Podle studií byl u kojenců od šesti do 11 měsíců nadměrný příjem bílkovin, což zakládá na obezitu v dospělosti. U 26,8 procenta bylo málo jódu, což má zase vliv na vývoj mozku. Málo železa přijímalo 42,5 procenta kojenců, deset procent bylo podle laboratorních nálezů chudokrevných.
Špatná strava, neodolná psychika. Životní styl může vést až k vyhoření |
Nízký příjem provitaminu D mělo 62 procent dětí, nízké hladiny vitaminu D v krvi 36 procent, což je spojeno s rizikem křivice, nižší svalovou silou, častými infekcemi a rozvojem civilizačních onemocnění.U batolat od 24 do 36 měsíců byl zvýšený příjem soli, u deseti procent nad 4,2 gramu denně. Méně vápníku přijímalo 36,1 procenta dětí, kvůli čemuž jim hrozí rozvoj osteoporózy, 23,2 procenta mělo nižší příjem jódu.
Mezi předškoláky mělo deset procent energetický příjem nad 127,4 procenta doporučených hodnot. V jejich stravě převažovaly nezdravé tuky, vyšší byl příjem sacharidů. V průměru měly děti 6,4 gramu soli za den, každé desáté přes 9,2 gramu, norma pro dospělé je přitom pět gramů.
Studie zdravíStudie se konaly v letech 2007 až 2014 a zahrnuly děti od půl roku do 15 let. Výsledky na svém webu zveřejnil Státní zdravotní ústav. |
Školáci od sedmi do deseti let v průměru měli energetický příjem lehce vyšší, deset procent však o více než 30 procent. Více přijímali také sacharidů a kuchyňské soli. Té konzumovalo deset procent dětí přes 12,7 gramu za den, více než dvojnásobek normy pro dospělé. Deset procent dětí přijímalo málo jódu, kyseliny listové a vitamínu D.
Anketa
Myslíte, že se české děti špatně stravují?
Děti od 11 do 15 let měly celkový energetický příjem v průměru lehce nižší, deset procent pak naopak vyšší téměř o pětinu. Příjem tuku přitom odpovídal, ale složení bylo špatné. Deset procent dětí mělo příjem sacharidů vyšší téměř o třetinu. Soli přijímaly děti v průměru 10,3 gramu za den, každé desáté více než 13,3 gramu, téměř trojnásobek normy pro dospělé. Málo měly děti vápníku, jódu, kyseliny listové a vitamínu D.
Důležitá prevence
Pro „dobrou praxi“ doporučila odborná společnost u předškoláků a školáků snížit množství živočišných tuků a zvýšit množství rostlinných, omezit slazení a sladké nápoje a potraviny, vybírat potraviny s nižším obsahem soli a zařazovat do jídelníčku více mořských ryb a játra jako zdroj vitamínu D.
U školních dětí od sedmi do deseti let navíc doporučila zařazovat častěji tmavě zelenou zeleninu a celozrnné pečivo a další zdroje kyseliny listové. U dětí od 11 do 15 let k tomu doporučila také nezapomínat na zdroje vápníku, což jsou mléčné výrobky či brokolice.