Virus chřipky se v buňce množí hned poté, co do ní pronikne. Zcela jinou taktiku používá tzv. retrovir. Díky speciálnímu chemickému klíči nenápadně otevře stěnu buňky a vklouzne dovnitř. Tam pak čeká na vhodnou příležitost, aby se mohl začít kopírovat.
Přestože utajený host je schopen vyvolat například i rakovinu, vědci zatím přesně nevědí, co podněcuje a doslova provokuje retrovir k množení. I přes tuto nejistotu netrvalo dlouho a nenápadný návštěvník dostal nálepku - Pozor, smrtelně nebezpečný.
Právě o objasnění životního cyklu retrovirů se zasloužil profesor Svoboda z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Patří k nim především HIV a viry vyvolávající zhoubné bujení (rakovinu). Objevil také reverzní transkripci, což je proces, pomocí kterého tyto viry přepisují svůj genom do podoby dvouřetězcové DNA a tu pak začleňují do chromosomu hostitelské buňky.
Za tyto objevy byla udělena Nobelova cena a laureáti uváděli Svobodu jako osobnost, která měla tuto cenu také sdílet. Vzhledem k situaci v komunistickém Československu to prý nebylo možné. Jde tedy o vědce nejvyšší mezinárodní třídy. Jeho přínosy se dalekosáhle využívají v medicíně.
Vláda uděluje Národní cenu Česká hlava za mimořádné výsledky dosažené při vědeckém výzkumu od roku 2005. Cena je dotována milionem korun. Je to dosud nejvyšší vědecké vyznamenání v republice a někdy se o ní hovoří jako o české Nobelově ceně.
Oceněný musí být státním občanem České republiky. K laureátům ceny patří například chemik Antonín Holý. Podílel se na vývoji léků, které mimo jiné pomáhají pacientům s nemocí AIDS, žloutenkou a rakovinou.
