Mnohem nápadnější a také pohodlněji pozorovatelný bude Jupiter. Na počátku noci jej najdeme vysoko nad jihovýchodem, u hranic souhvězdí Berana a Ryb, zapadá až v brzkých ranních hodinách. V úterý 6. prosince poblíž něj nalezneme i Měsíc krátce před úplňkem.
Večer jsou dalekohledem viditelné i planety Uran s Neptunem. První z nich musíme hledat v souhvězdí Ryb, druhou v souhvězdí Vodnáře. Krátce před půlnocí vychází i Mars, který tvoří dominantu jihovýchodní části souhvězdí Lva. Jeho jasnost bude v průběhu prosince pozvolna růst, zařadí se tak mezi nejnápadnější objekty noční oblohy, a navíc jej na první pohled prozradí nápadný oranžový odstín. K jeho identifikaci nám tedy bude stačit pouhý zrak.
Pro zvětšení klikněte na obrázek
Krátce po půlnoci se na nebi objeví i souhvězdí Panny s nejnápadnější hvězdou Spica, poblíž které bude také planeta Saturn. I když se jejich vzájemná úhlová vzdálenost pozvolna zvětšuje (dosahuje zhruba pěti úhlových stupňů), stále tvoří Spica se Saturnem velmi zajímavé seskupení. Nad ránem 19. a 20. prosince najdeme u obou objektů i Měsíc krátce po poslední čtvrti. Za ranního úsvitu se ve druhé polovině prosince můžeme podívat i na Merkur. Tehdy vychází zhruba 1,5 hodiny před Sluncem.
Snad nejzajímavější úkaz se ale na nebi odehraje 10. prosince, kdy v podvečerních hodinách proběhne zatmění Měsíce. V České republice bude pozorovatelné jen částečně. (Časový průběh tohoto úkazu viz obdélníková mapka.) I když se tedy nejedná o úkaz, na který se můžeme podívat v celé kráse, rozhodně bychom jej neměli ignorovat. Následující roky totiž budou ještě skoupější. V roce 2012 a 2013 se dočkáme jen polostínového zatmění, nejbližší úplné zatmění pak proběhne až 28. září 2015.
Po celý prosinec najdeme nad jihozápadním obzorem rozsáhlé souhvězdí Vodnáře a v něm jednu z nejznámějších planetárních mlhovin, označovanou jako Helix (též NGC 7293) – v překladu Hlemýžď.
PODÍVEJTE SE: |
Patří mezi nejbližší a úhlově největší objekty svého druhu. Odhady její vzdálenosti jsou však značně nejisté, pohybují se od tří set do sedmi set světelných roků. V každém případě má tato bublina velmi řídkého plynu v prostoru průměr asi dva světelné roky a celkovou hmotnost kolem jedné desetiny Slunce.
A odkud vlastně pochází onen poněkud netradiční název mlhoviny? Helix byl objeven již v první polovině devatenáctého století, své jméno si vysloužil až díky fotografickým portrétům. To, že je fantazie některých astronomů skutečně hodně veliká, dokazuje i jeho alternativní, neméně výstižné jméno – Slunečnice.