"Pokud bychom byli úspěšní, pak by vývoj, testování a schválení nové léčby trval minimálně deset až 15 let," řekl profesor Smetana. Patent získal tým vědců jeho ústavu, klinik ORL a chirurgie hlavy a krku, čelistní a obličejové chirurgie krku a Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.
ČTĚTE TAKÉ: |
Vědci objevili, že růst tzv. dlaždicového karcinomu kromě nádorových buněk ovlivňují nenádorové buňky v jeho okolí, a to zejména fibroblasty, tedy buňky vazivové tkáně. Dále zjistili, které geny se podílejí na výměně informací mezi fibroblasty a nádorovými buňkami. Přišli na to, že produkty těchto genů je možné zablokovat, a tak potlačit tu činnost fibroblastů, která podporuje růst nádoru.
Vědci předpokládají, že léčba založená na tomto mechanismu zpomalí, případně i zastaví nádor. Po pokusech na tkáňových kulturách připravili dva návrhy na možnou biologickou léčbu, kterou si nechali patentovat.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Výzkum bylo možno provést díky nezištnému souhlasu více než stovky pacientů kliniky ORL a chirurgie hlavy a krku, kteří poskytli s povolením etické komise vzorky tkání. Takto velký soubor je i v mezinárodním měřítku významný," uvedl Smetana.
Tým nyní ve spolupráci s lékaři kožní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice začal hledat podobné mechanismy u zhoubného kožního melanomu. Nové poznatky se pravděpodobně dají využít při hojení ran. V konečné fázi by to mohlo znamenat, že objasnění mezibuněčných kooperací v nádorech přispěje i k léčbě chronických poranění.