Výzkumné práce vědci provádějí až ve čtyřmetrové hloubce. Na této úrovni se jim také podařilo odhalit nejzajímavější nálezy. "Nejdůležitější jsou pro nás románské terény na dvou místech," řekl vedoucí výzkumu Josef Matiášek z AV.
Zlatá uličkaZlatá ulička vznikla po vybudování severního opevnění Hradu. Prostor severního parkánu byl využit ke stavbě skromných obydlí, která jsou dnes posledním zbytkem drobné zástavby Pražského hradu. Bydlela zde hradní čeleď, snad zlatníci a hradní střelci. Pověsti uličku spojovaly s alchymisty na dvoře císaře Rudolfa II. Její charakter přilákal řadu umělců. V jednom z domků krátce bydlel i spisovatel Franz Kafka. |
U vstupní části uličky takto archeologové odkryli torzo románské kamenné hradby z doby knížete Soběslava I., tedy z 12. století. Hradbu vědci v těchto místech podle Matiáška předpokládali. Ze stejného období pochází i nálezy z míst za hradbou, kde byla vykopána torza dvou zděných staveb a několik výrobních objektů. "Terény obdobného stáří se torzovitě dochovaly také ve východním parkánu mezi Černou věží a Daliborkou," uvedla Maříková.
Dům obývali zřejmě chudší lidé
V místech samotné uličky pocházejí zkoumané terény až z rudolfínského období, jednotlivé domky tam vznikaly během 17. století. Archeologové se podívali i pod jejich podlahy, kde nalezli především dlažbu či zbytky topenišť různých forem z 19. století.
"Majitelé všech domků se snažili maximálně využít stísněné plochy a obytný prostor zvětšovali odsekáváním tělesa hradby a hloubením sklepů. Na druhé straně však téměř všechny domky postrádají základy," dodala Maříková. Kromě tradičních zlomků keramiky či kostí se archeologům podařilo vykopat i drobné předměty z kostí a dřeva, například knoflíky, výjimečně i kamenné předměty. "Složení nálezů dokládá, že obyvatelé domků skutečně patřili mezi chudší část hradních obyvatel," přiblížila dosavadní výsledky bádání archeologů Maříková.
U jižní strany uličky vědci objevili základy pěti domků, které byly asanovány v 19. století, u některých z nich prozkoumali i sklepy. "Ulička v některých částech šířkou nepřesahovala jeden metr," uvedla Maříková.
Ačkoli archeologové dosud Zlatou uličku nezkoumali, její podzemní část neporušenou nenalezli. Takzvané archeologické terény totiž poškodily výkopy z druhé poloviny 20. století, ke kterým nebyli odborníci pozváni.
Kvůli rekonstrukci na rok nepřístupno
Zlatá ulička na Pražském hradě je uzavřena od května kvůli rekonstrukci. Jedno z největších turistických lákadel na Hradě bude nepřístupné asi jeden rok. Výzkum uličky je pro archeology unikátní, pod její povrch se totiž dosud vědci nepodívali.
Ulička by se veřejnosti měla znovu otevřít v dubnu či květnu, archeologické práce v ní ale skončí již asi za měsíc. Vědci se poté budou věnovat nálezům.
Rekonstrukci, která bude stát asi 40 milionů korun, platí Správa Pražského hradu. Opravit je nutné především zastaralou kanalizaci, která podle Hradu představuje riziko pro statiku celé uličky. Rekonstrukce se dočkají i nosné konstrukce v některých domcích.
Po dokončení oprav Zlaté uličky by se měl změnit i její současný charakter tak, aby byla spíše historickou expozicí než "soustavou prodejen". Správa Pražského hradu plánuje, že v několika domcích otevře novou stálou výstavu, která bude dokumentovat život v uličce v letech 1600 až 1956.
