Odhad, který ukazuje, kolik lidí v Česku bude v polovině století trpět Alzheimerovou nemocí, je drsný. Míří až někam ke 400 tisícům postižených. Obyvatel asi nepřibude, takže touto demencí budou trpět čtyři procenta lidí. Péče o ně je drahá a vyčerpávající. Nemoc ničící mozek postihuje podle výsledků projektu EuroCoDe v Evropě 1,8 procenta mužů a 1,4 procenta žen ve věku 65 až 69 let a více než pětinu mužů a skoro třetinu žen nad 85 let.
Vzácní nemocní mezi námi. Jejich diagnostika bývá obtížná a zdlouhavá |
Výskyt nemoci se zvyšuje s věkem a ten se stále prodlužuje. Naopak minimální je tu role genetiky, na zděděnou chorobu připadá sotva procento případů, pak se nemoc vyskytuje klidně už kolem čtyřicítky. Prevence? Zapomeňte na populární články o tom, které potraviny ochrání váš mozek, na tohle neurodegenerativní onemocnění vliv mít nebudou. Nicméně se zdá, že zdravý a aktivní životní styl skutečně mohou do jisté míry působit jako obrana, některé výzkumy naznačují, že ochranný charakter může mít i hormonální antikoncepce obsahující estrogen. Ale to si žádá další výzkumy. Už proto, že pokud žena bere antikoncepci a zároveň kouří, riziko Alzheimerovy demence naopak stoupá.
Srdce, rakovina, cukrovka
Daleko jasnější jsou pravidla, jejichž dodržování náš může zachránit před nemocemi srdce a cév. Ty jsou největším zabijákem Čechů a Češek. Umírá na ně každý druhý člověk. Pro srovnání: rakovinou onemocní každý třetí Čech a každý čtvrtý na ni zemře. Jenže nemoci oběhové soustavy nás – na rozdíl od zhoubných nádorů – zdaleka tak neděsí. Náhlá smrt na infarkt nebo mozkovou mrtvici se nám nejspíše zdá přijatelnější...
Vysoký krevní tlak, který tomu mnohdy předchází, považujeme za nutné zlo, vždyť ho má každý druhý a existují na to léky. To je pravda, ale jinak můžeme vysoký tlak s hodnotami 140/90 a vyššími do velké míry ovlivnit sami. Zdravý životní styl zahrnuje hlavně střídmost v jídle, dostatek pohybu a vyhýbání se stresu, kouření a alkoholu spolu s dostatkem odpočinku. Žádná velká věda, ale může zachránit život a dá se jí předejít i dalším nemocem, včetně cukrovky 2. typu, jejíž výskyt je přímo spojen s blahobytem.
Diabetem 2. typu ročně onemocní až 60 tisíc lidí a rozhodně neplatí, že jde jen o nemoc vyššího věku. Lékaři ji diagnostikují čtyřicátníkům a čím dál častěji i třicátníkům. Pesimistické odhady pracují s tím, že kolem roku 2025 může nemocí trpět pětina Čechů.
Diabetes provázejí závažné komplikace: poškození vnitřních orgánů, typický je rychlejší postup kornatění tepen, vyšší riziko průšvihů, jako je mozková mrtvice či srdeční infarkt, rozvijí se ischemická choroba srdeční, častější je selhání ledvin a potíže s očima. Jen v roce 2013 kvůli cukrovce osleply dva tisíce Čechů. Světová zdravotnická organizace předpokládá, že v roce 2030 bude diabetes jako takový celosvětově sedmou nejčastější příčinou smrti, přinejmenším ve vyspělých zemích.
„Čtyři z deseti lidí nepodstupují u svého praktického lékaře preventivní vyšetření na riziko onemocnění cukrovkou. Včasné odhalení nemoci je přitom zásadní pro úspěšnou léčbu. Pacient se tak může vyhnout závažným komplikacím, které mohou vyústit až v amputaci nohy či oslepnutí,“ říká Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
Deset let k dobru
Neléčená cukrovka může zkrátit život až o deset let. Rozhodně nemá cenu čekat, až se nemoc projeví. Zvláště pokud ji máte v rodině nebo pokud víte, že váš životní styl a váha nejsou zrovna ukázkové. „Doporučuje se nasadit léky hned u prvních projevů nemoci,“ vysvětluje interní lékařka Eva Vernerová z pražské Vojenské fakultní nemocnice, která ordinuje také v ambulanci pražské kliniky Canadian Medical Care.
Ke snížení rizika stačí alespoň půl hodiny fyzické námahy denně a snížení váhy o deset procent. Díky tomu nebezpečí rozvoje choroby u konkrétního člověka klesne skoro o šedesát procent.
Je pravda, že rozvinutá cukrovka a její další postup se dají rovněž ovlivnit dietou. Jenže s jejím dodržováním má spousta pacientů problém, jak dokládají kontrolní měření hladiny cukru u lékaře. Dnes se dá vcelku přesně zjistit, zda člověk jedl vzorně jen poslední dva dny před návštěvou ordinace...
Vzácné nemoci. Dlouhá cesta k diagnóze a nové výzkumy |
„Při cukrovce se mimo jiné poškozují vnitřní orgány a nastávají nevratné změny na cévách. Proces začíná až deset let předtím, než se nemoc projeví výrazněji. Ukázalo se, že má smysl už tehdy nasadit léky proti nemoci, protože jejich včasné užívání dokáže zabránit tomuto poškození,“ vysvětluje internistka.
Lidé by proto měli chodit na preventivní prohlídky, jejichž součástí bude i vyšetření hladiny cukru v krvi, podle nějž se dá poznat, zda jim cukrovka nehrozí nebo zda už se u nich pomalu nerozvíjí. Na takové vyšetření je rozhodně čas už ve čtyřiceti letech. Pokud někdo má nemoc v rodině nebo trpí nadváhou, měl by na ně jít už klidně ve dvaceti nebo třiceti letech, protože už tehdy mohou nastat v důsledku nemoci změny a má smysl užívat vhodné léky. Hladinu cukru v krvi přitom dokáže změřit každý praktik.
