Ťiao-lung je konstruován na sestup až do hloubky 7000 metrů. Přípravy sestupu vedl Liou Feng. Vládnímu listu Žen-min ž'-pao řekl, že na moři panovalo špatné počasí a velmi silný vítr. Vytvářely se až třímetrové vlny, takže byl dnešní pokus zrušen.
Špatné podmínky prý potrvají tři příští dny a po tu dobu projde vybavení ponorného člunu zevrubnou kontrolou. Termín dalšího pokusu Liou neuvedl.
NEJHLUBŠÍ PONORNejhlouběji v historii se ponořila v roce 1960 posádka v batyskafu Trieste zkonstruovaném Švýcarem Augustem Piccardem. USA jeho hlubinnou loď odkoupily a vyslaly na průzkum Mariánského příkopu. Dvoučlenné posádce se tehdy podařilo dostat se hloubky 10.916 metrů. Pak se už na toto místo lidé nevrátili, byl tam jenom několikrát výzkumný robot Kaikó. |
Ponorný člun byl pojmenován po bájném drakovi. Čína se před osmi lety stala třetím státem schopným posílat lidi do vesmíru, ale v průzkumu moří zaostávala. Co do dosažené mořské hloubky byla dosud pátá, protože dokázala ponorku s posádkou vyslat jenom do 3500 metrů pod hladinou. Japonsko využívá technologie, které umožňuje dosáhnout 6500 metrů, Američané se běžně dostávají do 4500 metrů.
Čínská vlajka na dně moře
S Ťiao-lungem se počítá nejen pro vědecké účely, ale také pro zkoumání podmořských surovinových zdrojů. Čína intenzivně hledá energetické zdroje, bez nichž se její rychle rostoucí ekonomika neobejde.
Loni Číňané hlubinný člun Ťiao-lung využili k dopravení čínské vlajky na dno Johočínského moře, o něž vede spory několik zemí. Jde především o Spratlyho ostrovy v Tonkinském zálivu, kde je moře bohaté na ropu a zemní plyn a jsou tam i velká loviště ryb. Do konfliktů v těchto vodách se zapojují kromě Číny Vietnam a Filipíny. Za své je považují ale také Brunej, Malajsie a Tchaj-wan.
