Před nedávnem experti z Akademie věd odkryli v Bubenči brázdy z první poloviny čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem, které označili za nejstarší doklad orby a za nejstarší pole v českých zemích.
"Podařilo se nám odkrýt negativy dřevěných nosných konstrukcí takzvaných dlouhých domů, typických pro období neolitu," upřesnil vedoucí výzkumu a ředitel České společnosti archeologické Radek Balý. V dlouhých domech žili nejen lidé, ale i domácí zvířata.
ČTĚTE TAKÉ: |
Archeologové našli nyní v ulici Vietnamské stopy po dvou domech z mladší doby kamenné. Starší z nich pocházel z let 5500 až 4500 před naším letopočtem z takzvané kultury s lineární keramikou. Zůstaly po něm sloupové jámy a několik doprovodných sídlištních jam. "Stáří lokality tak posunuje k 7500 letům," podotkla Semrádová. Mladší objekt měl trapézovitý tvar a vznikl v době kolem 4300 až 3600 let před naším letopočtem v období kultury s vypíchanou keramikou. Dochovalo se z něj velké množství sloupových jam a lineárních žlabů po obvodu i uvnitř.
Území Bubenče lidé vyhledávali už v době kamenné
.Každá další kultura tu pak zanechala své stopy, a to od mladší přes pozdní dobu kamennou až po dobu bronzovou. "Námi odhalená kulturní souvrství - tedy po tisíciletí kontinuálně osídlená plocha, v níž lze nalézt stopy po lidské činnosti, dosahovala mocnosti okolo 80 centimetrů a svým stářím se pohybovala mezi 7500 a 3000 let," dodal Balý.
Právě z doby kolem 3000 let pochází nalezený žárový hrob. Byla to velká keramická nádoba s popelem a zbytky ohořelých kostí, která stála na plochém kameni a překrývala ji keramická miska. U urny našli archeologové i několik zlomků bronzových předmětů. Hrob pak zatížila dvojice kamenů. Vedle hrobu z doby bronzové našli odborníci i o něco starší hrob z pozdní doby kamenné.
Byl ale v horším stavu. Hrobová jáma byla po obvodu obložena kameny. Kostra pohřbeného, z níž se mnoho nedochovalo, ležela v ose západ-východ.
Už v lednu archeologický ústav akademie věd oznámil objev nestaršího pole a orby v českých zemích v ulici Ve Struhách. V Papírenské ulici se pak našlo osídlení z pátého tisíciletí před naším letopočtem.
