Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Co je láska? Hormonální koktejl s účinky tvrdých drog

Věda

  7:00
O čerstvě zamilovaných se říká, že jsou doslova opilí láskou. A není to jen básnická nadsázka. Bývají doslova „zfetovaní“ hormonálním koktejlem, který má podobné účinky jako tvrdé drogy. Kromě toho mají důležitou roli i čichové signály – ukazují, nakolik kompatibilní jsou vaše imunitní systémy.
Sex - ilustrační foto

Sex - ilustrační foto foto: Shutterstock

Směsi hormonů lásky vévodí látka zvaná fenyletylamin. Ne nadarmo se právě o něm hovoří jako o hlavním hormonu zamilovanosti. „Rozdíl mezi pervitinem a fenyletylaminem není příliš velký,“ tvrdí profesor Petr Weiss ze Sexuologického ústavu 1. LF UK a VFN. „Snad až na to, že zmíněný hormon si náš mozek produkuje sám.“ Podle jeho slov dokáže i největšího raubíře proměnit v krotkého králíčka, který psíma očima sleduje po celé dny objekt své zamilovanosti.

Kdo si eroticky nevoní?

Ve zvířecí říši bývají námluvy často spojené s čichem. Motýlí vůně samice martináče habrového dokáže například přilákat samečky až ze vzdálenosti deseti kilometrů. „Ještě v sedmdesátých letech minulého století ale někteří badatelé pochybovali o tom, že by něco tak primitivního, jako je čich, mohlo při seznamování ovlivňovat i natolik vyspělou bytost, jako je člověk,“ říká docent Jan Havlíček z Přírodovědecké fakulty UK v Praze, který se zabývá zejména rolí čichu v sociální komunikaci. „Také dnes se stovky studií zabývají přitažlivostí tváří, ale jen desítky čichovou přitažlivostí,“ dodává odborník.

K nejpřevratnějším objevům v poslední době patří podle jeho slov studie, které odhalily nové souvislosti mezi skupinou genů důležitých pro fungování imunity (tzv. MHC komplex) a vzájemnou přitažlivostí. Ukázalo se totiž, že jedinci, kteří jsou si v těchto genech podobní, si eroticky nevoní.

Jak padnout svému protějšku do oka?

Při hodnocení vzhledu muži hodnotí především signály, které souvisejí s plodností ženy. A to fertilní věk, poměr pasu a boků (optimum je 0,7) a nepřítomnost genetických anomálií. „Body“ jejich partnerky získávají také za ukazatele tělesného zdraví – antieroticky působí například sinalá kůže s vyrážkou a mastné, slepené, neupravené vlasy. Zajímavé je, že ideál krásy se během staletí radikálně mění, ale optimální poměry boků a pasu zůstávají zhruba stejné.

Pro ženy bývá v období první zamilovanosti atraktivní dobře osvalený muž, kterýmá trojúhelníkovitý tvar horní části těla, široká ramena, malý zadek a správný poměr pasu a boků (optimum je 0,9). Ženám lépe voní konzumenti česneku než masa. Vůně česneku značí, že je muž zdravý a žena s ním může počít zdravé potomky. Extrémní bolest, ale i ohromný strach nebo nenadálé štěstí nám za určitých okolností mohou způsobit srdeční zástavu

V současné době vědci zkoumají i možnost, zda by lidé nemohli zpracovávat pachové vjemy také pomocí jiného než čichového orgánu. Podobně jako jsou schopni někteří obratlovci pachově komunikovat pomocí takzvaného vomeronasálního orgánu.
Pokud by se tato možnost potvrdila, bezesporu by šlo o velmi důležité zjištění. Ale už dnes odborníci s rolí čichu při seznamování zcela vážně počítají. „Zamilovanost je naprosto iracionální záležitost, která se neřídí intelektuálními kvalitami našeho protějšku, ale především jeho vzhledovými a pachovými charakteristikami,“ říká na toto téma profesor Petr Weiss.

Neviditelná mužská kalkulačka vyhodnotí ženskou atraktivitu, která souvisí především se signály plodnosti. Body plus jsou nejen za správný věk, ale i správný poměr pasu a boků, tělesnou a obličejovou symetrii i další znaky dobrého zdraví. Také ženy hodnotí vzhled svých protějšků podle podobných kritérií, na rozdíl od mužského hodnocení jim však daleko víc záleží na tom, jaké postavení má jejich vyvolený ve společnosti.
Čerstvě zamilované patnáctileté studentce bude přitom stačit, když si získá pozornost pohledného mladíka. O deset let později jí začnou imponovat spíš finančně zajištění muži se zkušenostmi, kteří by se jednou mohli stát otcem jejích dětí.

