LN Rakovina slinivky patří mezi nemoci, o nichž se mezi lidmi mluví jako o těch, které se vůbec nedají léčit. Je to pravda?
Je chybou řadit rakovinu slinivky břišní mezi nemoci, které se nedají léčit, a tak podporovat diagnostický a terapeutický nihilismus. Ve srovnání s ostatními typy zhoubných nádorů však bohužel platí, že doba přežití všech nemocných s karcinomem slinivky břišní je nejkratší. Už proto toto onemocnění nesmí zůstat na „okraji“ veřejného a vědeckého zájmu. Inovace diagnostických a léčebných postupů je nezbytná. Možným vysvětlením špatných výsledků léčby je skutečnost, že karcinom slinivky břišní může vyvíjet až roky bez klinických příznaků. Proto nemocnění začínáme léčit až v jeho pozdní fázi. Pozdní diagnóza je hlavní příčinou krátkého dožití nemocných. Jedinou potencionálně uzdravující léčebnou metodou je radikální chirurgické odstranění nádoru následované účinnou chemoterapií. Ale takto operovat se dá pouze dvacet procent nemocných.
LN Lékaři doporučují lidem, aby chodili na všelijaká screeningová vyšetření, ale u rakoviny slinivky žádné neexistuje. Bude jednou?
Bohužel stále nejsou k dispozici metody pro časné odhalení nemoci. Optimálním cílem do budoucna je najít způsob, jak odhalit přednádorová ložiska dříve, než se vyvinou v nádory.
Jedno z nejobávanějších zhoubných onemocnění. Jak se léčí nádory slinivky? |
LN Zvyšuje něco v našem chování riziko rozvoje nemoci? Vím, že se mluví o souvislosti s kouřením.
Nádorové onemocnění vzniká na úrovni neopravené poruchy genu a když organismus ztrácí kontrolu nad buněčným dělením. Na tom se podílí řada faktorů, jako jsou například genetické predispozice. Onemocnění souvisí s věkem, nejčastěji se objevuje po čtyřicátém pátém roce věku, přičemž nejvyšší výskyt je ve věkové skupině nad šedesát let, což vyplývá z nakupení rizikových faktorů. Rizikové faktory jsou známé, některé z nich jde určitě omezit. Chronický zánět slinivky zvyšuje riziko rozvoje karcinomu tohoto orgánu desetkrát, dědičný zánět slinivky až padesátkrát – to je ale velmi vzácný stav. Střední riziko představuje rakovina slinivky v rodinné anamnéze (zvyšuje riziko 1,8krát), kouření (1,7krát) a cukrovka (1,8krát). Nižší riziko přináší obezita, pití alkoholu a nadměrná konzumace červeného masa. Mezi ochranné faktory naopak patří dostatečný příjem ovoce a zeleniny a také pohyb.
LN Vyskytuje se nemoc v Česku více než ve srovnatelných zemích? A víme proč?
Rakovina slinivky břišní je čtvrtou nejčastější příčinou smrti na zhoubné nádory v Evropě. Každý den zemře ve světě 985 lidí na karcinom slinivky břišní. V České republice lékaři ročně diagnostikují téměř 2500 nových onemocnění. Počet nových onemocnění ve vyspělých zemích trvale pozvolna narůstá. Pokud nedojde ke zlepšení, očekává se, že po roce 2020 bude druhou nejčastější příčinou úmrtí mezi zhoubnými nádory. Vzestup počtu onemocnění souvisí s nezdravým životním stylem, ve kterém se sčítají rizikové faktory. Ale paradoxně souvisí také se zlepšením lékařské péče zejména v oblasti chorob srdce a cév. To vede k prodloužení věku, a tedy k vyšší možnosti, že se objeví zhoubné nádory. Pokud jde o počet nových onemocnění, Česká republika je na předním místě jak u mužů, tak u žen společně s dalšími státy střední Evropy, jako je Slovensko a Maďarsko. Karcinom slinivky se však hodně vyskytuje též v Japonsku.
LN Objevily se v posledních letech nové metody léčby, případně lze čekat v této oblasti nějaký velký posun?
Po dlouhých letech stagnace v oblasti chemoterapie se objevily nové kombinace chemoterapie a nové léky a jejich nové formy (nano formy, liposomální nosiče a podobně). Novou možností je ovlivnění průniku cytostatik do nádorové tkáně slinivky břišní prostřednictvím enzymu hyalurodináza. Bohužel se zatím na rozdíl od jiných nádorů nepodařilo nalézt účinnou cílenou biologickou terapii. Neznamená to však, že tato cesta je slepá, ale dosud se neprojevil efekt jako u zhoubných nádorů kůže, vybraných zhoubných nádorů plic či ledvin, kde biologické léky nastartovaly potřebnou imunitní odpověď organismu. Ale podle posledních poznatků ani tento postup nemusí být nemožný a současná kombinace vakcín a protilátek odbrzďujících zablokovaný imunitní systém je potenciální cestou k úspěchu. Je však potřeba zásadně změnit přístup k tomuto onemocnění, což se týká třeba lepšího financování výzkumu. Jeho podpora ve vyspělých zemích výrazně pokulhává ve srovnání s nádory, které se považují za největší zabijáky – rakovinou plic, tlustého střeva a konečníku, prsu či prostaty. Podle údajů Národního institutu pro výzkum rakoviny (NCI) v USA tvoří prostředky věnované na výzkum karcinomu slinivky břišní pouhá dvě procenta z celkové sumy určené na výzkum všech zhoubných nádorů.
