V mužských hrobech by podle děkana mohla být výstroj koně a výzbroj jezdce, protože muži byli zpravidla pohřbeni se svým koněm, v případě ženských hrobů se dají předpokládat nálezy šperků. "Pohřebiště s desítkami mohyl se nachází v blízkosti významného mocenského raně středověkého centra, které kontrolovalo jeden z úseků významné Hedvábné cesty.
Předpokládáme, že tam žila a byla pohřbívána elita společnosti," uvedl Vařeka. Stejně jako jinde ve světě, i v této oblasti ale řádí tzv. černí archeologové. Experti z Plzně zjistili, že několik mohyl bylo v nedávné době vykradeno. Při expedici vědci objevili také zaniklé systémy polí, které svědčí o významu orebního zemědělství v podhůří Kavkazu v daném období, díky půdním podmínkám se v oblasti také zachovaly vzácné látky, které dokládají, jaké luxusní předměty se po Hedvábné stezce přepravovaly. "Jde o několik set fragmentů textilií, a to naprosto unikátních," uvedl Vařeka.
K TÉMATU: |
Archeologové při práci narazili i na doklady dávné metalurgie kovů v oblasti, a to ve výšce 2200 metrů nad mořem. Našli pět jam s velkým množstvím spáleného dřevěného uhlí, kovovou struskou a keramickými zlomky, jež by mohly být ze stěny železářských pecí. "Zatím nevíme, jaký kov tam byl zpracováván, zda tavili železo nebo měď," uvedl Turek. Otázkou je i to, kdy se tamní lidé hutnictvím kovu zabývali, zda ve vrcholném nebo středním středověku nebo ještě předtím. Vzorky budou experti nyní posílat na zpracování, výsledky chtějí publikovat nejen na národní úrovni.
Expedice se zaměřovala i na výzkum archaické stavební tradice roubené vesnické architektury, zřejmě středověkého původu. "V horských údolích se dodnes zachovalo množství prastarých srubových staveb i celých usedlostí, které rychle podléhají zkáze," uvedl Vařeka. Některé se nachází v dnes už zcela opuštěných vesnicích, odkud byli Karačajevci násilně vysídleni stalinským režimem v roce 1943.
