Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Čím je mozek aktivnější, tím je odolnější, říká odborník

Zdraví

  6:04
Alzheimerovu nemoc si v sobě nosíme i deset let před propuknutím prvních viditelných příznaků, říká docent Aleš Bartoš z Národního ústavu duševního zdraví, který také působí ve FN Královské Vinohrady a na 3. LF UK.

Mozek (ilustrační foto) foto: Shutterstock

LN S Alzheimerovou chorobou bojuje stále více lidí. Má už věda alespoň nějaké obecné povědomí o jejích příčinách?
Na vzniku této choroby se podílí více faktorů, nestojí za ním jen jediná hmatatelná a konkrétní příčina. Spekuluje se o vlivech prostředí, vlivech genetických, nelze zapomínat ani na zhoršený metabolismus mozku.

LN Co se tedy v mozku děje ve chvíli, kdy se spustí mechanismus Alzheimerovy choroby?
V mozku probíhají změny určitých typů bílkovin, které se poté stávají zdrojem pro ověření diagnózy, tedy zda dotyčný skutečně trpěl Alzheimerovou nemocí. K tomu dochází až po úmrtí, protože pro živé pacienty v současnosti neexistuje žádný skutečně jednoznačný a stoprocentní test, kterým by se tato nemoc dala odhalit. Zmíněné změny se týkají bílkovin amyloidu beta a tau proteinu, které provázejí rozpad mozkových buněk. Tyto špatně naštípané nebo svinuté bílkoviny vytvářejí v mozku určité nánosy. Ty si můžeme představit jako saze, které negativně ovlivňují funkci mozku, jako kdyby ucpávaly komín.

Riziko onemocnění Alzheimerem je prý větší u náladových žen

LN Nelze tyto „saze“ odstranit stejně, jako když kominíci komín čistí? ‚
Už koncem 90. let tento princip napadl americké vědce. Pomocí očkování byly u myší nánosy tvořené amyloidem beta skutečně vyčištěny. Vše vypadalo velmi nadějně a zdálo se, že by se podobný postup mohl osvědčit i u lidí. Jenže celá věc měla zásadní háček. Uněkterých lidí imunitní systém začal útočit proti vlastním strukturám těla. Objevily se nežádoucí účinky v podobě zánětů mozku a míchy. Nejednalo se o velké množství, ale i malé procento komplikací stačilo k zastavení výzkumu. A navíc, i když ony saze byly odstraněny, duševní schopnosti pacientů dále upadaly. Z toho se dá usoudit, že odstranění nánosů zřejmě nebude oním hledaným cílem léčby.

LN Váš vědecký tým se vydal trochu jinou cestou...
Zajímalo nás chování imunitního systému pacientů s Alzheimerovou chorobou. Dosavadní cesta se ubírala směrem k proteinu beta amyloidu, avšak o vztazích mezi tau proteinem a imunitním systémem se toho příliš nevědělo. My jsme si dali za cíl zjistit, zda a jak imunitní systém vůči této bílkovině reaguje v situaci bez stimulace očkováním. Proto jsme se zaměřili na určitou část protilátek, a to na ty vytvořené v blízkosti nervové soustavy. Zjistili jsme, že u pacientů s Alzheimerovou chorobou je jejich množství významně vyšší než u osob s jinými diagnózami nebo u zdravých jedinců. Organismus si na zvýšenou hladinu tau proteinu začal vyrábět více protilátek. Již nyní se chystá léková studie jak v Evropě, tak i v USA, kde hlavní úlohu hraje tento princip.

LN Otevírá se tedy před lidmi, kteří chorobou trpí nebo jim hrozí, určitá naděje?
Co se týče očkování pomocí tau proteinu, naděje tu je, protože jde zatím o dosud nepoužitý léčebný postup. Kdo ví, zda nás však nečekají ještě mnohá úskalí, která mohou být podobná jako v případě beta amyloidu. Každopádně by trvalo několik let, než by se tato léčba dostala do běžného použití. Slovenský neuroimunolog profesor Michal Novák, který léta zkoumá úlohu tau molekuly v patogenezi Alzheimerovy nemoci, přišel s nápadem vybrat jen jeden úsek bílkoviny, pomocí něhož by byl imunitní systém stimulován. Onen úsek se nevyskytuje u zdravých jedinců, takže situace s beta amyloidem by se snad neměla opakovat. Je to ale jen jeden z mnoha pokusů, které ve světě probíhají. Nicméně, na účinnou léčbu čekáme stále marně. Vývoj léku je zdlouhavá záležitost. Vždyť poslední medikament, který se objevil na trhu a s nímž bojujeme proti Alzheimerově nemoci, pochází z roku 2004.

Každému třetímu případu Alzheimera může zabránit životospráva

LN Podle odhadů vzroste do roku 2050 počet pacientů až trojnásobně. Existuje prevence, jak se před nemocí chránit?
Prevence je důležitá u jakéhokoliv onemocnění a Alzheimerova choroba není výjimkou. Avšak zde je prevence řekněme jen částečná. Víme, že psychická i fyzická aktivita vyvolávají pozitivní reakce v mozku. Vznikají v něm totiž nové synapse, tedy spojení mozkových buněk. Tak je komunikace mezi buňkami zefektivněna. Na tom je dobré pracovat již od útlého dětství. Rovněž je důležité vést zdravý životní styl a hlídat rizikové faktory, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka nebo vysoká koncentrace cholesterolu v krvi.

LN Co konkrétně byste lidem doporučil?
Jakákoliv pohybová aktivita má blahodárný účinek na paměť. Tu podpoří i jiné činnosti, ať je to čtení, luštění křížovek, či různé kvízy, pěstování koníčků, studium na univerzitě třetího věku a podobně. To všechno nám zvyšuje jakousi rezervní kapacitu, což je objem znalostí a vědomostí uložených v mozku. V případě onemocnění tato rezerva začne být destruována. Avšak pokud je vysoká a celý život jsme si do ní vkládali podobně jako do banky, pak si nemoc svou daň vybírá méně viditelně. Jinými slovy trvá déle, než se objeví první příznaky choroby.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...