18. března 2014 6:16 Lidovky.cz > Relax > Zdraví

Češi polykají čím dál více
antidepresiv. Spotřeba léků stoupá

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Zoufalá žena - ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zoufalá žena - ilustrační foto. | foto: Shutterstock
Spotřeba antidepresiv v Česku prudce stoupá – za posledních deset let trojnásobně. Svou denní dávku léku na lepší náladu spolkl dnes ráno zhruba každý dvacátý Čech. Viníkem číslo jedna je podle odborníků stres z práce.

Silná káva s mlékem a tableta cipralexu. Tak vypadá každodenní snídaně třicetileté Moniky Průchové. O antidepresivech mluví bez obalu a za jejich konzumaci se nestydí. Pravé jméno ale uvést nechce. Bez svých „bobulí“, jak je nazývá, by prý byla nemožná.
 „Léky proti depresi beru od studií na vysoké. Zkoušela jsem je už několikrát vysadit, ale moje nálada šla pak rapidně dolů, nefungovala jsem,“ líčí Monika, která si kromě antidepresiv nosí z lékárny také balení neurolu, léku tlumícího úzkost.

 Na rostoucí spotřebu antidepresiv přišla nedávno řeč také v souvislosti se zaměstnanci České televize. Závodní lékařka pak vše uváděla na pravou míru tím, že uživatelů antidepresiv přibývá všude. Čísla jí dávají za pravdu. Podle statistik užívá v současné době antidepresiva zhruba pět procent Čechů. Zdaleka jsme tak nedosáhli spotřeby Spojených států, kde jsou třetím nejprodávanějším lékem a užívá je okolo jedenácti procent Američanů.

„Depka“, nebo deprese?

Deprese je závažný psychický stav vyznačující se dlouhodobým poklesem nálady, který nemá zjevnou objektivní příčinu. Zatímco špatná nálada nebo smutek laicky nazývané „depka“ rychle odezní, skutečná deprese trvá obvykle několik měsíců. Znaky deprese: Únava, skleslost, ztráta energie, pocity viny a beznaděje, ztráta sebedůvěry, zhoršená pozornost, poruchy spánku, ztráta schopnosti pociťovat radost, nezájem o dříve oblíbené činnosti, ztráta libida, změny chuti k jídlu, úzkostné stavy, sebevražedné myšlenky

Znepokojivé však je, jakou rychlostí u nás spotřeba léků proti depresi roste. Zatímco na přelomu tisíciletí předepsali čeští lékaři podle údajů Státního úřadu pro kontrolu léčiv 37 milionů denních dávek, dnes si z lékáren odnášíme pětinásobek – téměř 190 milionů dávek.

Antidepresiva byla krátkodobě předepsána milionům lidí a až dvě stovky tisíc Čechů je užívají denně. Co zavinilo tak razantní nárůst? „Významným stresovým faktorem je nepochybně práce. Tlak ze strany zaměstnavatelů se neustále zvyšuje. Silný je také strach ze ztráty zaměstnání. Kvůli němu si zaměstnanec nechá leccos líbit,“ vysvětluje psycholog Michal Walter.

Pracovat za dva, usmívat se za tři

Osmihodinová pracovní doba je pro čím dál větší počet lidí utopie. „V práci musím stihnout množství úkolů, které by ještě před pěti lety dělali tři lidi. Ve firmě se snižovaly stavy, práce ale neubylo,“ líčí Monika Průchová, která pracuje na pozici manažerky účetního oddělení. Přesčasy jí prý nevadí. Žije sama, a tak za rodinou spěchat nemusí. Horší je strach, zda si práci udrží i v další vlně propouštění.

„Nejenže přibývá množství úkolů, které musíme zvládnout, ale ještě se u toho máme usmívat a být profesionální za všech okolností,“ upozorňuje na další úskalí Michal Walter. Přirozené emoce, ke kterým patří i vztek, prý obvykle potlačujeme. Abychom společensky obstáli, přijímáme role, které nám nevyhovují, a jejichž přijetí se dříve či později podepíše na našem duševním zdraví.

