I když projevy těchto onemocnění jsou podobné, chřipka má daleko závažnější průběh, delší trvání a pomaleji se z ní člověk zotavuje. Chřipka také může mít závažnější následky, sdělil praktický lékař Michal Lazák.
Letní chřipka?
"Letní chřipka je mýtus, který vychází z toho, že si lidé často chřipku a nejrůznější virózy pletou," tvrdí. Při chřipce je horečka i přes 39 stupňů Celsia, silně bolí hlava, klouby a svaly, je suchý dráždivý kašel, někdy rýma a bolest v krku. Únava, slabost a vyčerpání přetrvávají až tři týdny. Hrozí zánět plic, srdečního svalu, úmrtí. V ČR zemře v souvislosti s chřipkou každý rok přes 2000 lidí.
Při nachlazení je teplota do 38 stupňů Celsia, jen zřídka jsou bolesti hlavy, kloubů a svalů, časté jsou rýma a kýchání, kašel je jen mírný. Ani únava není velká. Hrozí zánět vedlejších dutin nosních a zánět středního ucha. Léčba je jednoduchá a krátkodobá.
Nachlazení a lehčí virózy mohou podle Lazáka v létě vzniknout například z klimatizace, kdy rozdíl mezi venkovním horkem a chladným vzduchem v místnosti je příliš velký. Potíže mohou vyvolat také studené nápoje a zmrzlina. Často se člověk nachladí, když zůstane v lehkém oděvu i poté, co se večer a v noci vzduch ochladí.
Rady na podporu dlouhodobé obranyschopnosti1) Přísunem čerstvého ovoce a zeleniny dopřejete tělu dostatek vitamínů, hlavně A, B, C, E a K. 2) Pobytem na slunci umožníte přeměnu vitamínu D na jeho aktivní formu. 3) Koupáním se pročistí dýchací cesty, které jsou místem množení virů. 4) Pro očkování proti chřipce je nejlepší období po letní dovolené, tedy v září až říjnu, kdy chřipkové viry téměř nehrozí. Tělo má dost času vybudovat si imunitu, která ho v zimních měsících ochrání. |
Chřipka může mít závažné následky hlavně pro lidi zdravotně oslabené. Ohroženi jsou hlavně senioři nad 65 let, pacienti s nemocemi srdce a cév, diabetici a astmatici. Lékař proto radí využít léto pro posílení odolnosti. Velký význam má podle něj odpočinek, o dovolené si člověk může vytvořit obranyschopnost proti nemocem na celý rok.
Lidem z rizikových skupin doporučil Lazák očkování. V letech 2003 až 2009 se očkováním chránilo v průměru 7,9 procenta Češek a Čechů. Po panice s prasečí chřipkou, kdy i lékařské kapacity odmítly vakcínu jako málo vyzkoušenou, klesla proočkovanost v ČR na pět procent. Ve vyspělých zemích přitom bývá očkováno 20 až 60 procent lidí.
Za malou proočkovanost kritizuje ČR Světová zdravotnická organizace. Podle jejích dat zabrání vakcína nákaze u 70 až 90 procent zdravých lidí, ve skupině seniorů pak u 60 až 70 procent. I když lidé onemocní, očkování je ochrání před rozvojem život ohrožujících komplikací. Zdravotní pojišťovny v ČR hradí očkování lidem nad 65 let, pacientům s vybranými nemocemi a klientům některých sociálních zařízení a léčeben dlouhodobě nemocných.
