Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Česko bylo jako houba, teď vysychá. Konec prázdnin může být vážný, říká vědec

Věda

  7:40
PRAHA - Co se děje s naší zemí kvůli extrémnímu horku? Rostliny začínají schnout, ubývá zásob podpovrchové vody a z podzimních plodů toho nebude mnoho. „Voda postupně odtéká řekami pryč, ale žádná nová nepřichází, nedoplňuje se,“ říká Petr Dvořák z Hydrometeorologického ústavu.

Sucho (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Lidovky.cz: Opravdu prožíváme jedno z největší such v historii?
V jednom rádiu se mě ptali, zda se jedná o největší sucho za posledních 250 let, ale to není úplně přesně, protože sucha se mezi sebou nedají porovnávat. V každém případě je to jedno z největších such, která jsou tady v historii pozorování zjištěná.

Letos máme jen dvoutřetinový úhrn srážek proti tomu, co by bylo za normálních okolností, a to je opravdu hodně. Dokonce v některých regionech, jako jsou střední Čechy, Polabí, bylo dosaženo tzv. bodu uvadání, čili že začínají usychat rostliny. Nejsou obyčejně žluté, ale začínají opravdu schnout. Bude z toho polopoušť, teď to přeháním, říkám absurdní termín, ale už je to skutečně závažné.

Lidovky.cz: Jak jsou na tom řeky?
V řekách je 10 až 50 procent průtoku, který odpovídá srpnovému průměru. Na některých řekách protéká jen 10 procent z toho, co by tam mělo v srpnu průměrně protékat. Například Berounku přejdete tak, že se smáčíte jen po kotníky. Nad jezy ale nepřejdete, tam se voda jakž takž drží.

A co se týče podpovrchových vod, je situace také vážná. 54 procent vrtů, takových těch vyvrtaných studní, kterých máme po republice spoustu a kterými se hladina podpovrchových vod měří, ukazují stav extrémního sucha.

A je tu ještě problém, že Česká republika je takové rozvodí Evropy. Odsud všechna voda odtéká, je tu minimum řek, které sem proudí odjinud, třeba z alpské oblasti.

Tu naši půdu si můžete představit jako houbu na umývání tabule. To je houba, která je nasáklá vodou, z níž voda postupně odtéká řekami pryč, ale žádná nová nepřichází, nedoplňuje se. Na to potřebujeme padající srážky.

Lidovky.cz: A přijdou v dohledné době?
Určité srážky očekáváme teď o víkendu, ale bude se jednat o přeháňky nebo bouřky. Ty vypadávají z kupovitých oblaků, tzn. jsou časově i prostorově omezené a skrápí jen malé území po kratší dobu. Což neřeší celkový problém nedostatku vláhy. 

Půda je rozpraskaná, vodu nasákne za pár minut, nebude nic akumulovat, steče do hlubších vrstev, třeba deset, patnáct metrů a po podloží pak bude stékat z kopce do údolí. Ani silná přeháňka nezvýší hladinu v řece, je to jak kapička v moři.

Lidovky.cz: Co by pomohlo?
Řešením by bylo, kdyby třeba čtyři dny mírně pršelo, ne nějaké slejváky, ale kdyby přišel několikadenní mírný déšť, aby se to postupně dokázalo vstřebat do půdy a doplnit chybějící zásoby. Ale to naše předpověď teď vůbec nepředpokládá.

Do konce srpna dokonce předpokládáme teplotně nadprůměrné počasí a srážkově podprůměrné. Takže se ten stav bude ještě zhoršovat a na konci prázdnin už může být situace už hodně vážná. Samozřejmě je to jen předpověď.

Lidovky.cz: Pomáhá vůbec, když lidé půdu v takovém vedru kropí? Nevypaří se?
Pomáhá to, ale musí být z čeho tu vodu brát. Nemáme jinou vodu než tu, která se drží v půdě. To jsou právě ty podpovrchové vody, jejichž zásoby výrazně ubývá. Srážky teď nejsou žádné. 

Lidovky.cz: Co s tím můžou lidé dělat?
Vůbec nic, vodu nemůžete dovážet. Nemůžeme třeba z moře prokopat nějaký kanál, aby se sem ta voda dostala, čili nám nezbývá než čekat na déšť. 

Je problém, že třeba zahrádkáři nemají čím kropit. Asi nenastane stav, že by nebyla ve vodárnách voda, že by lidé neměli co pít, ale nepochybně je nutno omezit spotřebu provozní vody na naplňování bazénů, na kropení zahrad apod. 

Nepříjemné je, že se nedostatek srážek kloubí s tím vedrem. V Praze obvykle jezdí kropicí vozy, aby město trochu svlažily, snížily prašnost ulic a to je teď nutné tyto omezit, protože vody je méně než obvykle. Skutečně může být na začátku září velký problém.

Lidovky.cz: Co představuje extrémní sucho pro pěstitele? 
To je další velký problém. Před pár dny jsme jeli s přáteli na kolech a těšili se, jak si natrháme špendlíky, jsou už docela sladké, ale jsou děsně malé, jako třešně „ptačky“, protože k tomu, aby se zvětšily, aby se nalily potřebují vodu a tu nemají. Některé ano, ale výjimečně. Může být tedy obava, že se  to stejně promítne na jablkách nebo hruškách a ostatních podzimních plodech. To by se pak odrazilo na jejich zdražení. V tomto směru ovšem nejsem odborník.

Lidovky.cz: To by mohlo výrazně zasáhnout do trendu, kdy chce stále více lidí nakupovat u lokálních zemědělců, jenže možná nebude, co nakupovat...
Ano, a problém také je, že sucho se netýká jenom České republiky, ale i jiných zemí v Evropě, zejména takový ten pás od jihozápadu. Sucho není jen severní Evropě nebo Británii, ale i ve Francii nebo Španělsku, odkud se sem hodně ovoce a zeleniny přiváží. 

Lidovky.cz: Nemůžeme po vlně takových veder čekat v září záplavy?
Ano, po dlouhodobém suchu a teplu můžou přijít vytrvalé vydatné srážky, v jejichž důsledku vzniknou povodně. Někteří meteorologové a klimatologové včetně mne zastávají obecný názor, který ovšem není podložen vědeckými výzkumy, že počasí probíhá v zhruba tříměsíčních cyklech, tedy že střednědobý ráz počasí se proměňuje po (plus minus) třech měsících. Vzpomeňme například na jaro 2013, které bylo oblačné a studené. Nepočítám-li povodňovou epizodu na přelomu května a června, přišlo pak velice příjemné slunné léto. A tak i letos se může stát, že po tomto horkém, suchém létě nastoupí oblačný podzim plný plískanic.

Autor: