Čínští archeologové obnovili terakotové bojovníky

Tým archeologů se zatím soustředí na největší jámu lokality u západočínského města Si-an. Tento archeologický výkop vydal již tisícovku postav bojovníků v životní velikosti a předpokládá se, že dalších šest set by jich měla ještě obsahovat.

Odborníci nyní při svých pracích používají speciální technologii, díky níž si terakotové postavy zachovají své původní barvy i poté, co jsou vyzdviženy na vzduch. Díky zavedení této nové technologie se podařilo celé obnovení prací prosadit u příslušných úřadů.



„Na zornici je vidět barva a také na části tváře a na čele je patrná barva vlasů,“ upozornil jeden z místních archeologů na slabé barevné odstíny na obličeji nedávno odkryté figury válečníka.

Věří, že objeví vysoké úředníky
Odborníci věří, že nové vykopávky odhalí kromě lučištníků, pěšáků, vozatajů či akrobatů také vzácné vysoké úředníky, uvedla agentura Nová Čína. Zatím se našlo pouze deset „generálů“, a to na jiných místech, než kde probíhají současné vykopávky.

Císař Čchin byl po své smrti v roce 210 před naším letopočtem pohřben v mauzoleu monumentálních rozměrů vně hradeb Si-anu, hlavního města současné provincie Šen-si, a spolu s ním i obrovská terakotová armáda. Vnitřní zdi vlastního mauzolea měří 580 a 1355 metrů a jeho okolí zabírá plochu více než 56 kilometrů čtverečních. Předpokládá se, že smyslem armády, jež by měla podle odhadů čítat na osm tisíc bojovníků, bylo bránit císaře v posmrtném životě. Nová vykopávka je v pořadí již třetí od roku 1974, kdy byla jedinečná hrobka objevena - údajně rolníky hloubícími studni.

Císař Čchin se stal prvním sjednotitelem Číny, když dokázal pokořit okolní rivalská království. V zemi pak zavedl jednotný psaný jazyk, systém měr i měnu a v neposlední řadě rovněž právní řád a daňový systém. Dal také vybudovat důmyslný systém cest a kanálů.
 Bohatá ukázka čínských archeologických nálezů je od 13. května k vidění také v Praze, na výstavě s názvem Terakotová armáda, která je umístěna ve Velkém sále paláce Lucerna.