Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Evropa

Chřipka je horší než ebola, shodují se lékaři

Nemoc (ilustrační foto)

Nemoc (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Doporučujeme
Strach z eboly má dnes kdekdo. Je ale tato nemoc v současné době opravdu nejobávanějším světovým zabijákem? Podle lékařů je pro nás větším nebezpečím obyčejná chřipka.
  6:57

Na první pohled by se mohlo zdát, že ebola měla teprve nedávno svoji premiéru. Ve skutečnosti se objevovala ve venkovských oblastech západní Afriky už v 70. letech minulého století. Životní styl zdejších obyvatel se však od té doby podstatně změnil. Zejména pak od chvíle, kdy na zdejší trh vstoupily zahraniční firmy a začaly nabízet místním lidem práci. Na rozdíl od dřívějška však za ní musí dojíždět. ¨

O to obtížnější bývá rychle izolovat nemocné, tak jak se to dařilo v době, kdy většinu života prožili v jedné vesnici. „Epidemie eboly je však především daní za žalostný stav zdravotnictví ve třech zemích západní Afriky,“ konstatuje docent Rastislav Maďar, prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny.

ČTĚTE TAKÉ:

„Čtyřmilionová země, jako je Libérie, má například pouze jednoho lékaře na sto tisíc obyvatel,“ říká lékař. Zdravotní centra v této oblasti jsou navíc podle jeho slov naprosto nedostatečně vybavena zdravotnickým materiálem a kvalifikovanými zdravotníky. Spousta místních lidí nadto stále věří různým pověrám, a proto také mnohdy utíkají z nemocnic a nerespektují oficiální nařízení. Tato situace přispívá nejen k rychlejšímu šíření eboly, ale daleko častěji vede i ke zbytečným úmrtím pacientů, kteří umírají například na infekční komplikace po porodech či po operačních výkonech.

Vzduchem se ebola nešíří

Každý den tak v Africe zemře 1700 až 2500 lidí včetně dětí na malárii, průjmové nemoci, infekce dýchacích cest nebo HIV. „Zdaleka se jim ale nevěnuje taková mediální pozornost jako krvácivým horečkám,“ konstatuje docent Maďar. „Investice do jejich prevence by přitom zachránila daleko víc osob než vakcína proti ebole.“

Na rozdíl od jiných infekčních nemocí má ebola „výhodu“ v tom, že se přenáší pouze tělesnými tekutinami. Jinak řečeno, vedle pacienta s ebolou můžeme například sedět v letadle, a pokud nekrvácí nebo nezvrací, nemusíme mít z nákazy obavy. Nakažený člověk není navíc infekční v inkubační době, tedy ještě před vznikem prvních příznaků. Horečka, která je u této nemoci oním prvním příznakem, se přitom dostaví obvykle až za tři týdny po nákaze.

„Mnohem rizikovější jsou infekční nemoci přenášené vzduchem,“ srovnává docentka Vilma Marešová z I. Infekční kliniky 2. LF UK Nemocnice Na Bulovce v Praze. „Izolace pacienta bývá v tomto případě mnohem obtížnější a inkubační doba velice krátká.“ Například u chřipky, která dokáže také zabíjet, se během dvou až pěti dní rychle nakazí velký počet lidí. Jak moc jsou tedy vůbec obavy z dalších nákaz ebolou opodstatněné?
Podle nejnovějších informací se očekává, že v nadcházejících týdnech, případně měsících, budou v Guineji, Libérii a Sieře Leone nové případy této infekce přibývat.

K TÉMATU:

„S ohledem na tento očekávaný vývoj se pravděpodobnost zavlečení eboly do států Evropské unie v porovnání s předchozím hodnocením rizika zvýšila,“ uvádí hlavní hygienik a náměstek pro ochranu a podporu veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví ČR, doktor Vladimír Valenta. „Tak alespoň vyhodnotilo aktuální situaci v polovině října Evropské centrum pro kontrolu nemocí ve Stockholmu.“

Riziko importovaného případu eboly do České republiky nelze tedy s určitostí vyloučit. Pravděpodobnost jejího dalšího šíření je však u nás, stejně tak jako v ostatních státech Evropské unie, podle jeho názoru velmi nízká už vzhledem k fungující zdravotnické infrastruktuře. Lidé by se přesto měli pro jistotu vyvarovat cest do zemí zasažených ebolou. „Opatření, která Česká republika proti šíření této choroby zavedla, jsou myslím dostatečná, na druhé straně bych ale viry nepodceňovala,“ říká docentka Marešová, „už proto, že jsou daleko chytřejší než my a mají stejný pud sebezáchovy jako lidé.“

Podle jejího názoru je proto velice těžké odhadnout, jak by se virus, který je v současné době vázaný zejména na africké prostředí, dokázal adaptovat na prostředí evropské. „Především je třeba pamatovat na to, že ebola chyby a nedbalost neodpouští,“ připomíná Rastislav Maďar. Právě na nedbalost doplatila například ve Španělsku pomocná ošetřovatelka v Nemocnici Carlose III. v Madridu, která si při ošetřování pacienta s ebolou sáhla na obličej. Podobných případů se však naštěstí prozatím přihodilo mimo africký kontinent jen velmi málo.

Všechno zlé je k něčemu dobré

„Zlo jménem ebola nám ale přináší i jisté dobré aspekty,“ míní docent Maďar. „Vlivem stávající epidemie dochází nejen ke zlepšování úrovně zdravotní péče v postižených zemích Afriky, ale svoje slabá místa začali hledat také zdravotníci v ostatních státech světa.“ Pevně věří, že i sestřička, která doposud odebírala krev bez rukavic, si v současné době začne dávat větší pozor.

Informace

  • Vedle pacienta s ebolou můžeme například sedět v letadle, a pokud nekrvácí nebo nezvrací, nemusíme mít z nákazy obavy
  • Každý den zemře v africe 1700 až 2500 lidí na malárii, průjmové nemoci, infekce dýchacích cest nebo hIV.
  • Na ebolu, která na sebe strhává mnohem víc pozornosti, zatím letos zemřelo přibližně 5500 lidí.

Opatrnější jsou i pacienti, kteří donedávna nad „banálním“ problémem jen mávli rukou. Podle názoru Rastislava Maďara by ovšem ebolu měla v 21. století umět zvládnout každá země a k jejímu rozšíření by na našem území mohlo dojít jen při těžce představitelném řetězci chyb a nedbalostí. O krvácivé horečce ebole a rizicích s ní spojených nedávno diskutovali účastníci kongresu cestovní medicíny v Jihoafrické republice. Jako jediný zástupce střední a východní Evropy se ho zúčastnil právě docent Maďar.

„Globální význam eboly je zásadně přeceňovaný,“ říká s přesvědčením. „Podobného názoru byla ostatně i většina kolegů, s kterými jsem se na kongresu sešel.“ Stejně tak je přesvědčený o tom, že riziko nákazy je nejen u nás, ale i ve většině vyspělých zemí Evropy naprosto minimální. Existují infekční nemoci, které v současné době Evropany ohrožují daleko víc.

„Mnohem reálnější a nebezpečnější hrozbou než ebola je pro nás chřipka, která způsobuje mnohonásobně větší počet obětí,“ říká. Neporovnatelné jsou podle jeho mínění i finanční náklady, které obě nemoci způsobují. A to jak přímé, na léčbu nemoci a jejich komplikací, tak nepřímé, vzniklé následkem pracovní neschopnosti či invalidizace. Ostatně stejného mínění je i hlavní hygienik doktor Vladimír Valenta.

Autor: