Bujaré veselí a všudypřítomný alkohol šokuje především lidi ze zemí se silnou katolickou tradicí. "Když jsem tady zažila Velikonoce poprvé, přišly mi jako velmi podivná věc.
Byla jsem zvyklá na klidné, tiché, introvertní oslavy, kdy se člověk zamýšlí sám nad sebou," řekla ČTK Maria Cristina Roaová, překladatelka z Kolumbie, která se před lety vdala do Brna. V silně katolické jihoamerické zemi jsou Velikonoce časem rozjímání, lidé navštěvují kostely a volno využívají k tomu, aby byli se svými blízkými. Křesťanskému svátku se tam přizpůsobuje program rádií a televizí.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Všude hraje klidná, tichá hudba, pořady jsou spíše k zamyšlení, aby lidé rozjímali. Tady se pije, zpívá, všichni jsou veselí, vaří, cestují," divila se nad českými zvyky. Po letech si prý ale i temperamentní Kolumbijka zvykla a dnes se těší, až dcera donese ze školy malovaná vajíčka.
Symbolika mužů bijících ženy se ani trochu nelíbí jihoafrické lektorce Lianne Barnardové. "Někdo mi ale řekl, že to je starý rituál plodnosti, což se mi libí, ale preferuji metaforickou plodnost. Takže když se otáčím, abych dostala pomlázkou, představuju si, že to dělám proto, abych byla příští rok kreativnější," řekla ČTK Barnardová. "A jak mi vysvětlil jeden známý, muži bijí ženy jeden den v roce, v tom zbytku bijí ženy muže.
S alkoholem a vajíčky cizinci problém nemají
Tradice je zkrátka tradice," dodala Jihoafričanka, která se považuje za feministku a české pojetí Velikonoc odmítá. Svým studentům a dětem z vesnice, kde žije, ale každoročně připravuje vajíčka nebo sladkosti.
"I nějakou slivovici pro pány mám," dodala s úsměvem. V Jižní Africe prý dodržují podobné velikonoční rituály jako v Anglii - po zahradě schovávají čokoládová vajíčka a lidé se převlékají za zajíčky. "Taky máme Velký pátek svátek, kdy chodí lidé do kostela. Ale myslím si, že velikonoční zázrak jde více od srdce, když si ho spojujete s novými květinami po zimě," dodala lektorka.
Naopak nadšený je z českých svátků Kubánec Juan Díaz. Právě díky Velikonocům se před lety seznámil s obyvateli moravské vesnice, kam se s českou manželkou přestěhoval. "Česká povaha je hodně podezíravá a pro spoustu lidí navíc vypadám jako Rom. Poznával jsem sousedy postupně. Dobrou příležitostí byly právě Velikonoce, chodil jsem se synem na pomlázku. Kolem druhé odpoledne jsem býval vždycky totálně hotový. A to jsem se i naučil básničku, abych dostával vajíčka! Ale dostával jsem jen panáky," vzpomínal s úsměvem mladý programátor.