Američanka si vydělává mazlením

O tom, jestli se do svého protějšku skutečně zamilujeme, rozhoduje ovšem také to, zda jsme s daným člověkem vyrůstali. Finský antropolog Edvard Westermarck jako první formuloval myšlenku, že lidé, kteří spolu strávili útlé dětství, se v dospělosti eroticky nepřitahují. Proto také bývá velice vzácný incest mezi rodiči a dětmi, kteří tuto dobu strávili společně. A častěji k němu naopak dochází u otců, kteří se svými dcerami v raném dětství nebyli. Zda v této věci hrají roli lidské vůně, však podle slov docenta Havlíčka zatím zůstává velkou neznámou.

Ženy jsou k vůním vnímavější

Z posledních studií na toto téma vyplývá, že ženám daleko víc záleží na tom, jak jejich protějšek voní, než mužům. Snad to souvisí s tím, že odmalička přicházejí s různými vůněmi do styku častěji, ať už pomáhají při vaření, nebo testují kosmetiku. Ženy jsou také mnohem lépe schopné jednotlivé vůně identifikovat a leckdy je i poněkud překvapivě seřadit na pomyslném žebříčku přitažlivosti. Na pražské Přírodovědecké fakultě UK nedávno testovali, zda ženám lépe voní milovníci česneku, nebo muži, kteří s oblibou jedí maso. Poněkud překvapivě jim lépe voněli ti první.

Podle slov Jana Havlíčka to spíš souvisí s příznivými zdravotními efekty česneku než s česnekem samotným. Taková vůně může ženě naznačovat, že muž je zdravý, a ona s ním proto může jednou mít i zdravé potomky.

Muži se ovšem se svou charakteristickou vůní nerodí, až do puberty se chlapecké vůně dokonce nijak výrazně neliší od těch dívčích. Vykrystalizují právě v období puberty, především zásluhou testosteronu, který začínají produkovat mužské pohlavní žlázy. A během dalšího života se ještě pozměňují v závislosti na zdravotním stavu svého nositele i na skladbě jeho stravy.

Návod na lásku: musíte si vonět

Díky moderním analytickým technikám jsou odborníci schopni detekovat i minimální množství pachových molekul. Vědí, že člověk ve stresu voní jinak než sportovec, který vyhrál důležitý zápas. Určit, které z těch stovek látek, jež naše tělo produkuje, jsou bezpečně spojeny s přitažlivostí, však ani dnes nedokážou. Stejně tak netuší, jak voní čerstvě zamilovaní.

Výzkumy však potvrdily, že ve stavu zamilovanosti se u většiny lidí zhoršuje schopnost rozpoznávat vůni jiných lidí, protože vnímají jen tu, která zdobí jejich vyvoleného. S největší pravděpodobností si ji leckdy dokážou vybavit dokonce i po mnoha letech.
Jisté je také to, že pokud vzhled našeho protějšku zaklapne do našich podvědomých představ a jeho tělesná vůně nám zavoní, nastane bouřlivá chemická reakce. Kromě fenyletylaminu začne mozek vylučovat také oxytocin, vazopresin a další hormony a neurotransmitery, které zapříčiňují stav akutní zamilovanosti.

„Skutečná zamilovanost je pouze past přírody k tomu, abychom byli ochotni se množit a zůstali se svým protějškem alespoň po nezbytně nutnou dobu, tedy v průměru asi dva roky,“ uvádí profesor Weiss. „Což je přesně doba potřebná k seznámení, oplodnění, donošení dítěte a jeho odkojení.“

Návod na lásku: musíte si vonět

Příroda nám proto obvykle dopřeje vypít si svůj první koktejl zamilovanosti až ve chvíli, kdy je to z jejího hlediska „účelné“. Tedy těsně po pubertě, kdy už je naše tělo dozrálé natolik, aby mohlo dojít k reprodukci, přestože myšlenky na ni jsou většině evropských poprvé zamilovaných dvojic nejspíš na hony vzdálené.

Umřít na zlomené srdce?

Romantičtí básníci byli přesvědčeni o tom, že sídlem lásky je srdce. Snad proto, že se právě srdce při spatření milované bytosti rychleji rozbuší, tep zrychlí a tváře zčervenají. Ovšem specialista na srdeční choroby se na zmíněnou situaci dívá trochu jinak.
„Na lidském organismu se láska vždycky projeví jako stres,“ říká profesor Jan Pirk, přednosta Kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny IKEM. „Ať už je první, nebo poslední, nešťastná, či šťastná.“

I když jsme sebevíc šťastní, můžeme mít obavy z toho, aby se někde neobjevil nějaký mráček. Nešťastná láska pochopitelně znamená ještě daleko větší stres. Odpovědí organismu je stresová reakce, která má dvě složky. Tu první, rozumovou, kterou ovlivnit můžeme. Díky tomu tedy například zamilovaný mladík svou vyvolenou neznásilní, i když po ní silně touží. Druhou část stresové reakce, která je řízena starými podkorovými centry, jsme však zdědili po zvířecích předcích, a ovlivnit ji nedokážeme.

