Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Crohnova choroba či ulcerózní kolitida. Lepší vyhlídky pro nemocné

Zdraví

  6:10
Lékaři ještě přesně neznají příčinu těchto nemocí. Přesto je dokážou léčit lépe než v minulosti.
Bolest břicha - ilustrační foto.

Bolest břicha - ilustrační foto. foto: Shutterstock

Crohnově nemoci a ulcerózní kolitidě se odborně říká idiopatické střevní záněty, což znamená, že jejich příčina není přesně známá. Ale pacienti mají i tak dnes k dispozici mnohem lepší léčbu. Dříve užívané hormony kortikosteroidy, které měly řadu nežádoucích účinků, z nichž některé se projevily až po mnoha letech terapie, často nahrazuje biologická léčba. Ta dokáže cíleně zablokovat klíčové bílkoviny imunitního systému, které jinak vyvolávají vznik zánětu. Díky novým léčebným postupům tedy méně často hrozí, že onemocnění povede ke zhoubnému bujení.

Změnit osud nemoci

Pacienti s těmito střevními záněty trpí chronickým a dosud nevyléčitelným onemocněním, které má mnohdy velmi těžký průběh. Zatímco ulcerózní kolitida působí těžký zánět pouze v tlustém střevě, Crohnova nemoc může kromě toho postihnout kteroukoliv část trávicí trubice. Obě choroby se projevují křečemi v břiše, průjmy, častým nucením na stolici, krví a hlenem ve stolici. Nemocná střeva nedokážou vstřebat důležité živiny, proto pacienti musejí dostávat výživu prostřednictvím infúzí.

Jak také léčit střevní choroby? Vědci chtějí zkusit červy a prvoky

To je samozřejmě omezuje v běžném životě i v práci. Především díky biologické léčbě však jejich příznaky mohou na čas zcela vymizet nebo se výrazně zmírnit. „Navzdory tomu ale menší část pacientů na léčbu nezareaguje. Zvláště nemocným s Crohnovou nemocí musíme stále poměrně často chirurgicky odstranit střevo nebo jeho část,“ uvádí lékař Jan Martínek z pražského IKEM.

Biologická léčba spočívá v tom, že pacient dostává do těla bílkoviny, které blokují látky, jež v organismu vyvolávají zánět. Léčba je dnes v Česku dostupná pro všechny pacienty, kteří ji mají indikovanou, přesto ji dostává méně lidí než v nejvyspělejších zemích. Lékaři teprve zjišťují, jak je lék účinný, a pak jej začínají podávat stále časněji.

Zatímco ještě před deseti lety byla biologická léčba poskytována nemocným v těžkých stavech, dnes ji dostanou i pacienti v lehčím stavu. „Máme ambici, že v budoucnu dokážeme zasáhnout tak brzy, že osud nemoci změníme,“ doufá Ondřej Urban, primář Gastroenterologického centra ve Vítkovické nemocnici v Ostravě.

Gastroenterologové se inspirují u revmatologů – používané léky totiž byly původně určeny pro nemocné revmatoidní artritidou, u kterých se nemoc projevuje velmi záhy. Při aplikaci biologické léčby se vývoj nemoci někdy dokonce zastaví. U nemocných s idiopatickým střevním zánětem však lékaři začínají s tímto druhem terapie později a je možné, že její rozvoj už tak silně neovlivní.

Hygienická hypotéza

Další velkou nadějí pro nemocné se střevními záněty jsou helminti, paraziti žijící v tlustém a slepém střevě člověka a některých dalších živočichů. V roce 1989 totiž David Strachan z londýnské Školy hygieny a tropické medicíny v článku publikovaném v British Medical Journal prvně formuloval takzvanou hygienickou hypotézu. Podle ní nedostatečné vystavení člověka infekčním činitelům, mikroorganismům a parazitům utlumuje imunitní systém a vede například k alergiím.

Pozdější výzkumy prokázaly, že přítomnost helmintů ve střevech může určovat imunitní odpověď. Souvislostí mezi střevními záněty a parazity se zabývají zejména američtí vědci z Lékařské fakulty Harvardovy univerzity Joel Weinstock a David Eliott, kteří v odborných časopisech na toto téma publikovali několik článků.

Vhodným adeptem pro jejich výzkum byla hlístice tenkohlavec prasečí, která žije v tlustém střevě a v dospělosti dorůstá velikosti do pěti centimetrů. U vzorku nemocných, jimž výzkumníci dodali do střeva tyto hlístice, došlo ke zlepšení průběhu onemocnění.

Ve studii, která v roce 2012 vyšla v International Journal of Parasitology, informují o tom, že se jim podařilo identifikovat imunitní regulační mechanismus, který díky vystavení helmintům potlačuje záněty. Nyní probíhají další velké klinické studie.

Endoskopie umí léčit

Jelikož idiopatické střevní záněty mohou vést ke zhoubnému bujení, je při nich nezbytná endoskopická kontrola, při níž lékař přístrojem zavedeným do těla zkoumá dutiny, případně rovnou odstraní zjištěné nepatřičné výrůstky.

Onemocnění Crohnovou nemocí nebo ulcerózní kolitidou může vést k zúžení střevní stěny a hrozit až neprůchodností střev. I s tím si umí endoskopie poradit. „Používáme balonky a případně vstřebatelné stenty, kterými dokážou střevo opět roztáhnout a udržet stěny od sebe,“ vysvětluje Jan Martínek.

Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...