18. dubna 2015 17:49 Lidovky.cz > Relax > Zajímavosti

Čech seskočil na severní pól. Připil jsem si tam s kanadskými důchodci, říká

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Parašutista vyskakující před Novákem se roztočil. Jeho kamera tam zaznamenala... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Parašutista vyskakující před Novákem se roztočil. Jeho kamera tam zaznamenala... | foto: archiv Pavla Nováka
Jediný způsob, jak se dostat na severní pól bez toho, aby člověk přišel z jihu, je seskočit na něj. Právě to se podařilo již druhému Čechovi. Pavel Novák po přistání v Himalájích dopadl i na nejsevernější bod zeměkoule. „Přistál jsem nakonec kousek před pól, protože jsem se bál, že bych přeletěl,“ líčí Novák v rozhovoru pro server Lidovky.cz.

Lidovky.cz: Jak jste se dostal k nápadu, že budete skákat na severní pól?
Hlavně přes známosti z Everestu, kde jsem se seznámil s lidmi, kteří to dokáží zařídit. Jde o bývalé ruské letce, kteří si založili takovou extrémní cestovku. Samozřejmě vybrali nějaké peníze, ale nejel jsem tam formou zájezdu. Dá se tam přijet i jako turista a dokonce si skočit tandem, jak to udělal nějaký „nigerijský šlechtic“ v době, kdy jsem tam byl. Ale v mém případě to bylo spíš koupení té „známosti“. Prodali mi v podstatě možnost, že mě nacpou někam do nákladního letadla k ruským ženistům, kteří kousek od pólu připravují městečko pro turisty.

Na severní pól s padákem na zádech

Cesta začala v Murmansku na severozápadě Ruska.

Z Murmansku Novák absolvoval seskok na místo nově vznikajícího městečka vzdáleného 40 kilometrů od pólu z nákladového letounu Iljušin.

Odtamtud se parašutista 13. dubna přesunul vrtulníkem k samotnému pólu, aby připravil místo dopadu.

Pak znovu vzlétl a z výšky tří tisíc metrů vyskočil z vrtulníku, aby následně přistál na severní pól.

Lidovky.cz: Na místě jste kvůli dvěma seskokům strávil 22 dní. Proč tak dlouho?

Zdržení způsobilo i to, že rozbili jedno letadlo. Přistálo u osady, kde ještě nebyla dostatečně dlouhá přistávací dráha, tak ulomili nohu podvozku. Posílání dalších lidí do oblasti by způsobilo zmatky, jak je zas dostat pryč. Rusové byli ale klidní, prostě čekali. Ptal jsem se jich: „A co děláme teď?“ Odpověděli: „No co myslíš, čekáme, co bychom dělali.“ A tak to bylo pořád. Oni prostě umí čekat. Na počasí, až bude foukat správný vítr, až odjedou nějací politici, kteří se přijeli na pól podívat. Často jsem nevěděl, na co se zrovna čeká.

Lidovky.cz: Co jste dělal?
Nejvíc času jsem strávil ve městě Murmansk. To je nuda s velkým N. Chodil jsem po zasněženém městě a díval se na něco, co jsem viděl už třikrát. Každou chvíli jsem kontroloval, jestli mi neposlali zprávu, že už se letí. Pak mi jednou řekli, že už vzlétneme, ale když jsem měl nastoupit do letadla, zase to zrušili. Sami ani nevěděli důvod. Už jsem si myslel, že jde o nějaký podvod. Ale místní lidé jsou milí. Vzpomněl jsem si během čekání i na to, co umím rusky a docela jsem se s nimi během té doby spřátelil. To vlastně byl dobrý způsob, jak je k něčemu přimět. Spřátelit se a pak říkat: „Ale vždyť jsme kamarádi. Tak mě do toho letadla dej, neblbni.“ A oni se pak cítili špatně, když nemohli.

Lidovky.cz: Jak probíhala cesta z Murmansku?
Letěli jsme se ženisty do tábora Barneo, vyskakovali jsme z velkého nákladního letadla Iljušin. Z toho ruská armáda vysazuje parašutisty, ale výsadkové letadlo podle kritérií civilního parašutismu to není ani náhodou. Je to tryskáč se čtyřmi motory, letí 400 km/h a  při téhle rychlosti vysazuje z výšky 1 700 metrů nad zemí. To jsou věci, které jsou u nás naprosto nepřípustné.

Stín parašutisty Pavla Nováka na severním pólu.

Stín parašutisty Pavla Nováka na severním pólu.

Obrázek z tábora stavitelů městečka Barneo.

Obrázek z tábora stavitelů městečka Barneo.

Zezačátku na kře není nic, jen najdou místo, kde by to šlo. Tryskáč je tam shodí s materiálem, do místa, kde nikdy nikdo nebyl. A oni tam začnou stavět město, asi 50 kilometrů od severního pólu. Pokud si tam nepostaví letiště, nedostanou se zpátky. To jsou borci. Ve třetí výsadce na tohle místo jsem se dostal já, vyskakovali jsem po třech a půl hodinách letu z Murmansku.

