Slova státní hymny Spojených států The Star-Spangled Banner (Hvězdnatý prapor) vznikly před téměř 200 lety během druhé války o nezávislost mezi USA a Británií v přístavu Baltimore na severovýchodě USA.
Tato vlastenecká báseň, ve které se mluví o "zemi svobodných" či o "domově statečných" a jejímž autorem je právník Francis Scott Key, se začala paradoxně zpívat na melodii populární anglické písně To
ZAJÍMAVOSTINejstarší národní hymnou je nizozemská píseň Vilém, která byla složena mezi roky 1568 a 1572. Titul pochází od jména nizozemského národního hrdiny, Viléma I. Oranžského, hymnou je od roku 1932. Nejnovější hymnu s názvem Stovky květů má od srpna 2007 Nepál, v roce 2006 zavedl novou hymnu i Afghánistán a Kazachstán. Španělská hymna z 18. století, známá jako Královský pochod, je jednou z několika málo národních hymen beze slov. Slova nemá ani nová hymna Kosova s názvem Evropa. Nejstarší slova má nejspíš japonská hymna Kimi ga jo - pocházejí z básnické sbírky z 10. století. Hudbu složil Hiromori Hajaši v roce 1880. První oficiálně přijatou hymnou je španělský Královský pochod z 1770. Píseň Marseillaisa, oficiální francouzská hymna od roku 1795, byla poprvé zpívána v dubnu 1792 ve Štrasburku samotným autorem, ženijním důstojníkem Rougetem de Lislem. Původně se jmenovala Chant de guerre de l'Armée du Rhin (Bojová píseň rýnské armády), od července 1792, kdy do Paříže za zpěvu této písně dorazily vojenské posily dobrovolníků z Marseille, je zvána Marseillaisou, tedy marseilleskou písní. V průběhu 19. a 20. století byla oblíbenou písní revolučních hnutí, v roce 1917 byla v období mezi únorovou a říjnovou revolucí též hymnou Ruska. Česká vlastenecká píseň Kde domov můj, dnešní česká hymna, poprvé zazněla ve Stavovském divadle v Praze 21. prosince 1834, kdy zde měla premiéru hra Josefa Kajetána Tyla s hudbou Františka Škroupa Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. Poprvé ji tehdy zanotoval populární basista a tehdejší hvězda Stavovského divadla Karel Strakatý. Ve Švýcarsku existují čtyři verze státní hymny Schweizer Psalm (Švýcarský žalm) vzhledem k tomu, že země má čtyři úřední jazyky (němčina, francouzština, italština, rétorománština). Dvě hymny má Dánsko, jednou je národní hymna Der er et Yndigt Land (Tam je milovaná zem), druhou královská hymna Kong Kristian Stod ved Hojen Mast (Král Kristián stanul u vztyčeného stěžně). |
Anacreon in Heaven. Státní hymnou USA se stala před 80 lety, 3. března 1931, kdy příslušný zákon podepsal americký prezident Herbert Hoover.
Renomovaný právník a amatérský básník Francis Scott Key byl ve svých 35 letech pověřen v září 1814 americkým prezidentem Jamesem Madisonem vyjednat s Brity výměnu vězňů. To se mu podařilo, na britské válečné lodi byl ale držen během britského útoku na Baltimore. V noci ze 13. na 14. září 1814 se tak stal očitým svědkem toho, jak posádka pevnosti McHenry úspěšně vzdorovala ostřelování z moře. Přímou inspirací se mu stala americká vlajka s 15 hvězdami a pruhy, která i po pětadvacetihodinovém intenzivním ostřelování stále pyšně vlála nad pevností.
Key báseň The Star-Spangled Banner, původně nazvanou The Defence of Fort McHenry (Obrana pevnosti McHenry), napsal na zadní stranu dopisu, který měl u sebe. Po propuštění ji dokončil v jednom z baltimorských hotelů a předal svému švagrovi, soudci Josephu Nicholsonovi. Ten k ní přidal melodii populární anglické písně To Anacreon in Heaven, kterou anglický skladatel John Stafford Smith složil již v 60. letech 18. století pro jeden londýnský klub amatérských hudebníků.
Keyova báseň s původním názvem byla poprvé vytištěna 17. září 1814 a o tři dny později znovu, již pod nynějším titulem. Vlastenecká píseň, kterou poprvé údajně zpíval jeden baltimorský herec již v říjnu 1814, si brzy v USA vydobyla popularitu a často byla - i přesto, že se kvůli svému rozsahu (jeden a půl oktávy) nezpívá snadno - zpívána při různých společenských událostech. Americké námořnictvo ji začalo oficiálně používat v roce 1889 a v roce 1916 prezident Woodrow Wilson nařídil užívání Hvězdnatého praporu při vojenských přehlídkách.
Hymnou Spojených států amerických se stala 3. března 1931, do té doby oficiální státní hymnu USA neměly - užívaly se písně Hail, Columbia nebo My Country, 'Tis of Thee, známá jako Amerika.
Americká hymna, jejíž slova byly postupně přeloženy do španělštiny, hebrejštiny, francouzštiny a dalších jazyků, se hraje například před zahájením sportovních utkání (například v NHL, NBA, NFL a dalších), koncertů či různých společenských akcí.
Americká hymna zazněla netradičně kupříkladu v Londýně po teroristických útocích na USA v září 2001: britská královna Alžběta II. změnila 12. září 2001 na znamení úcty vůči obětem atentátů obřad pravidelného týdenního střídání stráží před Buckinghamským palácem a vojenská kapela zahrála místo pochodů americkou hymnu.
Hymna se v průběhu času stala terčem různých úprav, tlaků stran aktuální politické situace či výpůjček ze strany jiných skladatelů. V jedné své skladbě použil motiv z americké hymny například německý skladatel Richard Wagner, vstupní takty hymny si do své opery Madam Butterfly zase vypůjčil italský skladatel Giacomo Puccini.
První popovou úpravu hymny má na svědomí portorický kytarista a zpěvák José Feliciano, který zabrnkal svoji bluesovou úpravu v říjnu 1968 před zahájením basebalového utkání v Detroitu. Již o týden později byla hymna ve zprávách znovu, když černošští američtí atleti Tommie Smith a John Carlos (vítěz a třetí v běhu na 200 metrů na OH v Mexiku) zdvihli na stupních vítězů při hymně ruku v černé rukavici na znamení podpory protibělošskému hnutí Black Power.
Předělanou verzi hymny, kterou protestoval proti vietnamské válce (během hraní se ozývala například střelba či výbuchy bomb), zahrál několikrát koncem 60. let též americký kytarový mág Jimi Hendrix. Soulové úpravy hymny mají na svědomí i zpěváci Marvin Gaye a Whitney Houstonová.
