Přibližně každý osmý člověk žijící dnes na Zemi trpí trvalou podvýživou. Nedostatek potravy je každý rok příčinou smrti tří milionů dětí. Mnoha hladem ohroženým lidem může přinést záchranu rostlina, která se ve třetím světě pěstuje široce, ale jejíž plody se k potravinářským účelům prozatím nevyužívají. Řeč je o bavlně.
Je málo známým faktem, že při vypěstování bavlny potřebné k produkci jednoho kilogramu vlákna se také urodí až 1,6 kilogramu semen obsahujících vysoce kvalitní proteiny. Semena jsou však pro lidi nepoživatelná. Obsahují totiž gossypol, látku, která vyvolává pocity slabosti a ve vyšších dávkách může způsobit i ochrnutí. Semena obsahující gossypol mohou bez rizika konzumovat jen přežvýkavci, například skot.
Ve slepé uličce
O vypěstování takové odrůdy bavlníku, která by plodila semena bez nežádoucího toxinu, se šlechtitelé snažili po desítky let. Sázka na křížení ale selhala, protože látka mizela z celé rostliny, a ne jen ze semen. Taková varianta byla pro pěstování ve velkém zcela nevhodná, neboť rostlina ztratila ochranu před škůdci a výnosy byly mnohem menší. K výsledku vedl až umělý zásah do genetické výbavy rostliny. Experti z Institutu rostlinné genetiky a biotechnologie při Texas A&M University využili techniku nazvanou RNA interference (RNAi).
| Ošatí i nakrmí |
|
Sen sovětských šlechtitelů toužících po rostlině, ze které se zužitkuje vše od kořínků po květy, se téměř povedlo naplnit. Došlo k tomu ale v USA a výsledkem není „brambororajče“, nýbrž jen mírně pozměněný bavlník. Biologům z Texas A&M University se povedlo pomocí techniky RNA interference, za jejíž objev byla letos udělena Nobelova cena za medicínu, odstranit ze semen bavlníku toxický gossypol. Z nepoživatelného odpadu se tak stal potenciálně významný zdroj bílkovin pro stamiliony lidí. |
I využití pro výkrm hospodářských zvířat přinese podstatně lepší výsledky než při použití tradičních odrůd. Keerti Rathore upozorňuje, že upravená semena mohou sloužit k výkrmu drůbeže, prasat nebo ryb. Tato zvířata krmivo využívají mnohem efektivněji než krávy. Například k získání kila hovězího masa je potřeba šest kilo krmiva, u drůbeže poměr klesá ke 2:1.
Bez rizika?
Genové manipulace rostlin se provádějí přes třicet let. U části veřejnosti stále panují obavy z nezávadnosti takto upravených plodin. Odpůrci GMO se obávají hlavně údajně nepředvídatelných následků, jaké by mělo zavedení nových genů do organismu a jejich případné rozšíření v přírodě.
Z tohoto hlediska je upravená bavlna bez rizika. Expertka na bezpečnost potravin Deborah Delmerová z Rockefellerovy nadace upozorňuje, že při využití techniky RNAi organismus nezískává nové funkce, ale naopak - „vypíná“ se nežádoucí proces. „Myslím, že obavy o bezpečnost by v tomto případě mohly být mnohem menší než při jiných genetických manipulacích,“ cituje její slova on-line verze časopisu Nature.
Bez velkých investic se tak otvírá cesta k vydatnému zdroji potravy. Pokud by nová odrůda rostla na všech polích, kde se dnes bavlna pěstuje, pokryla by semena spotřebu bílkovin pěti set milionů lidí.
