Technologie výroby akumulátorů za poslední roky značně pokročila. Dnes už nemusíme příliš přemýšlet nad stylem dobíjení a vybíjení přístrojů a obávat se tzv. paměťového efektu, který snižoval kapacitu starších typů dobíjecích baterií.
Baterie jsou ale stále slabým místem většiny spotřebičů a vlastně jedinou bariérou, která brání masovému rozšíření elektromobilů. Vedle nedostatečné kapacity je hlavním problémem dlouhá doba nabíjení a také fakt, že bateriím nesvědčí prudký nárůst odběru energie.
V případě elektromobilů jde o nedostatek naprosto klíčový. Elektromobilu s dnešními akumulátory nejlépe svědčí jízda konstantní rychlostí a má problémy s častým zrychlováním tak typickým pro jízdu po městě. Na dlouhé jízdy však ani zvýšená kapacita nestačí. Nástup čistých vozidel se tak stále odkládá.
Sázka na osvědčené lithium
Objev expertů z renomované univerzity z Massachusetts Institute of Technology (MIT) může situaci zásadně změnit. Podstatně totiž zlepšuje parametry baterií postavených na lithium železo fosfátu (LiFePO4). Jde o variantu lithium-iontového akumulátoru vymyšlenou před dvanácti lety na texaské univerzitě a dnes široce využívanou. Z LiFePO4 se vyrábí katoda, anoda je, stejně jako u všech lithium-iontových akumulátorů, z uhlíku.
Tyto baterie neobsahují žádné toxické materiály a nemůže u nich dojít k výbuchu. Mají slušnou kapacitu a rozumné výrobní náklady. Dosud se mělo za to, že zdlouhavé nabíjení a omezený maximálně dostupný příkon je způsoben pomalým pohybem lithiových iontů.
Vědci z MIT v práci otištěné v dnešním vydání vědeckého týdeníku Nature tvrdí, že identifikovali problém a našli řešení. Potíž je podle nich v tom, jak ionty pronikají do miniaturních tunelů v materiálu baterií a následně přenášejí náboj k elektrodě. Plynulost toku iontu podle studie výrazně zvýší lithiofosfátový povlak. Zpravodaj agentury AFP zlepšení přirovnává k silničním přivaděčům, které umožní hladký nájezd do tunelu a rychlejší doručení nákladu, tedy náboje.
Výzkum se z části hradil z amerických fondů a jeho výsledky jsou patentově chráněny.
Malá baterie do mobilního telefonu tak může být díky plynulému toku iontů dobita během deseti sekund. Doplnění kapacity akumulátorů elektromobilů či hybridních aut dnes trvá šest až osm hodin. S využitím patentovaného vynálezu by to nemělo trvat déle než vypití šálku kávy. Pokud by byly k dispozici dostatečně výkonné nabíjecí stanice, zabrala by celá procedura přibližně pět minut.
Vylepšená baterie na bázi lithium železo fosfátu ve srovnání s jinými technologiemi lépe snáší časté nabíjení a vybíjení. To otevírá cestu k menším a lehčím bateriím, uvádí se v tiskové zprávě vydané MIT.
Pro rychlé rozšíření vynálezu do praxe je podstatné, že nevyužívá žádné nové materiály, rozdíl je pouze ve způsobu výroby. Odborníci odhadují, že nové rychlonabíjecí baterie by mohly být na trhu během dvou až tří let. Licenci si již zakoupily dvě společnosti.
Baterie jsou ale stále slabým místem většiny spotřebičů a vlastně jedinou bariérou, která brání masovému rozšíření elektromobilů. Vedle nedostatečné kapacity je hlavním problémem dlouhá doba nabíjení a také fakt, že bateriím nesvědčí prudký nárůst odběru energie.
V případě elektromobilů jde o nedostatek naprosto klíčový. Elektromobilu s dnešními akumulátory nejlépe svědčí jízda konstantní rychlostí a má problémy s častým zrychlováním tak typickým pro jízdu po městě. Na dlouhé jízdy však ani zvýšená kapacita nestačí. Nástup čistých vozidel se tak stále odkládá.
Sázka na osvědčené lithium
Objev expertů z renomované univerzity z Massachusetts Institute of Technology (MIT) může situaci zásadně změnit. Podstatně totiž zlepšuje parametry baterií postavených na lithium železo fosfátu (LiFePO4). Jde o variantu lithium-iontového akumulátoru vymyšlenou před dvanácti lety na texaské univerzitě a dnes široce využívanou. Z LiFePO4 se vyrábí katoda, anoda je, stejně jako u všech lithium-iontových akumulátorů, z uhlíku.
Tyto baterie neobsahují žádné toxické materiály a nemůže u nich dojít k výbuchu. Mají slušnou kapacitu a rozumné výrobní náklady. Dosud se mělo za to, že zdlouhavé nabíjení a omezený maximálně dostupný příkon je způsoben pomalým pohybem lithiových iontů.
Vědci z MIT v práci otištěné v dnešním vydání vědeckého týdeníku Nature tvrdí, že identifikovali problém a našli řešení. Potíž je podle nich v tom, jak ionty pronikají do miniaturních tunelů v materiálu baterií a následně přenášejí náboj k elektrodě. Plynulost toku iontu podle studie výrazně zvýší lithiofosfátový povlak. Zpravodaj agentury AFP zlepšení přirovnává k silničním přivaděčům, které umožní hladký nájezd do tunelu a rychlejší doručení nákladu, tedy náboje.
Výzkum se z části hradil z amerických fondů a jeho výsledky jsou patentově chráněny.
Malá baterie do mobilního telefonu tak může být díky plynulému toku iontů dobita během deseti sekund. Doplnění kapacity akumulátorů elektromobilů či hybridních aut dnes trvá šest až osm hodin. S využitím patentovaného vynálezu by to nemělo trvat déle než vypití šálku kávy. Pokud by byly k dispozici dostatečně výkonné nabíjecí stanice, zabrala by celá procedura přibližně pět minut.
Vylepšená baterie na bázi lithium železo fosfátu ve srovnání s jinými technologiemi lépe snáší časté nabíjení a vybíjení. To otevírá cestu k menším a lehčím bateriím, uvádí se v tiskové zprávě vydané MIT.
Pro rychlé rozšíření vynálezu do praxe je podstatné, že nevyužívá žádné nové materiály, rozdíl je pouze ve způsobu výroby. Odborníci odhadují, že nové rychlonabíjecí baterie by mohly být na trhu během dvou až tří let. Licenci si již zakoupily dvě společnosti.
