Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Argentinské jezero může objasnit život na Marsu, našly se tu 'superbakterie'

Věda

  10:25
SOPKA GALÁN (ARGENTINA) - Diamantové jezero v odlehlé nehostinné části argentinského severozápadu by mohlo vědcům poskytnout informace, jak se na Zemi začal vyvíjet život a jak mohl přežít i na dalších planetách.

Diamantové jezero v Argentině.

Vědci totiž našli v centru obrovského vulkanického kráteru v nadmořské výšce 4700 metrů miliony "superbakterií", které prosperují v jezeře trpícím nedostatkem kyslíku, informovala o tom agentura Reuters.

Prostředí, v němž bakterie žije, se podobá primitivním podmínkám na Zemi ještě předtím, než živé a dýchající organismy začaly šířit ochrannou atmosféru z kyslíku kolem planety.

Podmínky, mezi nimiž je i vysoká úroveň arsenu a alkálií, by mohly vrhnout světlo i na život mimo Zemi. Má to velký vědecký význam jako "okno do naší minulosti a také pro astrobiologii, výzkum života na jiných planetách," zdůraznila María Eugenia Fariasová z týmu, který v Diamantovém jezeře letos formy života objevil.

Bakterie může žít i na Marsu
Pokud ta bakterie může přežít tady, pak může přežít například i na Marsu. Takzvané extremofilní organismy, tedy takové, jež prospívají v extrémních podmínkách, přičemž často jde o organismy jednobuněčné, byly objeveny i v jiných částech světa. A mohou mít značnou obchodní hodnotu. Bakterie, které rozkládají tuky, jsou například využívány v čistících prostředcích.

Mars - ilustrační foto.

Ovšem podle Fariasové tyto bakterie nazvané polyextremofilní jsou výjimečné kvůli tomu, že prospívají v těch nejdrsnějších podmínkách. "Máme tady řadu extrémních podmínek, všechny na jednom místě. A to dělá tohle místo jedinečným na světě," vysvětlila mikrobioložka, která pracuje ve vědecké a technické výzkumné radě v provincii Tucumán.

Zájem farmaceutických společností
V jezeře je obsah arzénu 20.000krát vyšší než je množství obsažené ve vodě uznané za pitnou. A teplota jeho vody často klesá pod bod mrazu. Ovšem led se v ní nikdy nevytváří, jelikož jezerní voda je pětkrát slanější než voda mořská.

DNA této bakterie mutuje, aby přežila ultrafialové záření a nízký obsah kyslíku v tak vysokých nadmořských oblastech. Zájem by to mohlo vyvolat u farmaceutických společností a v budoucnu by ji mohli využívat i výrobci krémů na opalování, dodala Fariasová. Pokud se jejímu týmu podaří získat prostředky pro získání metagenomu z bakterie, nakonec by z ní mohly být derivovány antioxidanty či enzymy.

Autoři: ,