Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Ceres - možná kolébka života

Věda

  9:23
PRAHA - Německý astrobiolog vystoupil s odvážnou hypotézou, podle níž první živé organismy přicestovaly na Zem z planetky Ceres.

Ceres - možná kolébka života foto:  Šimon, Lidové noviny

Při hledání mimozemského života se často opomíjejí asteroidy. Přitom Ceres, největší z nich, může mikroorganismům nabízet docela přijatelné podmínky, tvrdí astrobiolog Joop Houtkooper z univerzity v německém
Planetku vypátrala „nebeská policie“
Planetku Ceres objevil Giuseppe Piazzi na Nový rok 1801. Jeho úspěch byl však výsledkem široké mezinárodní spolupráce a velké dávky štěstí. Astronomy konce osmnáctého století zaujalo, že vzdálenost tehdy známých planet od Slunce se dá vyjádřit jednoduchým vzorcem, tzv. Titius-Bodeovým pravidlem. Objev Uranu na přibližně správném místě víru platnost pravidla potvrdil.

Hvězdáři proto zahájili hon na tzv. chybějící planetu. Ta měla obíhat v mezeře mezi Marsem a Jupiterem. Hledání dlouho nevedlo k cíli, a proto se v září roku 1800 sešlo šest špičkových astronomů s cílem rozdělit si práci. K projektu přizvali další pozorovatele, přičemž o přidělení oblasti rozhodl los.

Giuseppe Piazzi z Palerma, jeden z členů tzv. nebeské policie, měl k dispozici zřejmě nejpřesnější přístroj své doby. S jeho pomocí kontroloval polohy hvězd známé z katalogu. První noc 19. století si všiml neznámého objektu a hned další den zjistil, že se jeho pozice mírně změnila. Planetka Ceres byla objevena.
Giessenu.

Ceres je téměř kulový objekt s rovníkovým průměrem 975 kilometrů. Podle nové definice, přijaté na pražském zasedání Mezinárodní astronomické unie v roce 2006, je Ceres trpasličí planetou. Pravděpodobně má kamenné jádro a jeho plášť je z velké části z ledu. Vody ve všech skupenstvích je na Ceres víc než dost, může tvořit zhruba čtvrtinu jeho hmoty. To by znamenalo, že její množství několikanásobně převyšuje souhrnný objem pozemských oceánů.

První formy života na Zemi zřejmě vznikly poblíž hydrotermálních průduchů. Těmito komíny k povrchu stoupá horká voda a přináší s sebou i mnoho minerálů. Pokud je pod ledovou krustou Ceres ukryto moře, mohou tam být i hydrotermální průduchy.

Docela vlídný svět
Největší z planetek dosud nezkoumala žádná sonda, ovšem i průzkum pomocí Hubbleova teleskopu a pozemských teleskopů s adaptivní optikou přinesl zajímavé poznatky. Povrchová vrstva obsahuje značné množství uhlíku a velmi pravděpodobně i několik organických sloučenin. Na povrchu planetky je mráz srovnatelný s antarktickou zimou, ovšem s rostoucí hloubkou teplota stoupá.

Pokud na Ceres vznikl život krátce po zrodu sluneční soustavy, byl by starší než pozemský. Zemi totiž před 4,1 až 3,8 miliardy let zpustošilo vesmírné bombardování. Zásahy meteoritů byly tak časté a přeměnily tvář planety tak zásadně, že pravděpodobně zahubily vše živé.

Ceres toto bombardování ušetřilo a mohla mít oproti Zemi náskok. Přenos zárodku života mohl zprostředkovat meteorit, který by vyrazil materiál do vesmíru. Vyloučit to nelze, meteority z Marsu se na Zemi našly. Podle Houtkooperových výpočtů je úspěšná cesta CeresZemě díky nízké hmotnosti planetky ještě pravděpodobnější.