Čínské bylinky v Česku. Lékaři častěji praktikují 'alternativní' medicínu

Fakultní nemocnice Hradec Králové, kde centrum vzniklo, se netají ambiciózními plány, během několika let by tu měla vzniknout celá klinika a výzkumné centrum financované čínskou vládou.

Čínští lékaři nejsou v lékařské komoře

„Každý pacient bude nejdříve vyšetřen českým lékařem západním způsobem, poté pokračuje na ošetření tradiční čínskou medicínou,“ popsal novinářům fungování centra Roman Prymula, ředitel nemocnice. Podle něj dokáže tradiční čínská medicína některé zdravotní problémy vyřešit lépe a levněji, a proto má své místo i v „klasické“ nemocnici. V Hradci Králové si však budou pacienti hradit léčbu ze svého. „Ceny se pohybují od běžné akupunktury na úrovni 400 korun až po třídenní balíček na úrovni někde šesti tisíc korun,“ dodal profesor Prymula.

Centrum však u mnoha lékařů vzbuzuje pochybnosti. Kritizuje jej například šéf České lékařské komory Milan Kubek. Mimo jiné proto, že čínští lékaři, kteří zde působí, nejsou lékaři z pohledu českého práva. „Každý cizinec, který vystudoval medicínu mimo EU, musí složit aprobační zkoušku a v českém jazyce prokázat, že má znalosti medicíny na úrovni absolventů našich lékařských fakult,“ vysvětluje. Žádný čínský lékař však nebyl v poslední době přijat komorou, přitom členství je pro všechny lékaře, kteří provozují praxi v Česku, povinné ze zákona.

Centrum sice funguje pod hlavičkou fakultní nemocnice, tedy univerzitního vědeckého a výukového pracoviště, avšak nabízí léčebné metody, jejichž účinnost nebyla prokázána kvalitními studiemi na mnoha tisících pacientech. Těmito klinickými zkouškami přitom musí projít všechny léky a léčebné postupy, kterými jsou pacienti léčeni. Pokud nějaká forma terapie v těchto testech neuspěje, nemůže být použita na pacientech.

Přírodní není bez rizik

„I když má ‚čínská medicína‘ mnoho zastánců, patří mezi nevědecké postupy, které nelze potvrdit ani vyvrátit. Lékaři by je neměli propagovat,“ tvrdí profesor Jiří Beneš, který vede Pracovní skupinu pro nevědecké léčebné a diagnostické metody České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Podle něj je nejen nevědecká, ale může být i nebezpečná, byť bývá popisována jako „přírodní“, a proto takřka bez rizik.

„Existuje mnoho důkazů, proč není správný předpoklad, že léčba bylinami, včetně čínských, je bezpečná. Bylinná léčba může pacienty poškodit hned několika způsoby,“ upozorňuje profesor Edzar Ernst, který vede katedru alternativní medicíny na lékařské fakultě anglické Exeterské univerzity. Mezi možná rizika patří toxicita používaných bylin a výtažků z nich, interakce s léky, které pacient užívá, nebo kontaminace rostliny těžkými kovy.

Ohrožení

„Nedávno jsme léčili pro selhání ledvin a krvácení do plic s ohrožením života pacienta se zánětem cévní stěny, který odmítl klasickou léčbu a léčil se u ‚čínského‘ lékaře,“ popsal své zkušenosti profesor Vladimír Tesař, přednosta Kliniky nefrologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovya Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na webu časopisu Medical Tribune. Podle něj je propagace „čínské medicíny“ založena na klamavém tvrzení, že jde o bezpečnou léčbou ve srovnání se „západní“ medicínou, která rizika terapie neskrývá.

„Některé práce čínského původu předpokládají, že až 10 % případů smrtelného selhání ledvin v zemích, jako je Tchaj-wan, může být způsobeno toxicitou čínské medicíny,“ upozorňuje nefrolog Tesař. Chronické selhání ledvin vyžadující náhradu funkce těchto orgánů v podobě dialýzy nebo transplantace je v Hongkongu nebo na Tchaj-wanu výrazně častější než v Evropě, což podle něj může souviset právě s užíváním „bezpečných“ čínských bylin.

Maminko, tady máte něco šetrného

„Čínská medicína“ ale není jedinou z alternativních diagnostických a léčebných metod, s níž se čeští pacienti mohou setkat v lékařských ordinacích. Podle různých odhadů se „alternativě“ věnují stovky, nebo dokonce tisíce českých lékařů.

Nejčastěji jde o praktické lékaře pro děti i dospělé, kteří homeopaticky, různými „detoxikačními“ metodami nebo třeba biorezonancí řeší různé více či méně závažné zdravotní problémy. „Pokud se k metodám využívajícím placebo efekt lékař uchýlí, musí dobře vědět, co dělá, aby pacienta nepoškodil,“ popisuje Milan Kubek. Podle něj mohou podobné metody u mnoha psychosomatických potíží pacientům pomoci, a to právě díky placebo efektu.

Placebo je látka, která neobsahuje žádné léčivé složky, ale lékař o ní pacientovi řekne, že to je výborný lék. U mnoha nemocných se poté projeví pocit zlepšení zdravotního stavu. Tento psychologický mechanismus je dodnes zcela nepochopený, ale funguje při léčbě „alternativními“ i prokázanými metodami. Rozdíl mezi „alternativou“ a prověřenými léky je ale v tom, že skutečné léky musí prokázat, že mají větší léčebný efekt, než je právě placebo.

Pocit důvěry pomáhá léčbě

„Rozsáhlý vstřícný rozhovor lékaře s pacientem, pocit důvěry, pochopení a zájmu, i vztah mezi lékařem a pacientem a také víra v uzdravení, to vše ovlivňuje úspěch léčby a je součástí placebo efektu,“ popisuje Maroš Rudnay, lékař a jeden z Lovců šarlatánů, což je skupina vědců a lékařů, která se věnuje vyvracení nesmyslů o zdraví a medicíně. Prokázaná léčba třeba v podobě inzulinu při léčbě diabetu však funguje bez ohledu na to, zda pacient věří v její účinek.

„Celkový pohled na člověka, zájem o jeho celý životní příběh i psychickou stránku nemoci, to vše patří k lékařskému umění a nejde o specifikum nebo vynález,alternativní‘ medicíny,“ přibližuje Tomáš Cikrt, farmaceut a šéfredaktor portálu Zdravotnický deník. cz.

Podle něj toto všechno může nabídnout i „klasická“ medicína bez „zázračných“ homeopatik, přírodních pilulek nebo přístrojů. „Pokud se lékaři vytasí s něčím takovým, tak jsou buď nedostatečně vzdělaní a věří bludům, nebo se jen fintou snaží získat přízeň pacientů a jejich peněženky,“ prohlašuje.