Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Chytřejší lidé žijí déle a mají také méně úrazů

Zdraví

  7:00
Dožili se vaši rodiče i prarodiče požehnaného věku? Pak máte šanci, že na tom budete stejně. Podobný osud vás ale možná čeká i tehdy, jste-li dostatečně inteligentní. Nebo pokud jste se alespoň dobře učili.

Čeští vědci urychlili výrobu látky proti stárnutí foto: Shutterstock

Dlouhověkost je dědičná. Nejde ale jen o genetickou výbavu, která vám zaručí odolnost proti nejrůznějším chorobám. Dědičný je i životní styl – návyky týkající se stravování nebo pohybu, na které si v dětství zvykneme, se s námi většinou táhnou celý život.

Na délce života se ovšem podílí ještě jedna věc, která je podle odborníků také z velké části dědičná: vaše inteligence: "IQ ovlivňuje úmrtnost víc než obezita, hladina cholesterolu a cukru v krvi nebo krevní tlak. Jeho vliv na délku života je zhruba stejně silný jako kouření," tvrdí Ian Deary, ředitel Centra kognitivní epidemiologie Edinburské univerzity, v eseji na stránkách vědeckého časopisu Nature.

Už IQ testy u dětí naznačují, kolika let bychom se mohli dožít

Jednoznačnou souvislost mezi inteligencí a úmrtností v pozdějším věku potvrdila už první studie na toto téma, publikovaná v roce 1992 v časopise Personality and Individual Differences. Jejím zdrojem byly IQ testy, kterými procházeli australští vojáci rukující do vietnamské války.

Ian Deary ve své studii vyšel z mnohem starších dat. Měl k dispozici testy inteligence, které v 11 letech podstoupilo 2700 lidí narozených v roce 1921 ve skotském Aberdeenu. Zjistil, že děti, které měly o 15 bodů nižší IQ, měly o pětinu menší šanci dožít se 76 let. "Ty, jejichž skóre bylo o 30 bodů nižší, měly dokonce o 37 procent nižší pravděpodobnost, že oslaví 76. narozeniny, než jejich vrstevníci s vyšším IQ," píše Ian Deary ve studii zveřejněné v roce 2001 v British Medical Journal.

A k podobnému závěru došel i o několik let později s další skupinou obyvatel Skotska. Tentokrát šlo o více než tisícovku narozených v roce 1936. Osoby, které se umístily ve spodní polovině žebříčku sestaveného podle výšky IQ (naměřené v dětství), měly více než dvakrát menší šanci dožít se 70 let než ty v horní polovině.

Důvodů je hned několik. Jako nejlogičtější se jeví vysvětlení, že chytřejší lidé o sebe více dbají: zdravěji se stravují, více sportují, méně kouří a pijí alkohol. Častěji také chodí na nepovinné preventivní prohlídky, protože mají lepší představu o tom, jaké důsledky může mít zanedbaná zdravotní péče.

Další důležitou věcí je to, že lidé s vyšší inteligencí obvykle dosahují vyššího vzdělání, takže vykonávají fyzicky méně náročná či škodlivá povolání. Zároveň vydělávají více peněz, takže si mohou dovolit žít v lepších sociálních podmínkách nebo nakupovat zdravější potraviny.

Deary se ve svých výzkumech zabýval také vlivem podmínek během vývoje plodu na jeho pozdější zdravotní stav i inteligenci. Nepřekvapí jeho zjištění, že trauma či stres a užívání alkoholu nebo jiných drog v průběhu těhotenství se na dítěti podepíše. To, které se v matčině lůně mělo lépe, se zkrátka s větší pravděpodobností narodí chytřejší a zároveň bude žít déle.

Chytří lidé žijí zdravěji a mají méně úrazů

Souvislost mezi vyšší inteligencí a větším smyslem pro zdravou životosprávu potvrdil také nedávný průzkum mezi americkými vojáky. Vědci zjistili, že u těch chytřejších z nich se ve středním věku s menší pravděpodobností vyvíjí tzv. metabolický syndrom – stav, ve kterém se kombinují negativní jevy, jako je obezita, vysoký krevní tlak nebo cukrovka.

Další doklad, že jsou chytří lidé zdravější, i když v jiných souvislostech, přinesla Angličanka Debbie Lawlorová z Bristolské univerzity. Ta zkoumala u 11 tisíc osob souvislost mezi jejich inteligencí a počtem úrazů. A zjistila, že lidé, kteří v průběhu dospívání dosáhli v testu vyššího IQ, byli v dospělosti méně často hospitalizováni s úrazy nejrůznějšího typu.

Léky (ilustrační foto)

Jak jsou na tom Češi?

Dobrá zpráva je, že souvislost mezi délkou života a inteligencí či vzděláním platí i u nás. Potvrdila to studie z českého prostředí, kterou nedávno dokončila Jitka Rychtaříková z katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK. Vyšla z údajů Českého statistického úřadu o zemřelých v celé České republice mezi lety 2002 až 2008, které byly doplněny údaji o obyvatelích žijících.

Z výpočtů zohledňujících věk, pohlaví a vzdělání vyplynulo například to, že dnes pětadvacetiletý vysokoškolák má naději žít v průměru dalších 60 let, zatímco jeho vrstevník se základním vzděláním jen 42 let. Ženy stejného věku se základním vzděláním ovšem mají šanci dožít se dalších 55 let, a ženy vysokoškolačky dokonce 65 let, což souvisí s tím, že nevykonávají tak těžkou práci a obvykle i déle žijí než muži.

Podle všeobecně přijímané představy lidé na manažerských pozicích – kteří ovšem mívají vyšší vzdělání – pracují více ve stresu, takže trpí častěji nejrůznějšími civilizačními chorobami. Podle Jitky Rychtaříkové to ale neznamená, že by umírali dříve: "Podle našich i zahraničních údajů žijí v průměru mnohem déle než lidé se základním nebo středním vzděláním." S trochou nadsázky tak lze říci, že lék na dlouhověkost může být překvapivě jednoduchý: dobře se učit.

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.