštní chorobu, která zásadním způsobem ovlivňovala mentální schopnosti.

Alzheimer tehdy na odborném semináři zmínil případ nedávno zesnulé pětapadesátileté Auguste Deterové, u níž se projevila silná demence. Alzheimera její kazuistika zaujala, neboť slabomyslnost v tak mladém věku nebyla běžná. Nešťastná Auguste v jedné ze svých světlejších chvil vyslovila větu, která je pro celé onemocnění charakteristická: „Nějak jsem se ztratila.“

Následná pitva ukázala, že v jejím mozku se nahromadily bílkovinové usazeniny a nespočet odumřelých buněk. Bezprostřední příčina zhoršeného stavu Auguste byla tedy odhalena. Ovšem, jaký mechanismus vedl k takovým převratným změnám v mozku, není vědcům jasné dodnes. Za tuto nemoc totiž nemůže, jak to někdy bývá, žádný zlomyslný virus či jízlivá bakterie. V mozku se zkrátka cosi porouchá a ten poté funguje špatným způsobem.

Nejdříve zlobí paměť

Tato zákeřná nemoc je nejčastější příčinou tzv. demencí, tedy onemocnění projevujících se mentálními poruchami. „Alzheimerova choroba stojí za polovinou až dvěma třetinami všech případů demence. Přičemž řada typů bývá smíšená,“ říká Martina Mátlová, ředitelka České alzheimerovské společnosti (ČALS). Průběh choroby se liší případ od případu a obvykle trvá pět až deset let. Rozhodně se však nejedná o nezbytného průvodce vyššího věku, jinými slovy, ne každý, kdo zestárne, se nutně musí potýkat s Alzheimerovou chorobou.

Kolumbijské prokletí. Pomůže genetická anomálie léčbě Alzheimera?

Alzheimerova choroba je sedmou nejčastější příčinou úmrtí vůbec a ve věkové kategorii nad 65 let jí patří dokonce páté místo. Vše začíná nenápadně a plíživě, zprvu člověk své problémy přičítá spíše roztržitosti než zdravotním komplikacím. Prvním příznakem Alzheimerovy choroby bývají problémy s krátkodobou pamětí. Člověkmá v tu chvíli problém zapamatovat si nedávné události. „Pacient se přestává orientovat, nepamatuje si, co měl k snídani, ale přitom si vybavuje staré události a zážitky,“ popisuje psychiatrička Elena Kašparová.

Jenže u problémů s pamětí se nemoc bohužel nezastaví. „Zhoršuje se myšlení, chápání i schopnosti vyjadřování. Pacient si poté nepamatuje ani své příbuzné a nepoznává okolí,“ dodává Elena Kašparová. Postižený je dezorientován v čase i prostoru, často mění své nálady a nakonec se bez asistence okolí vůbec neobjede.

Lidé postižení Alzheimerovou chorobou mohou rovněž trpět halucinacemi a bludy, v některých případech se stávají agresivními či na druhé straně velmi poddajnými. V poslední fázi onemocnění je člověk již jen upoután na lůžko, čímž se zdravotní stav ještě více zhoršuje.

Účinný lék stále v nedohlednu

Riziko vzniku Alzheimerovy choroby narůstá s věkem, přičemž ve větším ohrožení jsou ženy. Zatímco do 65 let věku trpí demencí každý 866. člověk, nad 65 let je to každý třináctý. Lidí s těmito problémy s ohledem na stárnutí populace neustále přibývá. Podle odhadů žilo koncem loňského roku v ČR 154 tisíc lidí trpících demencí, z čehož značná část připadá právě na Alzheimerovu nemoc. Hranice 200 tisíc lidí s tímto onemocněním bude překročena v roce 2023 a 300 tisíc v roce 2036. Jen pro zajímavost, v globálním měřítku trpí Alzheimerovou chorobou 36 milionů lidí a do roku 2030 tento počet stoupne na 66 milionů.

Bohužel, přes veškerou snahu vědeckých laboratoří po celém světě je Alzheimerova nemoc dosud nevyléčitelná. „Její průběh lze ovlivnit nasazením léků, tzv. kognitiv. Ty dokážou nemoc do jisté míry pozastavit, obvykle ale nedokážou zvrátit její vývoj. Čím dříve je nemoc odhalena a čím dříve jsou nasazeny správné léky, tím déle je zachována kvalita života nemocného. Proto je důležitá včasná diagnóza onemocnění a nepodceňování příznaků, které se na první pohled mohou jevit jako banální,“ praví se ve stanovisku ČALS.

Kromě tradiční léčby pomocí medikamentů lze využít i jiné metody. „Sem patří například trénink paměti, skupinové cvičení a taneční terapie, četba a tvorba, canisterapie využívající kontakt se psem či zpěv,“ vysvětluje sociální pracovnice Centra seniorů vMělníku Soňa Kyselová.

Přesto badatelé již určité úspěchy zaznamenali. Například nedávno se podařilo mezinárodnímu vědeckému týmu nalézt molekulu, která blokuje klíčový proces vedoucí ke vzniku choroby. Avšak k tomu, aby byl tento objev využit i v praktickém životě, je ještě dlouhá cesta.

Základní stavební kámen nemoci? Stres

Jak již bylo řečeno, původ Alzheimerovy choroby není zatím jasný. Svou roli zde hraje věk, genetická výbava, ale ukazuje se, že i vliv životního prostředí a především životní styl. Kdo neustále žije ve stresu, ten si o nemoc doslova koleduje.

„V ohrožení jsou zejména lidé, kteří vykonávají profese náročné na psychiku, a to lékaři, bankéři a vysoce postavení manažeři. Dlouhodobé přetěžování mozku, nadměrný stres a málo regenerace pro mozkové tkáně – tento,koktejl‘ může spolu s dalšími vlivy spustit u lidí s genetickými předpoklady rozvoj Alzheimerovy choroby,“ uvádí psychiatr Slavomír Pietrucha.

Avšak průběh Alzheimerovy choroby lze přece jen alespoň částečně ovlivnit. Lidé, kteří žijí aktivně a mají bohatý duševní život, nemoci odolávají déle. I mozek potřebuje být trénován, a čím je vytrénovanější, tím je odolnější. Naopak nečinnost, utápění se v alkoholu či deprese bývají vstupenkou do říše Alzheimerovy nemoci. Kolem choroby také existuje i řada mýtů. Tím nejčastějším je, že může postihnout jen lidi vyššího věku. Není tomu tak, nemoc si ve výjimečných případech může počíhat i na třicátníky. Čtyřem procentům pacientů nebylo ještě padesát let, když u nich nemoc propukla.

Toto onemocnění je problémem celé společnosti. Přitom Česká republika stále nemá schválený plán boje proti němu. „A to i přesto, že se k jeho vytvoření vláda České republiky již dvakrát zavázala a že náklady spojené s demencí jsou odhadovány na 39 miliard korun. Neefektivní péče však stojí více – peněz i lidského utrpení,“ píší odborníci ve stanovisku ČALS.

Autor:

Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč
Zvolte jméno roku 2024 a vyhrajte Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč

Každý týden můžete získat zajímavé balíčky od značek Nutrilon a Hami v celkové hodnotě 130.000 Kč. Hrajte s námi a získejte hlavní výhru, balíček s...