LN: Dva roky působíte jako nejvýše postavený vědec ve strukturách britské diplomacie. Jak často se vídáte se svým šéfem, ministrem zahraničí Philipem Hammondem?
Já jednám především se státním tajemníkem Hugem Swirem, který je takzvaný juniorní ministr. Vím, že v mnoha zemích to zní jako něco podřadného, ale stejně jako Hammond je členem kabinetu, chodí na zasedání vlády. Se Swirem se vídám tak dvakrát do měsíce a když mám něco na srdci, tak si na mě pět minut po telefonu najde vždy. Často také jednám napříč ministerstvy. Mám na starosti třeba i resorty energetiky, obrany nebo průmyslu.
Hlavní vědecký poradce bude pomáhat Nečasovi |
LN: Stává se vám často, že slyšíte nějakého ministra a řeknete si, že přesně tohle jste mu poradil, že to byla vaše myšlenka?
Ano, zrovna nedávno Swire argumentoval něčím v parlamentu a přímo zmínil moje jméno. To mě samozřejmě potěšilo. Ostatně jako pokaždé, když nějakému ministrovi poradím ohledně vědecké problematiky a on mě poslechne. Nejsem samozřejmě tak ješitný, abych přitom musel slyšet svoje jméno.
LN: Vaší doménou je jaderná fyzika, ale radíte třeba i v otázkách společenských věd. Jak si udržujete přehled o ostatních oborech?
Rady a informace dávám politikům sám, ale samozřejmě mám k dispozici celý tým. Takže není podstatné, co sám vím a ovládám, ale spíš to, na koho se mám obrátit. Takový okruh lidí je poměrně široký. A zdaleka nejde jen o technické obory. Třeba moje zástupkyně je vystudovaná bioložka. Myslím, že je důležité dál pěstovat svůj obor. Funkce vědeckého poradce mi zabere tak padesát procent času, ostatní věnuji fyzice. Tu jsme vždy považoval za svoji práci. Kdybych si měl na sako připnout jmenovku, pak tam bude nejspíš napsáno „výzkum materiálů“.
LN: Síť vědeckých poradců je typická pro anglosaský svět. Je vhodná i pro jiné země?
Dobře funguje ve Velké Británii, Austrálii, na Novém Zélandu a USA, i když ne všude jde o poradce přímo napojené na vládu. Vědecké poradce nedávno zavedlo také Japonsko. Je ale pravda, že ten model není univerzální a nelze ho jen tak mechanicky překlápět.
Česko může být tahounem nového systému energetiky, tvrdí uznávaný klimatolog |
LN: Nakolik je pro britskou vědu důležité mít zastoupení také v Bruselu?
Považuji to za významný post. Mimo jiné proto, že britská věda vzkvétá nejen díky kontaktům s badateli v EU, ale i díky evropským penězům. Z grantů Evropské výzkumné rady ročně plyne do Británie pětina.
LN: Britský rozpočet na vědu a výzkum zažil hned několik rozpočtových škrtů. V tom vás asi politici neposlouchají.
Opravím vás – na rozdíl od ostatních resortů nešlo o škrty, ve skutečnosti se rozpočet pouze nenavyšoval. To je rozdíl. Samozřejmě že doufáme, že se to jednou změní a bude víc peněz. Ale dokud se vláda snaží o úsporná opatření, nebylo by vhodné bojovat zrovna jen za vědu.
LN: Británii v říjnu navštívil čínský prezident Si Ťin-pching, navštívil i Imperial College, kde jako profesor působíte. Je Čína pro britské vědce spíše hrozbou nebo příležitostí?
V Británii můžete slyšet oba názory. Pro někoho jsou vědecké kontakty s Číňany nutností, jiní to berou za výzvu. Já se řadím k té druhé skupině. Vědecké kontakty udržujeme celá desetiletí a neřekl bych, že je to politicky podmíněno. I když v obou zemích fungují zcela odlišné politické systémy, bavíme se mezi sebou, na našich univerzitách studují a pracují stovky Číňanů, Britové zase jezdí do Číny.
Nobelovu cenu za fyziku obdrželi Takaaki Kadžita a Arthur McDonald. Dokázali, že neutrino má hmotu |
Protože když spolupracujete s někým, kdo pochází z jiného kulturního prostředí a má jiné školy, tak vám to umožní dívat se na různé problémy jinýma očima. Ve skutečně významných vědeckých projektech dokonce platí pravý opak. Když pracujete se stále stejnými lidmi v rámci jedné země, zřídka se někam posunete.
LN: Platí to i o jaderné fyzice, tedy oboru, v němž bádáte?
Ano, jistě. I když v týmu, jehož jsem členem, žádný Číňan není. Máme kontakty s Francouzi, Švédy, Američany a Australany. A také Italy nebo Němci. V rámci několika projektů spolupracujeme také s českými vědci. Často už zapomínám, odkud kdo je.
LN: Francouzský energetický koncern EDF chce stavět nové bloky jaderné elektrárny v Hinkley Point za pomoci Číňanů. Jde jen o finanční krytí nebo taková spolupráce může něco přinést i po vědecké stránce?
To je totéž jako v badatelské problematice. Při takto velkém projektu, jakým je Hinkley Point, se může stát, že dojdete do bodu, kdy potřebujete nějaký nový, zásadní impulz. Co z toho nakonec vznikne, nejsem schopen posoudit. Ostatně kdybych to věděl předem, tak se nedám na dráhu vědce, protože ve vědě nic není jisté na začátku.
