Čína hledá geny geniality. Bude možné vybírat embrya?

Na úvod musel zvládnout složité procedury používané při zpracování a hodnocení rozsáhlých souborů genetických dat. To, čím se jiní prokousávají na univerzitě celé roky, stihl nadaný hoch za pár dní.

„Bylo to trochu nudné,“ hlásil svému šéfovi Li Jing-žuejovi (Li Yingrui), když mu vracel tlustou učebnici. „Nemáte pro mě nějaký složitější úkol?“ Dnes je Po-wenovi jednadvacet a v BGI vede hned několik projektů. Kromě jiného pátrá po dědičných základech lidské geniality.

Genetici odhadují, že lidská inteligence je až z osmdesáti procent určena konstelací dědičných vloh. Dokládají to například výsledky hodnocení intelektu jednovaječných a dvojvaječných dvojčat. Jednovaječná dvojčata sdílejí kompletní dědičnou informaci. Pokud je jedno z nich geniální, je vysoce pravděpodobné, že se vysokému intelektu těší i jeho sourozenec. U dvojvaječných dvojčat, jež sdílejí v průměru jen polovinu dědičné informace, bývají rozdíly v intelektu podstatně větší.

Kompletní lidský genom byl poprvé nahrubo přečten už v roce 2000. Varianty lidské DNA zodpovědné za genialitu však zůstávají záhadou. Pátrali po nich mnozí, ale vyšli naprázdno. V roce 2010 prověřil genetik Robert Plomin z londýnské King’s College dědičnou informaci 7900 dětí na 350 000 místech dvojité šroubovice DNA a výsledky porovnával se skóre, jakého děti dosáhly v IQ testech. Doufal, že odhalí varianty lidské DNA, kde změna jednoho písmene genetického kódu přispívá ke zvýšení intelektu. Nenašel ani jednu takovou „inteligentní“ variantu DNA.

Nedůvěra veřejnosti

Čao Po-wen je přesvědčen, že hlavní Plominova chyba spočívala ve špatném výběru testovaných dětí. Plomin prověřoval kompletní vzorek populace. V něm byly nejvíce zastoupeny děti s průměrným intelektem. Dětí s podprůměrným či nadprůměrným intelektem se v něm vyskytovalo mnohem méně a skuteční géniové byli vzácní.

Další problém představoval malý počet míst, kde Plomin zkoumal změny lidské DNA. Z více než tří miliard písmen genetického kódu tvořících lidskou dědičnou informaci prověřil pouhou setinu procenta. Po-wen se proto rozhodl přečíst kompletní genomy tisíce geniálních dětí a ty pak porovnat s genomy stejného počtu dětí s průměrným intelektem.

Přečtení dvou tisíc kompletních genomů nepředstavuje díky enormní kapacitě sekvenátorů DNA v šenčenském BGI problém. Po-wen věří, že si hravě poradí i s jejich porovnáním a vyhodnocením odhalených rozdílů. Na nepřekonatelné překážky narazil už při samotném startu projektu, když sháněl vzorky DNA geniálních dětí pro analýzy. Malých géniů je v Číně dost. Po-wen se obrátil na svou rinminskou alma mater, která soustředí výjimečně nadané děti z celé Číny. Nepochodil. Rodiče geniálních žáků ani vedení školy neměli k projektu důvěru a nedali k odběrům DNA souhlas.

Po-wenovi a jeho spolupracovníkům nezbylo než hromadit potřebné vzorky vlastními silami. Znamenalo to testovat intelekt tisíců dětí a ty nejnadějnější pak získávat ke spolupráci. Brzy se ukázalo, že potřebný počet vzorků se v dohledné době nepodaří nashromáždit. Naštěstí vypomohl čínským vědcům Robert Plomin. Měl k dispozici tisícovku vzorků DNA geniálních dětí, ale chyběly mu prostředky a kapacity na jejich kompletní přečtení. Ty obratem zajistil Po-wen.

O pětinu vyšší IQ?

Sdělovací prostředky po celém světě přišly se zprávou, že Čína zahájila v šenčenském BGI umělou produkci geniálních dětí. Po-wen však zatím stále neví, jestli najde v lidské DNA místa, jejichž změna ovlivňuje inteligenci. Je možné, že se i tisícový soubor géniů ukáže jako málo početný. Každé z prověřených nadaných dětí může za svůj intelekt vděčit natolik odlišným variantám dědičné informace, že Po-wen nedokáže „vytáhnout“ z pestré kolekce variant DNA obecně platná pravidla.

Po-wen si samozřejmě uvědomuje, jaké možnosti otevře případný úspěch jeho projektu. Po oplození ve zkumavce vzniká často větší počet embryí a genetici dokážou prověřit jejich DNA. Postup se dnes používá pro eliminaci závažných dědičných chorob. Mezi několika málo embryi se pokaždé nevyskytne takové, jež je dědičnými dispozicemi předurčeno ke genialitě. Přesto čínští vědci odhadují, že by výběrem embryí s lepší dědičnou konstelací zajistili narozenému dítěti až o pětinu vyšší IQ.

„Dokážu pochopit rodiče, kteří by se pro takový výběr embrya rozhodli, i ty, kteří by ho odmítli,“ odpověděl Čao Po-wen redaktorovi magazínu Wired na otázku, zda by sám využil možnost ovlivnit inteligenci svých dětí. „Hodně by záleželo i na tom, co by chtěla moje manželka. Nebylo by to jen moje dítě, ale dítě nás obou.“

Mezi důvody pro opatrnost uvádí Po-wen i obavu, že vlohy pro vysoký intelekt mohou zároveň zvyšovat rizika některých duševních poruch, jako je například mírnější forma autismu označovaná jako Aspergerův syndrom. Člen Po-wenova týmu, dánský bioinformatik Laurent Tellier, obavy svého šéfa nesdílí. Na stejnou otázku odpověděl redaktorovi Wired bez nejmenšího zaváhání: „Jasně že bych do toho šel!“