Ve chvíli, kdy jsme ve stresu, se proto tělo bez našeho vědomého přičinění začne připravovat na fyzickou akci. Mozek vyšle signál, svaly začnou pracovat, zvýší se přísun okysličené krve a srdce nabere na rychlosti. Nešťastná láska může být přitom pro srdce nejen pouhým „stresem“, ale i velkým rizikem.

Mladý pár (ilustrační foto)

Alespoň podle článku, který nedávno zveřejnil britský deník Guardian. Prezentoval poznatky doktora Alexandera Lyona z Royal Brompton Hospital v Londýně, který se spolu s kolegy z londýnské univerzity Imperial College snažil zjistit, zda se dá zemřít na takzvaně zlomené srdce. Dospěli k názoru, že extrémní bolest, ale i ohromný strach nebo nenadálé štěstí nám za určitých okolností mohou způsobit srdeční zástavu.

Spouštěčem syndromu, o kterém se nejčastěji mluví jako o stresové kardiomyopatii (skupina onemocnění srdečního svalu, která vedou k poruše činnosti srdce – pozn. red.) je masové uvolnění stresového hormonu adrenalinu, který se vylučuje v těle při zátěžových situacích a připravuje organismus buď na boj, či útěk.

Právě adrenalin „omráčí“ a někdy i v podstatě paralyzuje velkou část srdeční komory, která pumpuje krev do těla. Zbytek srdce pak musí pracovat mnohem usilovněji, aby výpadek vykompenzovalo. Pacienti postižení stresovou kardiomyopatií mají naštěstí téměř stoprocentní šanci tuto situaci ve zdraví přežít. Pokud je ovšem jejich srdce zdravé, v opačném případě totiž takové štěstí mít nemusí.

Spolehlivá data, kolik nemocných bylo takto postiženo, zatím neexistují. Odhady však naznačují, že ve Velké Británii, kde je ročně diagnostikován infarkt u 300 000 pacientů, asi dvě procenta z nich ve skutečnosti prodělala stresovou kardiomyopatii. Profesor Pirk se však za celou svou praxi s podobným problémem nesetkal a dámy omdlévající z nešťastné lásky zná spíše z romantických románů. V každém případě se asi většina z nás tragických následků první zamilovanosti nejspíš obávat nemusí...

Brát se zamilovaní? Hazard!

Daleko častější však bývá rozčarování. Když zamilovanost přejde, nejeden zamilovaný se sám sebe s údivem ptá: „Kam jsem dal oči, vždyť s tím člověkem nemám nic společného!“ Jen málokdy se totiž stane, že hned napoprvé potkáme toho pravého či pravou.

„Proto je lepší počkat, až se hormonální bouře přežene, a pokud je nám i potom s tím druhým dobře, můžeme teprve začít mluvit o lásce, která bývá dobrým základem pro dobré manželství,“ radí profesor Weiss. „Brát se v období akutní zamilovanosti je ten nejhorší hazard!“ varuje odborník.

Lidé chtějí svatby na stále exkluzivnějších místech.

Ať už to ale s naším prvním vztahem dopadne jakkoliv, musíme počítat s tím, že už napořád zůstane měřítkem všech dalších zamilování. A stejně jako první sex může i citelně ovlivnit náš další život. Němečtí vědci například nedávno zjistili, že více než 41 procent vysokoškolských studentů erektilně selhalo při pokusu o první pohlavní styk. Mnozí z nich, zejména ti citlivější, z toho měli trauma, které negativně poznamenalo nejen jejich sexuální život, ale i další vztahy k ženám.

I profesor Weiss se s takovými muži ve své ordinaci poměrně často setkává. Bohužel, leckdy až v době, kdy se ojedinělé selhání rozvine v rozsáhlou erektilní dysfunkci. Také ženy, které mají za sebou nešetrný první pohlavní styk, si z podobné události mohou odnést celoživotní trauma. Naštěstí však ve velké většině případů na své první milostné zkušenosti vzpomínáme přece jen s příjemnějšími pocity.

Přesvědčila se o tom nedávno také specialistka na vztahovou problematiku Martina Horáková ze seznamovacího portálu Leyter.com, která se svých klientů ptala na jejich zážitky spojené s prvním zamilováním. „Na mé otázky reagoval každý z nich trochu jinak, většinou měl ale na rtech při odpovědi potutelný úsměv,“ říká. „Kdo by chtěl také vzpomínat na první lásku ve zlém?“ Podle jejího názoru právě první láska vychází ze srovnání s těmi dalšími nejlépe, už proto, že je neopakovatelná. A všechny emoce v ní zažíváme úplně poprvé.

Autor: