Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Vědci rozluštili záhadu baskického národa. Odkud přišli?

Věda

  6:15
Říkají si Euskaldunak, ale okolní svět je zná jako Basky. Jejich řeč se vymyká z rodiny indoevropských jazyků a původ sedmi set tisíc Euskaldunak čili „těch, kdo mluví baskicky“ pro vědce obestírá tajemství.
Neandrtálec (ilustrační foto)

Neandrtálec (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Určitá podobnost baskičtiny s kavkazskými jazyky sváděla ke spekulacím, že předci Basků přišli do Pyrenejí z kraje pod Elbrusem. To se nepotvrdilo a Baskové si své výjimečné postavení udrželi. Přispěly k tomu i biologické studie. Mezi Basky se vyskytuje nezvykle vysoký podíl lidí s krevní skupinou Rh- a některé genetické rysy imunitního systému jsou neobvyklé.

O genetické zvláštnosti Basků se opírá teorie, podle níž jde o potomky původních evropských pravěkých lovců a sběračů, kteří přišli do Evropy z Afriky před 45 000 let. Když asi před 7500 roky pronikli na Pyrenejský poloostrov první zemědělci a smísili se s místním lovecko-sběračským obyvatelstvem, předkové Basků zůstali stranou a udrželi si genetickou svébytnost. Studie z poslední doby však genetickou výjimečnost Basků opět zpochybnily.

Zemědělci přicházejí

Euskaldunak jsou v mnoha ohledech jiní než zbytek obyvatel Evropy. Ale proč? Na to se podařilo najít odpověď mezinárodnímu týmu pod vedením Mattiase Jakobsona, působícího na univerzitách ve švédské Uppsale a australském Melbourne. Klíčové důkazy ležely v severo španělském pohoří Sierra de Atapuerca v jeskyni El Portalón de Cueva Mayor.

Kde se vzali Baskové?

Kde se vzali Baskové? Tuto otázku si kladou vědci již dlouho. Genetické studie pravěkého osídlení z mladší doby kamenné spojují Basky s prvními zemědělci. Zachovalou kostru dítěte nalezli archeologové v jednom z osmi odkrytých hrobů starém 3500 až 5000 let

V kopcích Atapuerky žili lidé už před 1,2 milionu let. Jakobsona však zajímalo podstatně novější osídlení z mladší doby kamenné a doby bronzové, kdy v jeskyni El Portalón sídlili první zemědělci. Ti přišli do Evropy z Blízkého východu, z kolébky zemědělství. Přinesli s sebou osivo různých plodin a přihnali stáda hospodářských zvířat. Přicházely s nimi i revoluční znalosti, jež dovolily lidem opustit nejistý kočovný život lovců a sběračů a přejít k usedlému životu pěstitelů obilí a chovatelů dobytka. Zemědělství se úspěšně šířilo Evropou a ti, kdo je přinášeli, splynuli na mnoha místech s původními lovci a sběrači.

Na Pyrenejský poloostrov přišli zemědělci ze Středomoří před 7500 roky. Osm století poté už oblast ovládali. Dokazují to i usazeniny na dně jeskyně El Portalón.

Kronika zvaná El Portalón

„Jeskyně El Portalón je fantastické místo,“ říká členka Jakobsonova týmu Cristina Valdioseraová. „Neustále tu nacházíme lidské a zvířecí kosti, kamenné i kovové nástroje, keramiku, výrobky z kostí. Je to jako kronika, v níž jsou zapsány události posledních 10 000 let.“

Při vykopávkách v El Portalónu našli vědci osm hrobů starých 3500 až 5500 let s dobře dochovanými kostrami. Stáří hrobů i keramika v nich dokazují, že nebožtíci patřili k zemědělcům. Stav kostí umožnil, aby z nich vědci izolovali DNA a porovnali ji s dříve získanou DNA pravěkých lovců i zemědělců ze střední a západní Evropy.

Ukázalo se, že i na Pyrenejském poloostrově se příchozí zemědělci mísili s původními lovci. Zatímco zemědělský životní styl imigrantů vítězil, lovecká populace se držela geneticky. Postupem času měli pravěcí zemědělci na Pyrenejském poloostrově vyšší podíl místní „lovecké“ DNA a nižší podíl „zemědělské“ DNA z Blízkého východu.

Stranou kvasu dění

Největší překvapení přineslo srovnání DNA pravěkých zemědělců z El Portalónu se současnými Evropany. Ukázalo, že nejblíže mají k původním zemědělcům Baskové. Padla tím teorie, že Baskové představují linii vedoucí z dávné minulosti do dnešních dní od původních evropských lovců a sběračů. Kořeny Basků sahají do mnohem mladší historie. Kde tedy přišli ke svému jedinečnému jazyku i biologickým zvláštnostem? Baskové vděčí podle Jakobsena za svou jedinečnost izolaci od okolních etnik Pyrenejského poloostrova. K té nedošlo v dobách, kdy se tamní lidé živili lovem zvěře a sběrem lesních plodů, ale mnohem později. Ještě v éře prvních zemědělců stáli předci Basků ve středu dění. Stranou se stáhli, až když se na Pyrenejský poloostrov valily další imigrační vlny a formovaly obyvatelstvo.

Co zjistili vědci? Jak dlouho močí savci a co způsobuje líbání

Před 5000 roky zamířili na Pyrenejský poloostrov zemědělci ze střední Evropy i severní Afriky. Dnes tvoří jejich geny od 10 do 25 procent dědičné informace obyvatel Španělska a Portugalska. Baskům však chybějí. To znamená, že tehdy už žili jejich předci v ústraní. Další migrační vlny přišly s Římany a následně s Maury, kteří se drželi na Pyrenejském poloostrově až do roku 1492. Nic z toho se Basků vážněji nedotklo.

Baskičtina se mohla vyvinout z jazyka, kterým mluvili první zemědělci reprezentovaní nebožtíky z El Portalónu. Jinde byla tato řeč vytlačena indoevropskými jazyky, jimiž mluvili zemědělci z pozdějších migračních vln. Jen Euskaldunak jí mluví dodnes.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...