Cholesterol nemusí jen škodit, říkají lékaři

Látku tukové povahy zvanou cholesterol náš organismus potřebuje pro tvorbu hormonů a vitaminu D. Tělu kromě toho pomáhá zpracovávat tuky a vytvářet buněčné membrány. Zároveň je základní stavební jednotkou nervů amozkových buněk. Při jeho nadbytku dochází však k ateroskleróze neboli kornatění cév.

„Hladina cholesterolu je jedním z hlavních rizikových faktorů pro kardiovaskulární onemocnění, především pro ischemickou chorobu srdeční,“ říká doktor Pavol Brunclík, kardiolog z Polikliniky Budějovická, Medicon v Praze. Pacientům může hrozit i srdeční infarkt nebo mozková mrtvice.

Ve vysokém věku je to jinak

Za spolehlivou hranici cholesterolu v krvi lékaři doposud považovali hodnotu 5 mmol/l, tedy5 milimolů na litr krve. Nejnovější výzkumy ale naznačují, že toto pravidlo nemusí platit úplně pro každého. Izraelští vědci z Beilinsonovy nemocnice v Petach Tikvě nedávno publikovali výsledky pětiletého výzkumu, při němž sledovali skupinu osmdesátníků. Zjistili, že tito lidé měli velice často vyšší hladinu cholesterolu, než je stanovená norma.

„Podobná data jsme zaznamenali u nás i v dalších zemích střední Evropy,“ říká docent Michal Vrablík, předseda České společnosti pro aterosklerózu, a dodává, že to však automaticky neznamená, že je vyšší hladina cholesterolu spojena s dlouhověkostí. Hodně totiž záleží na tom, na jaké pacienty se výzkumný tým zaměří. Ve skupině lidí ve velmi vysokém věku, kteří často trpí chronickými nemocemi, bývá totiž prudký pokles hladiny cholesterolu v krvi spojen s celkovým vyčerpáním organismu a často i s blížícím se koncem života. K poklesu dochází také u pacientů trpících srdečním selháním nebo onkologickými nemocemi, které se v této věkové kategorii také vyskytují poměrně často.

Vyšší hladina cholesterolu bývá tedy v tomto životnímobdobí naopak známkou lepší kondice. Úplně jiná situace ale nastane, když vědci sledují běžnou populaci, která není tolik zatížena závažnými, smrtícími chorobami. V takovém případě se celkem jednoznačně potvrzuje dobře známé pravidlo, že vyšší hladina cholesterolu má jednoznačně negativní dopad na výskyt srdečně-cévních onemocnění.

Existuje ale poměrně malá skupinka lidí, která tvoří onu pověstnou výjimku z pravidla. Jejich organismus je totiž k působení vysoké hladiny cholesterolu rezistentní a cévní systém nijak nepoškozuje. Proč tomu tak je, se zatím odborníkům nepodařilo zjistit. „O rizikových faktorech aterosklerózy a jejích komplikací víme už dnes poměrně dost, ale o těch ochranných velmi málo,“ míní docent Vrablík. „Určitě bychom se proto tomuto směru výzkumuměli v 21. století intenzivně věnovat.“

Nejprve změna jídelníčku, až potom léky

V České republice má v současné době zvýšenou hladinu cholesterolu téměř 70 procent dospělých Čechů. Většinu nic netrápí a jejich problém se dá odhalit pouze lékařským vyšetřením, obvykle při pravidelných preventivních prohlídkách. Lehčím pacientům lékaři nejprve doporučí úpravu jídelníčku. „K vhodným potravinám patří zejména ryby, kuřecí maso, libové vepřové a hovězí maso, ale také olivový a lněný olej,“ uvádí doktor Pavol Brunclík. „Nevhodné jsou například salámy, uzené a tučné maso, smetana či ztužené tuky.“

Na výběr správných potravin je tedy třeba myslet už při nákupu a zároveň je zapotřebí nová pravidla dodržovat dlouhodobě. První pokroky se totiž podle slov doktora Brunclíka dostaví obvykle až po třech měsících. Velmi důležité je zvýšit spotřebu ovoce a zeleniny. Už proto, že většina zeleninových jídel má nízký obsah energie, ale zato hodně vitaminů, minerálních látek a vlákniny, která pomáhá nejen snižovat hladinu cholesterolu v krvi, ale také podporuje trávení a má příznivý vliv na peristaltiku střev.

Na vlákninu je bohaté také celozrnné pečivo, které by mělo na jídelníčku nahradit pečivo bílé. Na dochucení jídel je vhodnémísto většího množství soli používat třeba bylinky, jako jsou oregano, rozmarýn nebo bazalka. Pokud se přes veškerou snahu nepodaří hladinu cholesterolu snížit, předepíše lékař obvykle léky zvané statiny.

Strašák i pomocník

Největší nepříjemnosti má v lidském těle na svědomí hlavně „zlý“ cholesterol LDL, který vzniká v játrech a způsobuje usazování nadbytečných látek tukové povahy ve stěnách cév. Jejich vnitřní prostory se tímto procesem zužují a krev nemůže správně proudit. Nedokrvení může pak způsobit již zmiňovaný srdeční infarkt nebo mozkovou mrtvici.

Vedle něj však existuje také „hodný“ cholesterol HDL, který naopak dopravuje tukové látky z krve do jater a tímchrání cévy před kornatěním. Pomocí moderních metod dnes lékaři dokážou měřit nejen celkovou hodnotu cholesterolu v krvi, ale zároveň zvlášť stanovit hladiny HDL a LDL cholesterolu a na základě toho určovat míru kardiovaskulárního rizika.

Mezi lidmi panuje mýtus, že problémy s cholesterolem mají pouze obézní lidé, ale činitelů ovlivňujících jeho hladinu je ve skutečnosti mnohem víc. K dalším rizikovým faktorům patří například vysoký krevní tlak, cukrovka, ale i nedostatek pohybu, špatné stravovací návyky, kouření nebo genetické dispozice.

„V principu bychom se měli maximálně snažit, aby byla hladina našeho ‚hodného‘ cholesterolu vysoká, a naopak co nejvíce snížit hladinu toho ‚zlého‘,“ upřesňuje doktor Brunclík. Ale i v tomto případě by nejspíš mělo platit pravidlo, že nic se nemá přehánět. „Mnohonásobné zvýšení hladiny HDL cholesterolu pomocí léků není spojeno se zlepšením kardiovaskulární prognózy,“ uvádí docent Michal Vrablík. „Potvrzují to celkem jednoznačně i nejnovější průzkumy, které momentálně ve světě probíhají.“

Najít správnou rovnováhu je přitom velice důležité. Správně vybalancovaný „hodný“ cholesterol dokáže totiž nejen ochraňovat naše cévní stěny a zabránit tak vzniku aterosklerózy, ale má i celou řadu dalších funkcí. Zapojuje se nejen do imunitních dějů, ale i do procesu krevního srážení nebo regulace oxidačně-redukční rovnováhy. Prozkoumat důkladněji všechny jeho funkce je proto pro vědce v současné době velkou výzvou.