Lidovky.cz: Výskok v takové rychlosti může být nebezpečný.
Předem mi ho popisovali jako dramatický, že nás to všechny semele. „Nedělejte žádný kraviny, nebo vás to roztočí,“ varovali. Největší riziko je, když parašutista vyskočí špatně, tak se bude dlouho motat. Výškoměr nebude moc vnímat, protože bude mít starostí až až. A pokud v tu chvíli začne do ucha řvát nějaká siréna (parašutisté používají akustický výškoměr umístěný v helmě, který vydává zvukové signály v nastavené výšce, pozn. red.), tak hrozí, že otevře padák, zatímco se ještě mele ve vzduchu. Takže je nejlepší provést výskok velice pečlivě a srovnat se co nejrychleji. To nám vysvětloval Rus, který dodal: „Nědělejte hlouposti, neotáčejte se ještě ve dvěřích, abyste si natočili i letadlo.“ Pak šel do dvěří a přesně to, od čeho nás odrazoval, sám udělal... 

Ale zase tak šílené to nebylo. Otočil jsem se bez jediného zakolísáni. I přistání bylo v pohodě. Na místo, kde nízké slunce vykresluje dlouhé stíny a osvětluje bílé plochy. Krásné světlo, mírný větřík, to mají parašutisté prostě rádi.

Lidovky.cz: Z tábora vás čekal další přesun na pól. Jenže zase jste musel čekat. Proč?
Dostal jsem se do situace, kdy mi říkali, že musím počkat, protože teď poletí ti, co si zaplatili. Musel jsem jim složitě vysvětlovat, že jsem také vlastně zaplatil, i když ne standardní zájezd. Prostě Rusové a logistika...

První český parašutista na severním pólu

Jako první absolvoval takovýto seskok s malým předstihem před Novákem Libor Frýzek. Společně absolvovali dřívější seskoky v Himalájích. Oba dva se pak chytili nabídky seskoku na severní pól.

Čekání bylo zas dlouhé. Už jsem jim řekl, že budu křičet. Tak mě tedy poslali do letadla. Letěl jsem společně s kanadskými důchodci, kteří na pólu chtěli oslavit diamantovou svatbu. Oni slavili a já se dvěma Rusy připravoval místo přistání. S jedním jsem sedl do vrtulníku, aby mě vysadil. Druhý zůstal na zemi. Během pěti šesti minut jsme vyletěli do tří tisíc metrů.

Lidovky.cz: Jak probíhal samotný seskok na severní pól?

V naprostém klidu, vše probíhalo podle plánu. Rus čekající dole mi zapálil dýmovnici, ze které jsem si dělali legraci. Říkal mi: „Já ti tu zapálím dýmovnici, ale ona je bílá.“ Takže mi vůbec k ničemu nebyla. Když jsem byl ve 200 metrech, odpálil mi místo šipky ukazující do směru přistání ještě světlici. Na směru jsme ale byli domluveni už předběžně a nic se nezměnilo. Věděl jsem, že mi bude svítit slunce na pravou tvář.

Přistál jsem nakonec kousek před pól, protože jsem se bál, že bych přeletěl. To bych pak vrazil do těch slavících Kanaďanů. Oni mi nabídli šampaňské a připil jsem si s nimi. Ale neměl jsem pocit, že by se stalo něco strašně důležitého. Prostě to byl snadný seskok.

Kdo je Pavel Novák?

Pochází z Prahy, je mu 55 let. Vystudoval matematiku a  nyní podniká.

Rád a často cestuje. Například v Indii působil jako učitel angličtiny, humanitních věd, matematiky a fyziky.

Parašutismu se věnuje 5 let. Kromě toho se také věnuje potápění.

Lidovky.cz: To myslíte vážně?

Trochu víc pyšný jsem na přistání u Everestu, kde to bylo rychlejší kvůli řídkému vzduchu. Ale byl jsem prostě připravený, tak to bylo snadné. Stejně na to můžu být hrdý.

Lidovky.cz: Měl jste s sebou speciální výbavu?
Koupil jsem si vybavení do velké zimy, která ale nakonec až tak velká nebyla. Pořídil jsem si trochu větší postroj, aby se mi pod něj všechno vešlo. Stejně tak jsem si opatřil větší hlavní i záložní padák, abych si byl vším doopravdy jistý. Udělal jsem si speciální madlo na uvolňovač hlavního padáku, abych jej i v těch silných rukavicích mahmatal. Pak jsem v tomto vybavení skákal tady společně s kamarádem, který ke mně přiletěl a snažil se mi strhnout boty, jakože on je vítr silný 400 kilometrů za hodinu, který tam pak nakoec opravdu byl. Ukázalo se, že ty poctivé válenky mi nestrhne, tak to bylo v pořádku. Všechno bylo připaveno tak důkladně, že to pak klapno. Skoro se až stydím, jak to bylo snadné. Nemuselo být, ale bylo.

Lidovky.cz: Plánujete už ted nějaký výjimečný nebo náročný seskok?
Jižní pól. Tam to snadné nebude. To je velehora, podmínky budou horší. Takže to bude i s kyslíkem. Uvidíme, jestli to stihnu letos, možná v prosinci. Až tam bude nějaké parné léto, tak -40 stupňů, tak by se tam dalo skočit.

  • 2Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.