Gary Evans a Michelle Schambergová navázali na práci Marthy Farahové, která před několika lety prokázala, že děti vyrůstající v chudobě mají horší krátkodobou paměť. Kapacita této paměti je důležitá například při učení se jazykům, při čtení nebo při řešení problémů.
Ve skupině dobrovolníků sledovaných Evansem a Schambergovou byly necelé dvě stovky teenagerů bílé pleti. Všem bylo v době zahájení výzkumu sedmnáct let. Obě pohlaví byla rovnoměrně zastoupena.
Vědci se nejprve pokusili kvantifikovat stresovou zátěž, které byli účastníci pokusu během života vystaveni. Zkombinovali proto šest hodnot, u nichž je vazba na stres známa. Do indexu zahrnuli výši systolického a diastolického krevního tlaku, hladiny tří hormonů, jejichž koncentrace závisí na stresu, a také indikátor obezity BMI.
Chudí mají vyšší ukazatel stresu
Ukázalo se, že teenageři z chudých rodin měli „ukazatel stresu“ na vyšší úrovni než jejich vrstevníci ze střední třídy. Dokonce je možné z tohoto ukazatele odhadnout, jak dlouhou dobu žil konkrétní jedinec v nuzných podmínkách.
Bez opakování a mnemotechnických pomůcek si lidé různého věku jsou schopni zapamatovat na dobu 15-20 sekund pět až devět prvků, například čísel. Osoby pocházející ze střední třídy během pokusů dokázaly v krátkodobé paměti udržet nadprůměrných 9,4 prvku.
Ti, kteří strávili celý život v chudobě, si zapamatovali jen 8,5 položky. Lidé, jejichž zkušenost zahrnovala život v poměrném blahobytu i v horších podmínkách, se pohybovali mezi těmito hodnotami.
Vědci pomocí statistických metod prokázali, že za tyto odchylky může právě stresová zátěž. Další parametry, v nichž se chudí lidé odlišovali od střední třídy, s horší pamětí nesouvisely. Během výzkumu se například prověřoval vliv porodní váhy, vzdělání matky a také jejího stáří v době porodu či to, zda byli rodiče zkoumané osoby oddáni.
Ve skupině dobrovolníků sledovaných Evansem a Schambergovou byly necelé dvě stovky teenagerů bílé pleti. Všem bylo v době zahájení výzkumu sedmnáct let. Obě pohlaví byla rovnoměrně zastoupena.
Vědci se nejprve pokusili kvantifikovat stresovou zátěž, které byli účastníci pokusu během života vystaveni. Zkombinovali proto šest hodnot, u nichž je vazba na stres známa. Do indexu zahrnuli výši systolického a diastolického krevního tlaku, hladiny tří hormonů, jejichž koncentrace závisí na stresu, a také indikátor obezity BMI.
Chudí mají vyšší ukazatel stresu
Ukázalo se, že teenageři z chudých rodin měli „ukazatel stresu“ na vyšší úrovni než jejich vrstevníci ze střední třídy. Dokonce je možné z tohoto ukazatele odhadnout, jak dlouhou dobu žil konkrétní jedinec v nuzných podmínkách.
Bez opakování a mnemotechnických pomůcek si lidé různého věku jsou schopni zapamatovat na dobu 15-20 sekund pět až devět prvků, například čísel. Osoby pocházející ze střední třídy během pokusů dokázaly v krátkodobé paměti udržet nadprůměrných 9,4 prvku.
Ti, kteří strávili celý život v chudobě, si zapamatovali jen 8,5 položky. Lidé, jejichž zkušenost zahrnovala život v poměrném blahobytu i v horších podmínkách, se pohybovali mezi těmito hodnotami.
Vědci pomocí statistických metod prokázali, že za tyto odchylky může právě stresová zátěž. Další parametry, v nichž se chudí lidé odlišovali od střední třídy, s horší pamětí nesouvisely. Během výzkumu se například prověřoval vliv porodní váhy, vzdělání matky a také jejího stáří v době porodu či to, zda byli rodiče zkoumané osoby oddáni.
