Sněhové bouře, ničivé povodně nebo rozsáhlé lesní požáry vyvolané vlnou veder sužovaly loni v hojné míře naši planetu. Kromě bláznivého počasí měla navíc průměrná teplota na světě vyšplhat na maximum, alespoň podle některých statistik.
ČTĚTE JINDE: |
Hned tři významné instituce se shodují, že roky 2010, 2005 a 1998 patří mezi nejteplejší od počátků měření teplot. Data pocházejí z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), od amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) a z britského Meteorologického úřadu Hadleyova centra pro změny klimatu (Met/UEA).
Každá instituce dochází k jiným závěrům
Světová meteorologická organizace navíc v čerstvé tiskové zprávě připisuje loňskému roku v jedné z kategorií jasné prvenství: V roce 2010 překročila globální teplota průměr z let 1961 až 1990 o 0,53 stupně Celsia. (Dvojice dřívějších finalistů je na tom o setinku či dvě hůř – v roce 1998 byla překročena o 0,51 stupně Celsia a v roce 2005 o 0,52).
Když ale vezme v úvahu dlouhodobý průměr teplot ve 20. století, jasný vítěz chybí. Globální teploty v roce 2010 i 1998 ho přesahují shodně o 0,63 stupně Celsia. Údaje ostatně vypočítává hned několik institucí a každá došla k trochu jinému závěru. Vyplývá to z rozdílů v nasbíraných datech a z odlišných metod jejich zpracování.
"V každém případě ovšem musíme brát v úvahu, že jde pouze o odhady globálních teplot," říká klimatolog Ladislav Metelka z Českého hydrometeorologického ústavu, který zastupuje Česko v Mezivládním panelu pro změny klimatu.
Není nejteplejší, ale nejžhavější
Dnes se používá měření satelity, které začalo v 70. letech, takže časová řada není příliš dlouhá. Údaje získané obyčejným teploměrem se začaly systematicky zaznamenávat mnohem dříve – NASA a NOAA je mají od roku 1880, britský Met/UEA dokonce od roku 1850. "V každém případě se nedá říct, že by loňský rok byl nejteplejší za celou dobu měření," zdůrazňuje Ladislav Metelka. Ovšem nepopírá, že patří k několika nejžhavějším. Podle českého klimatologa je mnohem důležitější sledovat trendy a hlubší souvislosti. Ty jsou varující.
ČTĚTE JINDE: |
"Jedna z teorií počítá s existencí dlouhodobých cyklů s periodou 60 let," vysvětluje Ladislav Metelka. Tato takzvaná pacifická oscilace je spojena se změnami teploty zemského povrchu a Tichého oceánu. Zhruba řečeno: třicet let převládají mírně vyšší teploty a další tři desetiletí pak o něco nižší teploty.
"Mezi lety 1970 a 2000 jsme měli teplou fázi, během ní nastoupil rychlý trend oteplování," říká Ladislav Metelka. Od roku 2000 jsme ovšem ve fázi, kdy teploty neměly růst, a předpokládáme, že to může trvat dalších deset nebo dvacet let. "Dalo by se tedy očekávat, že rok 2010 bude spíše chladnější, jenže nebyl. Takže na nárůst globálních teplot působí i další vlivy. Třeba zvyšování koncentrací skleníkových plynů," říká Ladislav Metelka.
