11. června 2014 6:13 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Bolest hlavy i na kocovinu. Češi
jsou přeborníci v polykání prášků

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Prášky (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Prášky (ilustrační foto) | foto: Shutterstock
Na migrénu, na kocovinu, když se ozvou záda, na unavené svaly z posilovny a nebo jen tak, preventivně, pro lepší pocit. Češi jsou přeborníky v polykání volně prodejných prášků proti bolesti. Mnozí dokážou dlouhodobě užívat třeba deset tablet denně a namísto toho, aby řešili příčinu potíží, si soustavně poškozují zdraví.

V lékařských kruzích se jim říká neviditelní závisláci. Nejsou to lidé, kteří berou drogy, kouří čtyřicet cigaret denně nebo do sebe soustavně lijí alkohol. Jde o Čechy, kteří si neumějí představit, že prožijí den bez tabletky na tišení bolesti. Někteří jich dlouhé roky polykají „koňské dávky“ a často už ani sami nevědí, kvůli čemu je vlastně začali brát.

Statistiky říkají, že největšími evropskými pojídači volně prodejných léků proti bolesti jsou Finové, Češi, Slováci, Němci a Dánové. Obchodních značek, které si kupují, je velké množství. Nejběžnější účinné látky, které obsahují, jsou ale vlastně jenom dvě – ibuprofen nebo paracetamol. Spotřeba tablet obsahujících ibuprofen od roku 2009 stoupla o 12%, kromě tlumení bolestí různého původu mají i protizánětlivý účinek a snižují horečku. Pilulky s paracetamolem vyjma protizánětlivého působení dokážou totéž.
„Když to přepočítám na váhu, tak existují lidé, kteří spořádají klidně tři kila těchto volně prodejných léků ročně,“ řekl před časem Lidovým novinám jeden pražský praktický lékař, který si nepřál zveřejnit své jméno s odkazem, že nestojí o mediální pozornost.

Jeho slova potvrzují diskuse v poradnách na internetu. „Chtěla bych se zeptat, zda se na prášcích na tišení bolesti prodávaných bez receptu dá vypěstovat závislost. Užívám je tři roky a potřebuji stále vyšší dávky, nyní beru už patnáct tablet za den,“ ptá se na webu Ulekare. cz Šárka K. V odpovědi se může dočíst, že obavy z návykovosti jsou namístě – tělo si totiž na dávky zvyká a aby tablety účinkovaly, vyžaduje jich stále více.

Bolestivé ženy

Vedoucí lékařka Jitka Fricová z Centra pro léčbu bolesti vyvrací mýtus, že ženy snášejí bolest lépe než muži. Z pracovních zkušeností ví, že ženy jsou náchylnější jak k jejímu zahánění, tak i k lékové závislosti. Obecně se totiž setkávají s bolestmi častěji. Hormonální výkyvy během měsíčního cyklu u drtivé většiny z nich vyvolávají migrény, menstruaci často provází bolesti břicha. To jsou také hlavní důvody, proč skoro každá Češka nosí tabletky analgetik spolu se rtěnkou a řasenkou trvale v kabelce. A není výjimkou, když si dámy vezmou prášek i ve chvíli, kdy je ještě ani nic nebolí. Preventivně, pro případ, kdyby náhodou začalo.

Pětadvacetiletá studentka Zuzana Vítková pravidelnou dávku svého oblíbeného analgetika nasadí hned, jak pocítí, že se blíží její dny. „Trpím silnými menstruačními bolestmi. Takhle ale vím, že budu v pohodě a následující dny nějak přežiju,“ vysvětluje. Tabletku bere každé čtyři hodiny, bolest nemá šanci. Za den spolyká třeba šest prášků.
„Říká se tomu anticipační úzkost. Žena očekává, že budemít bolesti, které jsou nepříjemné. Toho se bojí, tak se preventivně nacpe prášky, i když je tou dobou ještě zdaleka nepotřebuje,“ vysvětluje psycholog Jeroným Klimeš, proč něžné pohlaví tabletky tolik přitahují. Strohé konstatování studentky Zuzany jeho slova potvrzuje: „Prášek beru, aby mě něco nezačalo bolet a od toho přece léky na bolest jsou,“ říká a dodává, že jí na tom nepřijde nic zvláštního.

Flám i frustrace

„Děkuji ti, že mi každý měsíc zachraňuješ život,“ napsala na adresu svého analgetika na internetovém fóru dívka pod přezdívkou Klára S. A soudě podle ostatních komentářů, zázračné pilulky si očividně umějí poradit s jakýmkoli neduhem. Zapálené uživatelky je zobou třeba i na kocovinu, když si večer dají skleničku vína navíc, nebo na rozlámané tělo, pokud to přeženou v posilovně. Nadužívání léků však může souviset i se současným životním stylem.

„Proč vás bolí hlava? Velmi často proto, že jste ve stresu nebo vytížení na pracovišti, je to psychosomatická reakce,“ říká Klimeš a dodává: „Ženy navíc obecně snášejí stres a psychické vypětí hůře než muži, prožívají ho celým tělem, což se může projevit i bolestí. Od té si pak chtějí co nejrychleji ulevit. Když je frustrovaný muž, vytvoří si jinou závislost, začne pít nebo se vybíjet na automatech.“

ČTĚTE TAKÉ:

Pánové po lécích proti bolesti nejčastěji sahají při doznívající opilosti. Jinými slovy: ráno po flámu, kdy nastupuje nepříjemná kocovina, avšak v krvi ještě mají zbytkový alkohol. A stále častěji také při sportu, mají-li namožené tělo z předchozího tréninku, spolknou pilulku, aby je nebolely svaly či klouby, když si jdou znovu zaběhat nebo do posilovny.

Mnoho lidí by dalo ruku do ohně za to, že jim tabletky proti bolesti dodávají pocit pohody, že je nastartují do nového dne. „Pracuji na plný výkon dvanáct hodin denně, k tomu rodinné povinnosti, málo spánku. Často se ráno budím jako spráskaný pes a když si vezmu prášek, za chvíli se cítím lépe. Nahodím se do provozního režimu. Nejsem tolik unavená, mám pocit, že mi to i lépe myslí,“ tvrdí čtyřicetiletá Jana Kratochvílová.

Lékaři však tuto eventualitu vyvracejí. Vzhledem ke složení léků to prý není možné. Právě tady ale začíná cesta k závislosti. Stejně jako u drog, alkoholu či cigaret se i v případě vysazení léků dostavují nepříjemné abstinenční příznaky: rozladění, únava či dokonce bolest sama. Proto si člověk vezme opět osvědčený prášek. A tak stále dokolečka.

Lékařka Jitka Fricová připomíná, že je největší chybou, když se léky užívají na potíže zažívacího traktu. Bolavý žaludek nebo nevolnost totiž bývají vedlejšímnegativním příznakem nadměrné konzumace analgetik. Vpřípadě léků s účinnou látkou ibuprofenum to může vést k žaludečním vředům, vředové chorobě střevní sliznice. Zatížena jsou játra, slinivka a ledviny. „Spousta lidí užívá tyto léky špatně. Pokud jim jedna tableta nezabere, vezmou si jich třeba i více najednou. Účinná látka avšak analgeticky působí pouze v nižších dávkách, v těch vyšších má spíše protizánětlivý účinek,“ vysvětluje lékařka Fricová.

Podobně si lidé velmi škodí například vysokými dávkami paracetamolu, aby zahnali nepříjemnou kocovinu. Lék ve většímmnožství silně zatěžuje játra, kterámají již tak dost práce s odbourávánímalkoholu. Wikipedie dokonce varuje, že paracetamol je při vyšších dávkách v kombinaci s alkoholem hepatoxický, tedy pro játra jedovatý.

Poslouchat důležité signály těla

Pokud nás něco dlouhodobě bolí, organismus tím dává znamení, že něco není v pořádku. Analgetika sice uleví, ale nevyléčí. „Můžeme je užívat při běžných a krátkodobých potížích, jako jsou například bolesti zubů. Bolest je ale biologicky užitečná a pokud přetrvává, je třeba precizně diagnostikovat její příčiny,“ zdůrazňuje. Když ji jen tlumíme, problém se může nadále prohlubovat.

V tom, že jsou pilulky proti bolesti tolik populární, až zneužívané, nevidí psychiatr Cyril Höschl nic zvláštního. „Lidé mají sklon k vytváření závislostí na čemkoli – na alkoholu, počítačích, čokoládě, tak proč ne taky na lécích?“ říká. „Ulehčovat a zpříjemňovat život jsme si chtěli vždycky. Vzápadní společnosti, které dominuje farmaceutický průmysl, bereme léky, v méně vyspělých zemích si ale ulevují úplně stejně, jen například žvýkají betel nebo užívají extrakty z koky,“ vysvětluje.

Ne nadarmo se dnešní doba někdy nazývá „dobou jedovou.“ Odborníci tvrdí, že za zvýšenou nabídkou a dostupností léků stojí zvyk řešit potíže chemickou cestou. „Léky zapadají do nezdravého životního stylu, kdy se s jakýmkoli problémem chceme vypořádat co nejrychleji, ale bohužel zdaleka ne nejefektivněji,“ říká psycholog Klimeš. „Když jste ve stresu nebo vás bolí hlava, tak místo účinnější, ale náročnější psychohygieny, která vyžaduje čas a soustředění, zkratkovitě sáhnete po pilulkách.“

PSALI JSME:

Pohled do historie ale naznačuje, že snaha po účinné úlevě není vlastně nic nového. Na počátku 20. století se například na bolest zubů v lékárnách zcela bez předpisu docela běžně prodával dokonce heroin. Až do roku 1910 jej lékárny nabízely jako nenávykovou náhražku morfinu a jako dětskou medicínu proti kašli. Prodej heroinu byl zakázán poté, co se zjistilo, že se v játrech metabolizuje na morfin. Vmnoha zemích byl legální až do konce druhé světové války, kvůli zdravotním rizikům a závislostem se však dostal na seznam přísně kontrolovaných látek.

Lékárny však disponovaly i jinými vymítači neduhů – na chrapot se předepisovaly preparáty s kokainem a pro tišení dětského pláče se podávaly kapky s opiáty – podle toho, kolik dní bylo dítěti, tolik spolykalo kapek. Těžko tedy soudit, která doba je více „jedová.“

Marie Vejvodová, redaktorka LN
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz