24. července 2012 16:43 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Bakterie způsobuje smrtící
průjmy. Počty obětí rostou

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
V laboratoři - ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy V laboratoři - ilustrační foto. | foto: Reuters
Bakterie Clostridium difficile, která působí těžké průjmy s proděravěním střev hlavně u lidí s oslabenou imunitou, po operacích zažívacího traktu a seniorů, zabila letos v České republice zatím 50 lidí, loni za celý rok 56, rok předtím 33. Počty úmrtí rostou. Jde o vážnou věc, shodují se lékaři.

Přibylo také případů onemocnění, letos jich je zatím 1219, loni za celý rok 1552, rok předtím 761. Data poskytl mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.

"Jde o závažnou věc, v Británii kvůli klostridiím umírá 8000 lidí ročně," řekl přednosta Ústavu lékařské mikrobiologie v Praze-Motole Otakar Nyč Mladé frontě Dnes, která o "bakterii zabijákovi" napsala.

Bakterií se nejčastěji nakazí nemocniční pacienti po léčbě antibiotiky, protože jim tyto léky zničí ve střevech "dobré" bakterie a jejich místo obsadí nebezpečné klostridie produkující toxiny. Příznivé podle primáře antibiotického oddělení Nemocnice Na Homolce Vlastimila Jindráka ale je to, že výskyt nákazy zatím není v ČR "masivní".

Pečlivé sledování nakažených a zemřelých
Podle Nyče komplikuje situaci to, že ČR nemá celorepublikové sledování počtu nakažených a zemřelých. Nyč usiluje o vznik národní referenční laboratoře pro sledování této bakterie. Její vznik v motolské nemocnici podpořili Jindrák i šéf vakcinologické společnosti profesor Roman Prymula.

"Aniž bych chtěl jakkoli snižovat závažnost zmiňované choroby, pan přednosta Nyč by rozhodně neměl zbytečně strašit veřejnost výroky, že v ČR není celorepublikové sledování nakažených a nemocných," řekl  Sršeň.

Nemoc se podle něj sleduje na celonárodní úrovni v systému EPIDAT přinejmenším 12 let, a pokud se někde objeví, zdravotnická zařízení musejí přijmout protiepidemická opatření daná orgány ochrany veřejného zdraví.

Ohrožení jsou hlavně oslabení a starší lidé
Řadu let funguje pracovní skupina pro tyto nákazy ve skupině pro monitoring rezistence v Národní referenční laboratoři pro antibiotika. "Bakterie se v ČR sleduje, takže máme data o úmrtích i nemocnosti," potvrdil Prymula. Bakterii sledují podle něj i některé evropské země, centrální sledování v Evropě ale není. "Úmrtí není málo, takže nepochybně to problém závažný je," řekl.

Jindrák ocenil, že reformní zákon o zdravotních službách, který platí od dubna, dává za úkol nemocnicím s akutní péčí vytvořit program prevence a kontroly infekcí uvnitř nemocnice. Prymula podotkl, že případů sice přibývá, ale hlavně jsou ohroženi oslabení lidé a senioři nad 75 let. Běžného zdravého člověka by neměla bakterie až tak ohrožovat. U dětí je případů také jen málo. "Neměli jsme epidemie, které by decimovaly zdravou populaci. Nicméně, pokud sem přijde forma 027, která je v Británii, je ještě agresivnější, a tam nemáme příliš účinnou léčbu," řekl.

Původ bakterie Clostridium difficile

Průjmy po antibioticích začali lékaři zaznamenávat od půlky 20. století, v roce 1977 byla odhalena bakterie Clostridium difficile jako jejich původce. Některé její kmeny tvoří toxiny, z nich toxin A poškozuje buňky na povrchu střev a způsobuje vodnaté až krvavé průjmy. Toxin B způsobuje odumírání napadených tkání.

Bakterie je přítomna v půdě, v trávicím traktu zvířat a asi u pěti procent zdravých dospělých, u dětí je její výskyt vyšší. Přenáší se z infikovaných předmětů, rukou či spor z prostředí. Rostoucí výskyt přikládá ministerstvo mimo jiné zlepšení diagnostiky.

"V letech 1999 až 2000 nebyl ve zdravotnických zařízeních hlášen žádný epidemický výskyt, v roce 2011 byly tři, jeden v Libereckém kraji s šesti případy a dva v Moravskoslezském kraji, první s 12 a druhý s 16 případy. V žádné z těchto epidemií nebylo úmrtí. Letos zatím nebyl epidemický výskyt ve zdravotnickém zařízení hlášen," uvedl Sršeň.

Jaká je prevence?
Základem ochrany je podle doporučení ministerstva včasné odhalení nákazy, cílená léčba, izolace pacienta, používání rukavic, důsledné mytí rukou a důkladný úklid. Riziko lze snížit také tím, že se nebudou zbytečně předepisovat antibiotika v ambulancích a podávat v nemocnicích.

Lidé sami se podle Prymuly mohou chránit dokonalou hygienou a tím, že nebudou zbytečně požadovat od lékaře antibiotika. Po léčbě antibiotiky doporučil profesor užívat probiotika, lze je koupit v lékárně a jsou i v některých potravinách. Používat je preventivně ale podle něj nemá smysl.

ČTK, Lidovky.cz
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.