Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Cvičením proti vadám srdce. Vědci zkouší novou metodu

Věda

  6:41
Starší matky mohou cvičením chránit potomky před vrozenou srdeční vadou, naznačují pokusy na myších.

Cvičením proti vadám srdce. Vědci zkouší novou metodu foto: Shutterstock

Jayův tým pro vliv starého těla Jeden ze sta novorozenců přichází na svět s drobnou srdeční vadou. A jedno z tisíce dětí se rodí s tak těžkou vadou, že musí podstoupit operaci. Riziko podobných komplikací zvyšují dědičné dispozice, infekční onemocnění matky nebo znečištěné životní prostředí.

K významným rizikovým faktorům patří i mateřství ve vyšším věku. Často se říká, že proti věku není léku. Vpřípadě vrozených srdečních vad u dětí starších matek to ale platit nemusí. Naznačují to výsledky výzkumu týmu amerických vědců vedených Patrickem Jayem lékařské fakulty Washingtonovy univerzity, které zveřejnil časopis Nature.

Pokusy

Starší myší matky rodily zdravější děti, pokud pravidelně cvičily. Pokud se stejný výsledek prokáže u lidí, bude to skvělá zpráva pro všechny starší ženy, které chtějí počít potomka: pravidelný pohyb by snížil pravděpodobnost, že se dítě narodí s vrozenou vadou.

Děti starších matek mají vyšší riziko vrozené vady srdce. Dosud si vědci mysleli, že je to kvůli stárnoucím vajíčkům. Pokusy na myších ale ukazují, že nejde o vajíčka, ale o celkovou kondici matky.

Děti starších matek čelí celé řadě vrozených poruch. Jednou z nejznámějších je tzv. Downův syndrom. Při něm má dítě navíc jednu část dědičné informace, tzv. chromozom 21. Tuto vadu dává dítěti do vínku v drtivé většině případů matka. V jejím vajíčku dojde k chybnému rozdělení dědičné informace a buňka si ponechá místo jednoho chromozomu 21 hned dva. Když pak otec dodá ve spermii po jednom od všech chromozomů, získá dítě už třetí chromozom 21 a jeho život to nezvratně poznamená.

Lékaře vždycky zajímalo, jestli vajíčka starších matek nesou i jiné typy defektů a zda jsou mezi nimi i takové, které v konečném důsledku vyvolají vznik vrozené srdeční vady.

Patrick Jay a jeho spolupracovníci zjistili, že u myší je při vzniku srdeční vady opravdu na vině vysoký věk matky. Příčina se ale neukrývá ve vajíčcích. To je povzbudivé zjištění, protože s kvalitou vajíček postarších žen už lékaři mnoho udělat nemohou. Jiné faktory by ale nemuselo být těžké ovlivnit žádoucím směrem.

Mladá vajíčka ve staré matce

Patrick Jay a jeho kolegové se rozhodli nespoléhat na slepou náhodu, která by jim mezi myšími novorozenci tu a tam přihrála mládě s vrozenou srdeční vadou. Pro pokusy použili myši, kterým genoví inženýři vyřadili z činnosti jeden z dvojice genů Nkx2-5.

Poškození tohoto genu má u lidí často za následek vrozený srdeční defekt, například „díru“ v přepážce, která ve zdravém srdci odděluje pravou a levou komoru. Ke stejným srdečním vadám mají sklon i myši s blokovaným genem Nkx2-5.

Brněnští vědci: Prasečí srdeční chlopeň může zachraňovat životy

Jak ale posoudit, nakolik se na sklonu k srdeční vadě podílí stáří vajíček a nakolik věk vlastního těla? V těle staré myši jsou samozřejmě stará vajíčka. A naopak, mladá myš má vajíčka nezatížená věkem. Jay a spol. vyřešili tenhle problém transplantací. Starým myším odebrali vaječníky a transplantovali je do těla myších mladic. Naopak vaječníky mladých myšek přenesli myším stařenkám.

Výsledek překvapil. Ze starých vajíček se v těle mladých myší vyvíjela celkem zdravá mláďata. Naopak, mladá vajíčka si v podmínkách starého těla neporadila a výskyt srdečních vad byl mezi mláďaty výrazně zvýšený.

Prevencí je pohyb

Ve vyšším věku už mívají matky častěji nadváhu a sužují je s tím spojené neduhy. Je to snad příčina srdečních defektů u jejich mláďat? Výzkumníci krmili nastávající myší matky potravou s vysokým obsahem tuku. Myši sice ztloustly a měly náběh na cukrovku, ale bez ohledu na věk nedošlo u jejich mláďat k dalšímu zvýšení výskytu vrozených srdečních defektů.

Vědci natočili lachtany, jak se pokouší o sex s tučňáky

Největší překvapení přišlo, když vědci donutili myši běhat v otáčejícímse kole. Výskyt srdečních defektů se u mláďat starých matek významně snížil. Léčebná porce tělocviku musela být opravdu vydatná. Běh v kole však zabíral jako prevence srdeční vady, ať už myši cvičily od mládí, nebo se vrhly na sport „na stará kolena“.

Ve studii zveřejněné v předním vědeckém časopise Nature nenabízí na riziko narození mláďat se srdeční vadou přesvědčivé vysvětlení. Co v těle starých myší poškozuje vyvíjející se srdce plodu? A jakým způsobem vytrvalostní běh tento nepříznivý vliv zažehná?

Může za to epigenetika?

Vědci podezírají tzv. epigenetické faktory. Ty sice nezasahují přímo do genů, ale „povrchovými“ změnami na dvojité šroubovici DNA mění jejich aktivitu. Epigenetické efekty bývají často překvapivě razantní.

Jeden z nejnázornějších příkladů nabízejí myši s nadměrnou aktivitou genu aguti. Jsou rezavé, tlusté, a navíc mají silný sklon k nádorům. Potomci tuto „jízdu zakázanou rychlostí“ u genu aguti dědí i s rezavým kožíškem, mohutnými vrstvami tuku pod kůží a náchylností k rakovině.

Pokud je ale březí myš krmena zvláštní dietou bohatou na látky uvolňující chemickou metylovou skupinu, obalí se DNA plodu v těle matky těmito metylovými skupinami a genu aguti to „ubere plyn“. Aktivita genu se vrátí k normálu a narozené mládě je tmavě hnědé, hubené a nádory ho nesužují víc než jiné myši.

Tělesná námaha vyvolává v organismu celou řadu epigenetických změn. Ostatně zvýšení kondice v odezvě na tréninkovou dřinu není ve své podstatě nic jiného než změna aktivity mnoha genů v různých orgánech včetně srdce. Srdce potomků „sportujících“ starých myší by proto mohly chránit geny matky, které v reakci na cvičení ubraly nebo přidaly na tempu. Je ošidné vyvozovat z výsledků pokusů na myších dalekosáhlé závěry pro člověka. Pokud by se ale platnost studie Jayova týmu u lidí potvrdila, byla by to dobrá zpráva pro všechny nastávající matky, které se obávají o zdravé srdce svých dětí. Znamenalo by to, že i když rodiče předají potomkovi geny zvyšující riziko vrozené srdeční vady, nejsou proti neblahým následkům genetické zátěže bezbranní.

Recept na prevenci by byl jednoduchý. Budoucím maminkám by stačilo udržovat dobrou tělesnou kondici pravidelným cvičením. A nikdy by nebylo pozdě s tělocvikem začít.

Autor:
Témata: myš, vejce, rakovina

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...