Obamovi chybí v kosmonautice jasná vize a jeho plánu potřebné ambice, řekl Armstrong. Prokazuje to podle něj i rozhodnutí zrušit cíle administrativy předchozího prezidenta George Bushe vybudovat na Měsíci trvalou základnu.
Také podle Cernana, který tlumočil i návrh nepřítomného velitele mise Apolla 13 Jamese Lovella, rozpočet Obamovy administrativy pro přípravu letů s lidskou posádkou "nepředstavuje žádné výzvy, nemá zaměření, a ve skutečnosti je to návrh na 'misi nikam'".
V polovině dubna představil Obama svůj návrh rozpočtu Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a načrtl jeho směřování. USA podle něj začnou vyvíjet novou raketu schopnou nést těžké náklady, chystají vůbec první let člověka na asteroid anebo robotický průzkum sluneční soustavy, aniž by ztratily ze zřetele Mars. NASA ale má více spolupracovat se soukromým sektorem, který by měl převzít dopravu k mezinárodní vesmírné stanici ISS.
Armstrong, který jako první člověk vstoupil na Měsíc, Obamovi vytkl, že své plány dalšího směřování americké kosmonautiky sestavil téměř tajně, bez konzultací s odborníky. Vyzval Kongres, aby Obamovy plány ve spolupráci s experty přezkoumal, protože tak prý Spojeným státům "nejlépe poslouží".
Cernan jako dosud poslední člověk na Měsíci varoval, že uskutečňování plánů Obamovy administrativy by americkou kosmonautiku srazilo do "průměrnosti".
Obamova plánu se naproti tomu během slyšení zastal astronaut Buzz Aldrin, který se spolu s Armstrongem podílel v roce 1969 na misi Apolla 11.
Předseda senátního výboru Jay Rockefeller z prezidentovy Demokratické strany upozornil, že ani současný rozpočet NASA 18 miliard dolarů nebude možná s ohledem na krizi naplněn, a prohlásil, že obránci dosavadních plánů NASA mají hlavně strach o zánik mnoha pracovních míst.