Stupně deprese:

LEHKÁ – člověk je skleslý a bez nálady, ztrácí zájem o okolí a uzavírá se do sebe, s obtížemi zvládá práci a běžné denní povinnosti

STŘEDNĚ TĚŽKÁ – pacient je natolik skleslý a bez energie, že nedokáže pracovat, nezvládá péči o domácnost

TĚŽKÁ – postižený má problém s nejběžnějšími denními činnostmi, odmítá vstát z postele, mohou se vyskytnout sebevražedné myšlenky

V předrevoluční době nebyla výjimkou neupravená prodavačka, vylévající si na zákaznících zlost a frustraci. Dnes v obchodech potkáváme usměvavé dámy, které se mohou přetrhnout ochotou. Aspoň když tuší, že za zády je šéf, který by je mohl snadno vyměnit za sympatičtější uchazečku. Díky vysoké nezaměstnanosti by ji našel snadno.

„Nestačí dodržovat jen předepsaný dress code. Nepsanou součástí firemní kultury je také americký úsměv. Kdo se kaboní, nemá šanci uspět,“ popisuje typické firemní prostředí Monika. Dovolit si projevit v práci smutek nebo zlost je prý nemyslitelné. Moderní doba nás chce zdravé, usměvavé, pozitivní a flexibilní. Častým požadavkem pracovních nabídek je vysoké pracovní nasazení a odolnost vůči stresu.

Prostor pro naše potřeby a přirozené projevy se neustále zmenšuje. Málokdy si můžeme dovolit chovat se tak, jak bychom si přáli a jak je pro nás přirozené. Následně se trápíme obavami, jestli nejsme ve skutečnosti špatní, když se musíme neustále přetvařovat. To všechno se pak negativně odráží na psychice.

Kdo nezobe, není in

Není divu, že se z braní antidepresiv a jiných psychofarmak stává móda. Deprese je něčím naprosto běžným. Téměř nikdo už se za ni nestydí. Účinky antidepresiv se staly obvyklým námětem společenských hovorů nad hrnkem kávy nebo sklenkou vína. Tolerance současné společnosti vůči lékům proti depresi s sebou však přináší i pozitiva. „Dříve lidé často trpěli mnoho let těžkými depresemi, aniž by vyhledali odbornou pomoc. Dnes přicházejí do ordinací psychiatrů i s mírnějšími projevy.

Někdy si přímo řeknou o lék, s kterým má dobrou zkušenost jejich kolega nebo kamarád,“ říká psychiatrička Petra Dočkalová z Konzultačního a terapeutického institutu Praha. A priori špatně to podle ní není. Je pouze na lékaři, aby situaci posoudil a klientovi vyhověl, případně doporučil jiný postup. Horší prý je, když se potenciální pacient rozhodne návštěvě psychiatra vyhnout. Léky si jednoduše opatří nelegálním způsobem od známých nebo přes internet. V takovém případě se může dočkat velmi nepříjemných nežádoucích účinků. „Pokud si naordinuje psychofarmaka člověk, který je ve skutečnosti nepotřebuje, může se u něj místo zlepšení nálady dostavit intenzivní nervozita nebo těžké zažívací potíže,“ vysvětluje doktorka Dočkalová.

Stoupenci postoje, že antidepresiva jsou v současnosti silně nadužívaná, kritizují také skutečnost, že u nich neexistuje žádné preskripční omezení. Pokoutné nákupy přes internet tak nejsou jedinou cestou, jak se pro někoho nepříjemné návštěvě psychiatra vyhnout. Léky na uklidnění nebo antidepresiva může předepsat i praktický lékař, a to na rozdíl od psychologa, který takovou kompetenci nemá. Na první pohled se tato skutečnost může zdát problematická. Odborný posudek závažnosti deprese je totiž klíčový.

Lékaři na chřipku i depresi

Část odborníků varuje, že roste počet lidí, kteří antidepresivy řeší své povrchní problémy, s nimiž by si při troše snahy a za přispění psychoterapie dokázali poradit sami. „Při použití antidepresiv je výhoda, že nemusíme znát příčinu deprese, ale riskujeme, že ovlivňujeme mozek, který je v pořádku, zatímco chyba je v našem nastavení, našich představách anebo očekáváních,“ varuje farmakoložka Margit Slimáková.

