Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Chtěli se šílení střelci podobat Jokerovi?

Magazín

  13:11
Šílený střelec z německého Winnendenu odpravil bezbranné studenty jen pár hodin po svém vraždícím "kolegovi" z americké Alabamy. Stalo se tak necelé dva měsíce poté, co muž v jeslích v Belgii ubodal dvě děti a pečovatelku. Jde jen o shodu náhod, nebo si vrazi bezbranných dodávají navzájem odvahy? "Bé" je správně, tvrdí odborníci.

Zesnulý herec Heath Ledger, který ztvárnil postavu Jokera ve filmu Temný rytíř. foto: ČTK

Co se stalo v Belgii? Psychicky nemocný Kim De Gelder s tváří pomalovanou černou a bílou barvou ve stylu zlodušského hrdiny Jokera z filmu Batman ubodal v jeslích v belgickém Termonde dvě malé děti a pečovatelku.

Podle policejní psycholožky Ludmily Čírtkové se počet školních masakrů sice zřejmě v současnosti nezvyšuje, i když to tak může působit, ale vyskytuje se spíše v jakýchsi vlnách. "Pro podobné zločiny se v současnosti používá termín amokové zločiny, což je širší kategorie.

Jsou to jevy statisticky výjimečné. Jevově se ale nyní dá říct, že se amokové zločiny občas vyskytují ve vlnách," řekla Čírtková. Podle ní toto "řetězení" může fungovat tak, že podobný masakr "rozhoupe" dosud nerozhodnutého budoucího pachatele, který si s myšlenkou vypořádat se jednou provždy se svými údajnými či opravdovými nepřáteli dosud jen pohrává.

Symbolika dat
V poslední době se vynořují i spekulace, že násilníci, případně přímo teroristé na sebe "navazují" i co se symboliky dat týče. Útok ve Winnendenu se stal letos 11. března, tedy přesně pět let po pumových útocích na madridské vlaky, při kterých zahynulo skoro 200 lidí. Navíc se zdá, že útočníci a teroristé jakoby po útocích proti USA ze září 2001 měli zvláštní preferenci pro jedenáctý den v měsíci.

Existují ale i další, důležitější společní jmenovatelé incidentů ve školských institucích - ať už letos ve Winnende, v Termonde nebo před dvěma lety v americkém Blacksburgu či před deseti lety v denverské střední škole Columbine. Stojí za nimi dospívající, od společnosti izolovaní a frustrovaní mladíci, kteří v samotě svých pokojů sledovali akční a hororové filmy, hráli videohry nebo hry na počítači, trávili hodiny na internetu nebo psali násilné manifesty, či dokonce divadelní hry.

O tom, že bujení násilí ve společnosti je v mnoha případech přímo úměrné míře násilí prezentovaného v televizi, na internetu či ve filmech dětskému publiku, napsali odborníci už stovky studií. Vědci často argumentují tím, že zatímco u dospělých je vliv násilí "z obrazovek" spíše krátkodobý, u dětí zasahuje přímo do vývoje osobnosti.

Počítače často útočníkům zavirují mysl
Podle Čírtkové samozřejmě nelze říct, že by za všechno mohly jen počítače a filmy, vliv ale prý mají. "Nestačí jedna okolnost. Je to směsice faktorů.

Nelze to zredukovat tak, že za všechno mohou jen počítače. Ale ve fázi takzvaného klíčení (kdy pachatelům nabíhají představy o možných řešeních jejich frustrace) taková osoba počítačové hry třeba vyhledává, protože ji to nabíjí," říká Čírtková. Podle psycholožky se budoucímu pachateli v takové chvíli podobně jako u počítače "zaviruje mysl". "Vidí, vnímá a cítí své okolí úplně jinak," dodává.

Jisté je, že paralely mezi virtuálním světem plným násilí a realitou masakrů stojí za pozornost. Německý vrah Kretschmer miloval hororové filmy, Belgičan De Gelder se na ubodání dětských obětí pomaloval ve stylu "Joker".

Inspirace u filmového Jokera
A jak neopomněla připomenout belgická média, jeho jméno je navíc přesmyčkou příjmení představitele filmového Jokera, zesnulého herce Heathe Ledgera, který se loni během natáčení filmů předávkoval léky. Jihokorejský vrah z Blacksburgu Čo Sung-hu psal divadelní texty plné násilí a vulgarit, Eric Harris a Dylan Klebold ze střední školy Columbine se bavili "střílecími" počítačovými hrami Doom a Quake.

Jak se proti tomu bránit? ptají se rodiče, učitelé a vůbec veřejnost po celém světě. Zakázat dětem televizi a počítačové hry? Instalovat při vstupu do školských zařízení elektronické kontroly? Nepouštět děti ven? Některé iniciativy navrhuje i Brusel. V Evropském parlamentu se třeba nyní hovoří o zavedení "červeného tlačítka", které by rodičům umožnilo zakázat svým ratolestem přístup k nevhodným videohrám. Otázkou ale zůstává, zdali mohou být podobná opatření opravdu účinná.

Podle Čírtkové je zásadní problém v tom, že lékaři se ke zkoumání motivů pachatele, jejichž znalost by mohla přispět k posílení prevence těchto činů, dostávají většinou až ex-post. Většina násilníků totiž při podobných běsněních nakonec přijde o život, ať už při přestřelce s policií, nebo vlastní rukou.

Autoři: ,