Zvláště ve větších městech si trávení volného času v těchto podnicích oblíbili i velmi mladí návštěvníci. To podle sociologů souvisí s odklonem české společnosti od individualismu devadesátých let k současnému "kolektivnějšímu" způsobu života.
"Dnes se na rozdíl od nedávné minulosti stávají štamgasty i mladí lidé, ale v jiném typu podniků než v klasických hospodách," řekl sociolog Jiří Vinopal ze Sociologického ústavu AV ČR, kde se tímto tématem zabývá. Mladí štamgasti - lidé mezi 18 až 35 lety - na rozdíl od těch tradičních ve svých oblíbených podnicích většinou nevysedávají denně. Zastaví se třeba jednou dvakrát za týden, ale i třeba jen jednou za měsíc.
Společné rysy obou generací štamgastů
Jak "typičtí", tak nově i mladí štamgasti mají ale mnoho společného. Obě skupiny se chtějí především setkávat s kamarády a známými a upevňovat tak sociální vazby. "V posledních letech se vrací do české společnosti tendence po komunitním životě. Lidé začínají více oceňovat důležitost stálých sociálních kontaktů," upozorňuje Vinopal. Netýká se to výhradně hospod a barů, ale renesanci zažívají podle sociologů i spolky a kolektivní sporty, které v 90. letech, kdy v české společnosti převládal důraz na individualismus, nebyly příliš populární.
"Mladí lidé dnes nechodí pokaždé do jiného podniku, ale najdou si jeden, dva, tři, které jim vyhovují, a jsou rádi, že můžou jít tam, kde znají ostatní, znají barmana, a mají tak pocit ukotvení k nějaké skupině," dodal Vinopal.
To potvrzuje i Jan Safrtal, majitel kladenské hospody Pod vobrazem, v níž mladší ročníky tvoří výraznou většinu. "I když jsou naši návštěvníci spíše individualisté, jsou podle mě rádi, že se mohou potkat s lidmi stejného ražení," uvedl.
Až 85% stálých hostů
Za štamgasty by Safrtal označil 85 procent svých hostů, z nichž většina patří asi k deseti neformálním skupinkám přátel a známých, kteří se v podniku pravidelně objevují. "Kolem deseti procent z nich k nám chodí denně, zbytek hlavně o víkendech," dodal.
Podobně hodnotí svoje zákazníky majitel klubu a pivnice Lalibela v Praze na Smíchově Petr Brumlich. Označení "štamgast" se podle něj hodí na 70 procent zákazníků. Většina do jeho podniku zavítá jednou za týden nebo čtrnáct dní, kolem deseti procent přichází denně. Své hosty charakterizuje jako velmi "akční" mladé lidi s mnoha koníčky a zálibami. "Rozhodně to nejsou žádní hospodští povaleči, kteří by neměli nic jiného na práci než sedět celý den u piva," zdůraznil.
Boj o hosty: mladí chtějí pokerové turnaje i koncerty
Pro podniky, kam se mladí lidé rádi vracejí, je typická snaha přizpůsobit se co nejvíce jejich přáním. Hospoda Pod vobrazem své návštěvníky láká nejen na pivo, pro jehož konzumaci je určena hlavní místnost - pivnice, ale mají tu i nekuřácký prostor pro pořádání koncertů. Pokud chtějí soukromí, nabízí pro skupinky sklepní místnost, kde si hosté mohou sami čepovat pivo, mýt si sklenice v myčce, pouštět si hudbu. Dvakrát denně tu také organizují pokerový turnaj. Lalibelu podle Brumlicha charakterizuje důraz na hudební produkci a prémiové druhy piv. Důležitá je prý také výtvarná podoba klubu, který slouží i k výstavám obrazů, a pravidelné zákazníky informuje o programu prostřednictvím e-mailů. Zájemci tu mají k dispozici projektor, na němž si mohou promítnout třeba fotky z dovolených.
Ohromná konkurence v pohostinství, zvláště ve větších městech, způsobila, že jejich majitelé i zaměstnanci si začali svých pravidelných hostů více vážit a uvědomují si jejich důležitost. To samozřejmě pomáhá vytvářet dobrou atmosféru v těchto podnicích. "Když vás obsluha hned u dveří zdraví a donese na stůl to, co si dáváte vždycky, a pokud náhodou nemáte peníze, tak vám věří, že je zaplatíte příště, přispívá to samozřejmě k tomu, aby tam lidé chodili opakovaně a vznikaly skupinky štamgastů," konstatoval Vinopal.
Číšníci z řad štamgastů
Na významu tak získala postava barmana a číšníků. Měli by mít kouzlo osobnosti a přátelský přístup k hostům, shodují se majitelé podniků oslovených ČTK. "Snažíme se návštěvníkům vycházet vstříc. V podniku zůstáváme, dokud neodejde poslední host, takže jsme tu s nimi často až do rána," uvedl Brumlich. "Rozhodně není tak důležité, aby pivo roznášely hezké číšnice. U nás obsluhují muži, kteří vzešli z řad štamgastů," doplnil Safrtal.
Mít své stálé hosty má pro hospody výhody, ale i nevýhody. "Někdy mě mrzí, že když k nám přijdou náhodní kolemjdoucí, tak okamžitě poznají, že se tu všichni znají, a nováčci se tu proto nemusí cítit vítaní. Raději pak jdou do nějakého 'neutrálního' podniku," uvedl Safrtal.
