Jasnou hvězdu podle křesťanských legend spatřili při modlitbách tři mudrci zhruba před dvěma tisíci lety. Měla podle legend podobu překrásného chlapce, na jehož hlavě zářil kříž. Mudrcům řekl, aby šli do Judeje a vyhledali tam právě narozené božské dítě. Legenda také říká, že se téhož dne na východě objevila tři slunce, která ponenáhlu splynula v jediné. Tím mělo být naznačeno, že svět pozná trojjedinost Boží.
Přestože legendy hovoří o hvězdě, astronomové se stále dohadují, o jaký úkaz na obloze vlastně šlo. Někteří jsou přesvědčeni o tom, že to byla trojkonjunkce planet Jupitera a Saturna. Nelze prý ale vyloučit ani to, že tehdy v blízkosti Země skutečně proletěla zcela neznámá kometa, několik dní zářila na obloze a pak zmizela ve vesmíru, nebo že ve vesmírných dálavách vybuchla supernova.
Vznik letopočtuDatum Kristova narození vypočítal, pohříchu chybně, podle dostupných pramenů v roce 525 opat Dionysius Exiguus a zavedl letopočet, nazývaný také "náš", který se dosud užívá. V úředních dokumentech nové počítání času zcela zdomácnělo v 9. až 10. století. |
Jedním z prvních astronomů, který se snažil vysvětlit tuto záhadu, nebyl nikdo jiný než Johannes Kepler, dvorní matematik císaře Rudolfa II. Když 17. prosince 1603 pozoroval v Praze konjunkci (úhlové sblížení) planet Jupitera a Saturna, napadlo ho propočítat, kdy stejná konjunkce nastala kolem počátku křesťanského letopočtu. Zjistil, že se tak stalo v roce sedm před naším letopočtem, a to dokonce třikrát po sobě: koncem května, v září a počátkem prosince. Takový úkaz jistě neunikl babylonským hvězdopravcům, kteří o tom zanechali zprávu na hliněné tabulce, objevené roku 1925 archeology. Možná tuto konjunkci považovali za znamení, že se narodilo božské dítě.
Halleyova kometa ?
České betlémy, a nejen ty, zobrazují betlémskou hvězdu jako kometu. Její tradice sahá do středověku. Nejstarší její zobrazení je od italského malíře Giotta, který ji v roce 1304 zakomponoval do fresky znázorňující klanění tří mudrců. Při tom se inspiroval návratem Halleyovy komety. Ta ale prošla přísluním v roce 12 před a pak až v roce 66 našeho letopočtu.
Oba výklady se tedy s rokem nula rozcházejí. U komety vadí navíc to, že byla spíš předzvěstí katastrofy. Nejblíže biblickým, ale i historickým pramenům je planetární konjunkce, na kterou upozornil Kepler. Ježíš se totiž narodil za panování Heroda Velikého, který zemřel v roce čtyři před naším letopočtem. Ježíš se proto musel narodit krátce před tímto datem.