Což takhle dát si antidepresiva?

  • ANTIDEPRESIVA jsou léky určené pro léčbu deprese. Účinkují až po několikatýdenním užívání a nevzniká na ně závislost ani rezistence. Tyto léky kromě léčby deprese tlumí úzkost a tiší neklid. Existuje několik typů, z nichž nejužívanější jsou takzvané inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, jako je Cipralex, Prozac nebo Zoloft. Používají se i k léčbě úzkostných stavů, sociálních fobií a dalších poruch. Starším typem antidepresiv jsou neselektivní inhibitory zpětného vychytávání monoaminů, od jejich užívání se ale kvůli vedlejším účinkům, jako jsou bolesti hlavy nebo rozostřené vidění, a kvůli riziku předávkování ustupuje.
  •  ANXIOLYTIKA se používají k léčbě úzkosti. Účinkují okamžitě, jejich dlouhodobé užívání je ale kvůli návykovosti problematické. Nejběžnější jsou anxiolytika benzodiazepinové řady, k nimž paří komerčně známé léky, jako je Neurol, Xanax, Diazepam, Rohypnol nebo Lexaurin.
  • ANTIPSYCHOTIKA, označovaná také jako neuroleptika, slouží primárně k léčbě psychóz, jako je schizofrenie. Použitelná jsou ale i k nápravě těžké neurotické úzkosti. Patří sem například Chlorpromazin. Všechny tři skupiny léků jsou dostupné jen na lékařský předpis.

Velká část psychiatrů obavy o neadekvátně předepsaná psychofarmaka nesdílí. „Praktičtí lékaři dokážou depresi obvykle úspěšně podchytit a léky ordinují správně a citlivě. V případě pochybností přeposílají pacienty k psychiatrům. Za dobu své praxe jsem se nesetkala s případem, kdy by praktik takzvaně střelil vedle,“ říká Petra Dočkalová. Praktický lékař sice v oblasti psychických onemocnění nedosahuje stejné erudovanosti jako psychiatr, základní znalosti ale může získat na pravidelně pořádaných psychiatrických seminářích, určených právě pro praktiky.

„Studie prokazují, že u mírných a středně těžkých depresí mohou být přirozená terapeutika a pohyb prospěšnější než léky. Terapie těžkých depresí potom vždy patří pouze do rukou odborníků,“ oponuje Margit Slimáková. Někdy to prý bez léků ale přece jen nejde. „Pokud přijde pacient s těžkou depresí, je okamžité nasazení antidepresiv nezbytné. Až když se na základě jejich užívání jeho stav zlepší, můžeme začít s psychoterapií,“ vyvrací doktorka Dočkalová mýtus, že psychoterapie by léčbě antidepresivy měla předcházet, případně aspoň probíhat vždy souběžně.

Rychlá doba, rychlá řešení

Zatímco antidepresiva začínají fungovat až po několikatýdenním užívání, mnohem nebezpečnější a návykovější benzodiazepiny zabírají okamžitě. Léky jako diazepam, neurol, xanax nebo rohypnol však lékaři nepředepisují zdaleka tak ochotně jako před lety.

Zatímco počet předepsaných antidepresiv stoupá, u benzodiazepinů je tomu naopak. Roku 2000 evidovaly statistiky 119 milionů předepsaných denních účinných dávek. V roce 2012 to byla méně než polovina – 53 milionů.

Právě tyto léky se však díky svému rychlému nástupu účinků staly nejoblíbenějšími psychofarmaky na černém trhu. „Lidé hledají jednoduchá řešení. Psychoterapie se jim zdá časově náročná a drahá. Vzít si tabletku přes internet koupeného xanaxu je relativně levné, jednoduché a hlavně rychlé řešení, ideální do dnešní rychlé doby,“ říká Michal Walter.

