„Věda je fascinující, zábavná, užitečná a pro každého důležitá,“ řekla Marjolein van den Zeeová ze střediska. Centrum je podle ní součástí mezinárodní sítě zaměřené na vědu a technologie. „Tyto vědomosti zpřístupňujeme mnoha různými způsoby. Základním principem ale je nechat návštěvníky, aby si věci objevili sami,“ podotkla.
ČTĚTE TAKÉ: |
Skutečně to tak funguje. Děti, ale často i jejich tátové a mámy, mohou s exponáty sami experimentovat. Interaktivní hry přibližují tak složitá témata jako je genetika či vznik vesmíru. Nechybí nejrůznější mechanická „udělátka“, sloužící ke všemu možnému od testování gravitačních účinků po generování elektrických výbojů a tedy možnosti pozorovat „blesky“.
V laboratoři mohou návštěvníci vybavení nezbytnými bílými plášti provádět chemické pokusy, samozřejmě pod odborným dohledem. Jiná ze sekcí je věnována například fungování lidské mysli. Moderní centrum, pro které zní označení „muzeum“ poněkud nepatřičně, sídlí od konce 90. let ve výrazné budově navržené italským architektem Renzem Pianem v amsterodamském přístavu nad vjezdem do tunelu, který pod vodou spojuje části města.
Vědecké středisko NemoHistorie střediska je ale výrazně delší, počítá se od roku 1923, kdy své Muzeum práce založil nizozemský umělec Herman Heijenbrock. Věřil v lidskou práci, vědu a pokrok a své nadšení chtěl přenášet především na mladou generaci. V roce 1954 bylo jméno změněno na Nizozemský institut průmyslu a technologií (NINT). V roce 1997 se změnou názvu na newMetropolis v zásadě začala „současná“ éra muzea. Kromě stálé expozice nabízí Nemo řadu dočasných výstav. V současnosti tak přibližuje mladým lidem, co se s jejich tělem a psychikou děje v podivném a zásadním věku dospívání. |
