18. března 2016 12:48 Lidovky.cz > Relax > Věda

Češi slovenštině odvykají. Jazyky se
nevzdálily, změnila se podoba kontaktů

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 4Diskuse
Slovenka v Praze. Jazykovědkyně Míra Nábělková působí na Filozofické fakultě... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Slovenka v Praze. Jazykovědkyně Míra Nábělková působí na Filozofické fakultě... | foto: Yan ReneltMAFRA
Co se stalo s češtinou a slovenštinou po rozdělení Československa? Jazyky se nijak dramaticky nevzdálily, změnila se však podoba jazykových kontaktů, říká odbornice na česko-slovenské jazykové vztahy Mira Nábělková. Ačkoli pochází ze slovenského Martina, dnes žije a pracuje v Praze. Slovenštinu také přednáší na Karlově univerzitě.

LN: Češi a Slováci si ještě nedávno bez problémů rozuměli. Někteří mladí Češi dnes ale tvrdí, že si se Slováky popovídají raději anglicky. Jak je to možné?
Především se obecně změnila míra kontaktu se slovenštinou. Češi se s ní setkávají méně, i když to neplatí absolutně. Někdo je i dnes se slovenštinou v kontaktu často, jiní ji neslyší nebo nečtou slovensky vůbec. V tom je rozdíl proti období společného státu, kdy se zejména v médiích mohli se slovenštinou setkávat všichni. Člověk tak postupně, už od dětství, přivykal přijímat druhý jazyk a rozvíjel si jeho poznání. Čeština a slovenština jsou natolik blízké, že nemohou být vzájemně nesrozumitelné. Rozdíly však mezi nimi přece existují a mohou způsobovat, že pro toho, kdo na slovenštinu není zvyklý, představuje její vnímání jistou námahu.

Umíte slovensky? Ověřte si své znalosti s LN

Startuje seriál LN, ve kterém si čtenáři budou moci osvěžit znalost jazyka našich sousedů. Seriál připravila redakce Lidových novin společně s odborníky z Ústavu pro jazyk český AV a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Připraveno je 12 dílů, první vychází v pátek 18. března.

LN: Měla televize v době Československa pro rozvíjení vzájemného porozumění tak velký význam? Starší generace doposud vzpomínají na slovenské televizní inscenace, už téměř legendární slovenské pondělky.
Nepochybně měla, přirozeně v souhře s ostatními kontakty Čechů a Slováků. Slovenské pondělky se vysílaly v Československé televizi od konce 50. let. Byly to pravidelné, hodnotné kulturní pořady, proto se vzpomíná zejména na ně. Slovenština však byla ve společném vysílání zastoupena podstatně více a čeští diváci jí rozuměli, i když přirozeně ne vždy úplně všemu. Vlastně můžeme sledovat cosi jako vývojový oblouk. Těm, kteří vyrostli v době, kdy se s ní pravidelně setkávali zejména v médiích, slovenština problémy nedělá. Před tímto obdobím to tak samozřejmé nebylo a po něm zase není.

LN: Říká se, že Slováci češtině rozumí lépe. Čím je to dáno?
Zejména tou vyšší mírou kontaktu s češtinou. Větší otevřenost Slováků vůči češtině je daná už historicky. Více se v češtině čte, více se sledují české programy v televizi. Na českých a také na slovenských kanálech. Po rozdělení Československa bylo ve slovenském televizním vysílání podstatně více češtiny než naopak. Dnes se ten rozdíl trochu vyrovnává. Například zahraniční filmy se teď na Slovensku dabují do slovenštiny a nepřebírají se, jako dříve často, s českým dabingem. Původní české filmy se ale kromě pohádek pro děti nedabují.

LN: Takže slovenské děti se už s češtinou v televizi nesetkávají?
Pořady pro děti do dvanácti let mají být podle jazykového zákona ve slovenštině. Když se dabuje z češtiny, týká se to zejména večerníčků. Tak tomu bylo i dříve. Ale už klasické české pohádky jako Tři oříšky pro Popelku se promítají v češtině. Mnohé slovenské děti se však dívají na pohádky v češtině vysílané mimo slovenskou televizi. Přivykají tak češtině a později ji nevnímají jako bariéru porozumění.

LN: Jak tomu bylo ještě dříve? Rozuměl Pražan člověku z Košic třeba za první republiky?
O míře neporozumění při běžné komunikaci v té době mnoho nevíme. Přitom se se slovenštinou setkávaly tisíce Čechů, kteří působili na Slovensku. Obzvláště u učitelů se přitom čekalo, že ji budou ovládat aktivně. O tom, že nebylo všechno jednoduché, svědčí tlak na vydávání slovensko-českých a česko-slovenských slovníčků. Různá svědectví uvádí Ľudovít Novák v knize z roku 1934 Jazykovedné glosy k československej otázke. Zmiňuje situace v českém prostředí, kdy i vzdělaní Češi, když prvně slyšeli slovenštinu, mysleli, že je to nějaký úplně jiný slovanský jazyk. Měli představu, že by slovenština měla být češtině bližší.

  • 4Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.