Kvalita pokoutně zakoupených léků může být ale pochybná. K uživateli se tak mohou dostat léky s prošlou záruční lhůtou, nevhodně skladované, nebo dokonce zdraví nebezpečné padělky. „V každém případě jde o léky, na něž vzniká na rozdíl od antidepresiv závislost a narůstá tolerance podobně jako u nelegálních drog. Jejich užitek pro konkrétního pacienta by měl vždy posoudit lékař,“ upozorňuje Petra Dočkalová.

Antidepresiva dětem

S rozšířením psychofarmak se mění také věková hranice jejich uživatelů. Léky ovlivňující psychiku neberou už zdaleka jen dospělí. Zatímco ještě před pár lety byl typickým uživatelem člověk středního a vyššího věku, dnes k nim patří i velmi mladí lidé před plnoletostí.

Podle studie Harvardovy univerzity se počet dětí vykazujících známky deprese každoročně zvyšuje. Do prvního kontaktu s antidepresivy se tak dostávají i žáci základních škol. „Působí na ně čím dál větší tlak ze strany školy i rodičů, kteří na ně nemají dostatek času. Dnešní děti jsou navíc přirozeně ctižádostivější a cílevědomější, funguje mezi nimi rivalita. Není divu, že se v ordinaci setkáváme se školními fobiemi,“ říká Petra Dočkalová. Posmívat se šprtům prý přestává být „in“. Novým dětským cílem je nebýt ve třídě za hlupáka a dostat se na vysněnou školu.

Antidepresiva mohou dětem v psychicky náročných obdobích ulehčit. Pokud si ale zvyknou řešit stres z prvních školních písemek léky, budou v tom pravděpodobně pokračovat i před přijímacími zkouškami na střední školu. U maturity už se bez psychofarmak neobejdou a podobně budou pokračovat i na vysoké škole a ve svém prvním, samozřejmě stresujícím, zaměstnání.

V životě na ně pak budou číhat i další nástrahy. Strach o vlastní zabezpečení a z nestálé ekonomické situace se stal hlavním příznakem doby. „Tlaky kvůli hypotékám a jiným finančním závazkům jsou velké. Z žen se kvůli častějším rozvodům stávají samoživitelky a muži zase vedle nové rodiny mají povinnost částečně zabezpečit i bývalou manželku,“ konstatuje Michal Walter. Může se tak stát, že na pravidelné pokrytí měsíčních závazků potřebují třeba i padesát tisíc. „Pokud onemocní nebo přijdou o práci, velice rychle vyčerpají rezervy. Není divu, že se z takové situace hroutí,“ dodává psycholog.

Nebezpečný trend singles

Další hrozbou je podle Michala Waltera nezaměstnanost. Pokud trvá delší dobu, nezaměstnaný se propadne do depresí a práci už není schopný aktivně hledat. Mladý člověk, který uplatnění nesehnal po absolvování vysoké nebo střední školy, může ztratit motivaci už nadobro. Do svého dospělého života si odnáší negativní poselství, které pak může přebíjet právě psychofarmaky. Jakkoli náročné pracovní podmínky může úspěšně eliminovat podpora rodiny a blízkých přátel. „Síť lidí, které kolem sebe máme, je extrémně důležitá. Zachytí nás při pádu a pomůže postavit zpět na nohy,“ říká Michal Walter.

Za nebezpečný trend považuje stále se rozšiřující skupinu osamoceně žijících lidí, takzvaných singles, kteří jsou zaměření výhradně na svou práci. „Chtějí si vybudovat kvalitní kariéru a dobré materiální zázemí. Vztahy neřeší, mají kolem sebe jen kamarády, nikoli opravdu blízké lidi. Když se dostanou do úzkých, nemá je kdo podržet,“ dodává Walter. Stoprocentně účinná prevence proti depresi neexistuje. Riziko vzniku se dá ale snížit. Mezi preventivní opatření patří zdravý životní styl v čele s dostatkem spánku a pohybu. Vhodné je také eliminovat stres dříve, než přeroste v depresi. Kdo si není svým psychickým stavem jistý, neměl by se bát navštívit psychologa nebo psychiatra. Ostuda to v žádném případě není.

Barbora Cihelková, autorka je spolupracovnice redakce
  • 2Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz