Podle studie je čím dál více Britů pod dohledem a sledovací techniky podstatně ovlivňují život lidí. V ostrovním státě například funguje zhruba 4,2 milionu průmyslových kamer, což představuje jednu kameru na 14 obyvatel. Průměrný Brit může být nafilmován až třistakrát denně - při nakupování, parkování nebo vcházení do budov.
„Před dvěma lety jsem před hrozbou této situace varoval. Říkal jsem, že Británie míří nevědomky jako náměsíčník k absolutní kontrole svých občanů. Dnes se obávám, že jsme se probudili z dlouhého sna a zjistili, že jsme sledováni,“ uvedl Thomas.
Sledovány jsou mimo jiné cestovní a finanční zvyklosti Britů, například při nakupování na internetu. Prověřována a ukládána bývají i různá data poskytnutá bankám při žádosti o půjčku. Daktyloskopická databáze v současné době obsahuje otisky prstů šesti milionů Britů, elektronické čipy monitorují pohyb stovek lidí odsouzených k podmíněnému trestu. Britská vláda navíc hodlá zavést biometrické průkazy totožnosti a plánuje sčítání lidu, při němž se bude dotazovat nejen na pravidelný finanční příjem osob, ale také na jejich sexuální zvyky.
Kritice čelí i britská databáze DNA, která je se svými 3,6 miliony vzorků největší sbírkou svého druhu na celém světě. Ačkoliv původně měla sloužit především k usvědčování recidivistů, dnes obsahuje DNA statisíců nevinných lidí, které policie vyšetřovala v souvislosti s trestnou činností.
Triky Velkého bratra
Podle Thomase i ostatních autorů studie bude „špehování“ obyvatel v příštích deseti letech ještě intenzivnější a pravděpodobně vyústí v diskriminaci a vyloučení některých lidí ze společnosti.
Odborníci předpovídají například to, že uchazeči o zaměstnání se budou muset podrobit biometrickým a psychologickým testům. Kdo testy odmítne podstoupit nebo na koho testy prozradí, že není zcela zdráv, nedostane práci. Thomas předpokládá i používání nových technických vymožeností - například kamer, které budou schopné identifikovat lidský obličej. Na nic netušícího občana prý bude skrytá kamera mířit třeba ze sloupu veřejného osvětlení.
Noční můrou studentů se zřejmě stanou „chytré“ elektronické školní karty. Rodiče žáků s nimi budou moci nejen platit školákům obědy, ale také zjistit prospěch svých dětí, jejich mimoškolní aktivity či výsledky jejich testů na přítomnost drog v těle.
Starým lidem by se údajně mohlo stát, že je jejich potomci nebudou navštěvovat osobně, ale uchýlí se pouze k pozdravu prostřednictvím zabudovaných kamer či čipů. Policie také zvažuje nasazení nepilotovaných špionážních letadel, jaká má armáda. Tyto stroje mají přelétávat nad oblastmi se zvýšenou mírou zločinnosti.
Některé závěry studie připomínají spíše scénáře sci-fifilmů. Odborníci třeba prorokují zneužívání věrnostních karet zákazníka. Ty budou údajně naskenovány ihned, když jejich vlastník vstoupí do obchodu. Tomu, kdo obvykle hodně utrácí, se dostane přednostního a nadstandardního zacházení.
„Dozor může být dobře míněný a může nést ovoce - kupříkladu v boji proti terorismu a jiným trestným činům. Jenže neviditelný a zároveň všudypřítomný dohled může umocnit podezřívavou atmosféru a podkopat vzájemnou důvěru mezi lidmi,“ míní Thomas.
